De-Lovely

Hodnocení tohoto filmu je přímo úměrné tomu, jak hodně máte rádi Cola Portera, potažmo swingovou hudbu. Za sebe můžu prohlásit, že osoba tohoto amerického skladatele mi nikdy moc vzdálená nebyla, však pro takového Franka Sinatru Porter nesložil zrovna málo písní. Ano, můžete tvrdit, že je to naškrobené, kýčovitě zasazené do první poloviny dvacátého století, ale já budu vždy oponovat, že film, kde by se řada známých zpěváků je mihla před kamerou, aby mohla odzpívat jednu či dvě sloky zas tolik není. Osobně jsem vysazená třeba na Robbieho Williamse, na druhou stranu ten se mnohem lépe předvedl, když swingoval o pět let dříve "naživo" v Royal Albert Hall (ano, i tam si střihl nějakého toho Portera). Ale nebudu porovnávat, už teď sháním soundtrack, a jak se znám, za několik dnů už budu píseň De-Lovely znát nazpaměť. Dodatek 27. února 2010: Od doby, kdy jsem tento film viděla poprvé, uplynulo už hodně času, přesto si ho stále s radostí čas od času pustím. Asi to bude i tím, že mě po té době baví mnohem více, než když jsem ho viděla poprvé, a že si teď s vědomím toho, co přijde, mnohem víc užívám Kevina Klina i jednotlivá hudební čísla. Na pohodový den je toto muzikálové drama jako stvořené. A obsahuje vůbec nejlepší podání Night and Day, co jsem kdy slyšela. (12.11.2005)

Jako psát něco ve smyslu, že písničky se v tomto "muzikálu" moc nepovedly, je trochu mimo mísu, když je to spíše přikreslené životopisné drama o hudebním skladateli, kde zaznívají jeho písně. Dané téma snímek de facto využívá na 100 %, mohl, pravda, skončit dřív, ale celkově z toho těžko šlo vymáčknout po filmové stránce více, jelikož ten život zas tak zajímavý nebyl. Jde hlavně o tu hudbu, která mým šálkem coca-Coly úplně není. Přijde mi, že Cole dělal celý život víceméně jednu píseň s drobnými odchylkami, až pak ke konci života trochu změnil styl po událostech v jeho soukromí. (15.12.2008)

Netuším, jak je možné, že u nás o tomto muzikálu nikde pomalu napadla ani zmínka a taky se bez mučení přiznávám, že jsem po něm v půjčovně hrábla jen kvůli jménům zpěváků, kteří se ve filmu mihnou. Jméno Cole Portera mi nic moc také neříkalo, ale samozřejmě po zaslechnutí pár jeho songů se mi paměť značně rozjasnila. Toto dílko není pozoruhodné jen díky vysoké koncentraci hvězd pop-music (tedy nechci křivdit taky rocku a jazzu), ale hlavně svým zpracováním a hereckými výkony. Upřímně nečekala jsem nic extra, jen takovou oddechovku a místo toho se mi dostalo porce skvělé hudby, nápaditého děje spojujícího muzikál s životopisným snímkem, výborného hereckého i muzikantského výkonu Kevina Klina a nápadité režije i samotného scénáře. Nedokážu posoudit nakolik je film autentický, ale myslím, že je to úplně jedno, protože ve filmu jde hlavně o hudebníka a jeho svět, svět ve kterém vznikají jeho písně. A ten je nápaditý imaginativní a přitom nebolí (jako třeba bolehlav Moulin Rouge, tím však neschazuji jeho kvality). Také je pro mě osobně daleko přístupnější, protože písně Cole Portera nejsou zmodernizovány, pouze přezpívány. De-Lovely není moc zábavný a nehraje jen na hudební čísla, ale také na city diváka, je smutný i veselý zároveň. Prostě pohodový, žádné vélké přemýšlení. A ten, kdo má rád sem tam trochu jazzu anebo swingu příjde si na své. A i přestože se může zdát, že stojí od základu na hvězdách pěveckých, není tomu tak, protože jejich vystoupení nejsou nápadné či přeexponované (tedy až na křenícího se Robbieho Williamse ), samozřejmě, že člověk zaznamená Alanis Morissette nebo Sheryl Crow, ale málokomu neunikne třeba Elvis Costello nebo Diana Krall. Pozn. u nás je ve videopůjčovnách verze bez titulků u písní, což je dost naškodu, protože souvisí z dějem (mám však za to, že se nejedná o české nýbrž polské DVD). (23.03.2005)

Tenhle životopisný muzikál je skvělý v jednotlivostech, ať už to jsou muzikálová čísla nebo jiné scény. Jako celek ale moc pohromadě nedrží a zdál se mi ještě delší, než ve skutečnosti byl. Kevin Kline zvládl hlavní roli se ctí, ještě lepší byla Ashley Judd jako jeho manželka. V rolích zpěváků potěšily Alanis Morissette, Sheryl Crowe či Diana Krall, kapitolou samou pro sebe bylo vystoupení Robbieho Williamse, který si titulní písničku evidentně užíval. To jsou ty vydařené drobnosti, zarámování příběhu do vzpomínání starce mě naopak spíše rušilo. (10.12.2008)

Tento all star zážitek není ničím jiným, než poctou Cole Porterovi. Život a dílo jednoho z nejlepších hudebních skladatelů 20. století potřebovalo lehkou formu životopisné koláže a taky jí dostalo. Svou příležitost si nenechali ujít tací, jako Robbie Williams, Alanis Morissette, Natalie Cole, Sheryl Crow nebo John Barrowman. Osobnosti z Porterova života procházejí jednotlivými scénami (L.B. Mayer, Irving Berlin) jako orlojem a ti, na které se nedotalo, o těch se alespoň s úctou mluví (Marlene Dietrich). Bohužel písně jsou interpretovány v moderním aranžmá a pro faktografické informace musíme taky jinam, důvodem pro volný scénář je závěr života, který bilancuje, ale neověřuje. Název filmu vychází z písně It's De-Lovely, která byla původně napsána pro muzikál roku 1936 Red Hot and Blue. (12.11.2020)