Elizabethtown

Uff, tak tohle bylo zlo! Respektuju romantiku a filozofování nad životními hodnotami, ale to by to muselo být trošinku (resp. o dost více) věrohodnější! Omlouvám se všem, pokud tu jsem za kulturního barbara, ale všechna ta přetvařování, nadbíhání si, dělání ze sebe lepší lidi; cítil jsem se mírně lobotomizován a musel bych být snad zosobněnou naivitou, aby byly ve mně probuzeny nějaké náznaky citů. Což o to, Kirsten je skvělá, rozkošná a doslova k sežrání, ale Bloom by zasloužil, s dovolením, facku. Režie bohužel taky. Pro mě "jednou a dost". [Claire Colburn, after learning that Drew's father is Mitch]: Ah, so you're a son of a Mitch!" (30.05.2012)

S Croweovými filmy to mám těžké - čekám od nich hodně. Jeho Singles či Na pokraji slávy jsou mými životabudiči, vždycky mě dokážou zahřát u srdce. Pak je tu Vanilkové nebe, které bylo... no, přiznám to, velkým zklamáním. Elizabethtown stojí někde mezi - nepostrádá Croweovu poetiku, vtipné dialogy ani skvělou hudbu, zato tam ale chybí to něco, co ve vás zanechá hlubší stopu a pocit uspokojení z filmu, který byl pro tvůrce něčím mnohem víc než jen prací. Bohužel, tak to cítím... Tak příště, Camerone, pořád v tebe věřím!:-) (19.07.2008)

Z objektivního hlediska bych Elizabethtownu mohl vytýkat jistou prvoplánovitost v útoku na divákovy emoce a fakt, že příběh obsahuje nemalé množství klišé. Čistě subjektivně ale tyto neduhy házím za hlavu, neboť mi tenhle Croweův film dokonale sedl a citově na mě dobře zapůsobil poněkud podivnou romantickou linií mezi Orlando Bloomem podávajícím překvapivě kvalitní výkon a Kristen Dunst, která mi v této roli doslova učarovala a i když je z její role cítit jistá vykonstruovanost, je to právě ona a kýčovité scény typu nekonečného rozhovoru po telefonu, kvůli čemu se k Elizabethtownu rád vracím. Linie točící se kolem pohřbu otce hlavního hrdiny mě zase upřímně bavila a když už se ve filmu najde nějaká hlušší pasáž, Crowe si již tradičně vypomůže dobře zvoleným hudebním doprovodem, ve kterém se zrcadlí autorova zkušenost jakožto redaktora hudebního časopisu Rolling Stone. Scénář, ač vyprávějící značně otřepané téma, je prodchnutý nemalým množstvím dobrých nápadů (například svérázný pokus o sebevraždu hned v úvodu) a vnitřní monology hrdiny spolu s dialogy mě příjemně překvapovaly po celou dobu filmu. Když k tomu všemu ještě přičtu skvělou scénu s živou kapelou hrající boží song Blue Bird od Lynyrd Skynyrd, vyjde mi velmi příjemný zážitek, který mi vždy spolehlivě zvedne náladu a v mém případě se jedná o tak moc příjemný zážitek, že některým z těch prvoplánových útoků na divákovy emoce bez nejmenšího odporu rád podlehnu. (19.02.2010)

Romantické filmy nie sú moja parketa. Aby som to upresnil, môj odpor k tomuto žánru posilnil fakt, že v drvivej väčšine prípadov sa jedná o vykonštruované umelé paškvily, pri ktorých ženy slzia a chlapi sa idú povracať od nasladlej pachuti, ktorá nimi prestupuje. Dnešné náhodné zachytenie tohto filmu v predpoludňajšom vysielaní televízie NOVA ma ale ani neznechutilo, ani neotrávilo, ba ani neuspalo. Údajnú umelosť, ktorú tunajší komentátori snímke vyčítajú som navyše nepostrehol. Naopak príjemná atmosféra filmu vygradovala do záverečnej "road movie", ktorá do bodky naplnila moje predstavy o triezvom a napriek tomu filmovo-realistickom závere, ktorý je síce očakávaný, ale absolútne zaslúžený a katarzný. Z filmov CAMERONA CROWEA vo mne kedysi zanechali stopu jeho prvotiny POVEDZ NIEČO a SINGLES. Pri JERRY MAGUIREovi som si iba ťukal na čelo a VANILKOVÉ NEBO bol odpad ako hrom. ELIZABETHTOWN vraj komerčne úspešný nebol. Mne ale potvrdil, že v režisérovi ešte štipka talentu zostala. A hoci ORLANDO BLOOM je len podpriemerný herec, som rád, že tentokrát to nebol CRUISE. To by ma asi naplo ... (6.1.2012) (06.01.2012)

co to mělo proboha jako být... ?! Takový kýč se jentak nevidí! Tady není nic, čeho by se člověk chytil. Hrozné dialogy, nepřirozené chování postav, obě hlavní postavy ve mně nevybudili ani špetku nějakých emocí ( tedy kromě totálního rozčarování a prázdnoty). Otřesný Orlando Bloom, tak bezkrevný výkon už jsem dlouho neviděl! Hned po prvních 15 minutách snímku jsem chtěl od tohoto snímku odejít, ale říkal jsem si že to přeci není možný a snímek se nějakým směrem musí ubrat, ale po 35 minutách už jsem to opravdu nevydržel s nervy a šel od toho pryč! Přemýšlím, za co bych udělil alespoň 1 hvězdičku, tak snad za milou tvářičku Kirsten Dunst, ale pouze za tvářičku nikoliv za herecký výkon..... p.s. možná, opakuji možná se snímek v průběhu " nějak " rozvinul, ale na delší sledování jsem opravdu neměl chuť a dostatek sil! (05.03.2009)