Titus

Pompézní, jak po vizuální, tak hudební stránce, jenže takový Shakespeare mi nesedí. Titus Andronicus je IMHO hra potřebující střízlivost právě proto, že je plná krve. Jenže tady se příběh ztrácí pod.barevnými symbolickými kódy, pod jednotlivými historickými vrstvami (ano, válka je už od počátku věku pořád ta samá a lidé okolo ní taktéž), pod expresionistickými nájezdy kamery a kulisami... Vždyť stačí hrát příběh a to ostatní u kvalitního textu přijde samo! (16.12.2011)

Citlivějším náturám, které špatně snášejí vraždění dětí, usekávaní končetin a znásilňování, Tita rozhodně nedoporučuji, všem ostatním ano a ty, které by zajímala shakespearovská adaptace zase trochu jinak, k jeho zhlédnutí přímo vybízím. Vyšší moc, která vedla k obsazení Hopkinse, Langeové a Rhys-Meyerse, bych neradila rozhněvat - musí být opravdu mocná. Ze snahy o modernizaci klasické předlohy velmi často vyleze odpadová záležitost, zde se tak nestalo a vizuální stránka snímku naopak velmi pomáhá. Zcela jistě to ovšem není film pro každého a dá se říct, že setkání s ním dělí lidi na dvě poloviny: nadšenou a zvracející. (01.09.2007)

Pořád se diskutuje, jestli má násílí a brutalita ve filmu vliv na psychiku a následné chování diváka. Shakespeare to příliš neřešil: sekal ruce, znásilňoval, mlel lidi do sekané a spoustu dalších lahůdek - vrazil do Tita. I když to bylo hnusný, nedalo se od toho odejít. Za všechny herecké výkony extra pochvala krásně odpornému J.Rhys-Meyersovi. (12.06.2004)

2008: No to mě pos... ♥♥♥ 2019: Zajímalo by mě, jestli by Shakespeare brečel štěstím, nebo hrůzou. Asi bych si přála, aby štěstím. Dnes již moje srdce pro absolutní zážitek preferuje trochu jiný druh filmů, ale nic to nemění na tom, že Titus Julie Taymor na dlouhou dobu a možná navěky definoval moji představu o tom, jak má vypadat pořádný megalomanský spektákl. (Zhruba jako antické drama odehrávající se ve světě připomínajícím post-apokalypsu a zběsilost Mad Maxe nebo něčeho podobného.) Jessica Lange je tu naprostá bohyně. A přijde mi věčná škoda, že v kariéře Jonathana Rhyse Meyerse přišla fáze, kdy si ostříhal vlasy, získal svaly, psychicky se zhroutil a přestal přijímat/dostávat zajímavé role, protože mi přijde univerzálně talentovaný herec typu Christian Bale: jako člověk nepůsobí úplně bystře, ale pod cílevědomým režisérským vedením je zohýbatelný do jakékoliv polohy a je na to radost pohledět. A ještě třeba připomenout, že právě tady jsem se zamilovala do Alana Cumminga. (19.05.2008)

K téhle adaptaci mojí velmi oblíbené Shakespearovské hry jsem přistupoval velmi skepticky, protože po zkušenostech s podivnou Bouří od stejné režisérky jsem prostě musel čekat něco podobného. Naštěstí jsem dostal jen nepochopitelné a zcela zbytečné moderní předěly, jinak je to výborná adaptace, která by ale na druhou stranu mohla být i kratší. Vizuálně je to ohromně krásné, výprava je úchvatná a herecky je to obrovský koncert po všech stránkách, zejména Anthony Hopkins je mimořádný a v dokonalém závěru předvedl skvostnou hostinu. Na rozdíl od Bouře tohle byla radost sledovat a nepochybně jde o jednu z nejlepších Shakespearových adaptací, která je po filmařské stránce opravdu nesmírně zajímavá. A zcela bez debat jde o jednu z nejlepších Hopkinsových rolí. Jo, dobrý. 82%. (20.01.2020)