Masaryk
Masaryk
A Prominent Patient
Režie:
Julius ŠevčíkKamera:
Martin ŠtrbaHrají:
Karel Roden, Hanns Zischler, Arly Jover, Oldřich Kaiser, Paul Nicholas, Milton Welsh, Dermot Crowley, Tim Preece, Gina Bramhill, James Flynn, Emília Vášáryová (více)Obsahy(1)
Prožil život bohéma, miloval ženy, hudbu, velká gesta. V jeho srdci bojovala nespoutanost extravagantního umělce s povinností a morálkou úředníka, diplomata. Velkou část života procestoval, ale nikdy nezapomněl na zemi, z níž pocházel, na republiku, kterou založil jeho otec Tomáš Garrigue. Smrt Jana Masaryka je dodnes zahalena tajemstvím. Mnohá tajemství se však skrývají i v jeho životě! Dramatický příběh, věnovaný osudům velvyslance a pozdějšího československého ministra zahraničí, Jana Masaryka, se vrací do doby těsně před druhou světovou válkou. Ve třicátých letech vrcholí Masarykova diplomatická kariéra, kterou tráví převážně ve Velké Británii, kde se snaží dostat světové mocnosti na stranu Československa. Muž, oceňovaný jako brilantní řečník, zábavný společník a milovník života, má však i svou temnou stránku. Masaryk hledá únik před svým jménem, před odpovědností i před sebou samým v hýřivém životě, alkoholu a drogách, ale také v neustálém sebetrýznění. Tehdejší velvyslanec v Londýně se najednou ztrácí z veřejného života. Přerušuje kontakt s politickými kolegy i s přáteli. Na několik měsíců mizí, kamsi do Ameriky... Na pozadí historických událostí se odehrává napínavý životní příběh okouzlujícího, ale nevyrovnaného, sebedestruktivního muže a jeho marného boje o budoucnost vlastní země. (Bioscop)
(více)Videa (5)
Recenze (536)
Bez toho, aby som sa nejako moc zaujímal o faktickosť filmu, tak si myslím, že ide o celkom zaujímavé spracovanie. Po celkom nudnej prvej tretine sa film postupne prebudí a mám pocit, že to aj celkovo začína fungovať. Má pár zaujímavých postáv, má svoje momentky a priznávam sa, že najlepšie na filme je spracované to, že vidíme po celý čas, ako na Jana Masaryka dopadá celá tá situácia v období rokov 1937 - 1939. A verím tomu, že vám ho ku koncu filmu bude aj úprimne ľúto. Minimálne za seba môžem povedať, že mi ho ľúto v tejto situácii bolo. Mojou obľúbenou postavu je tu asi Masarykov doktor v podaní Hannsa Zischlera a Marcia Davenportová v podaní Arly Jover. Veľmi dobre predávajú svoje postavy a súčasne im dávajú ten správny šarm. Roden je rovnako vynikajúci a celý čas som v ňom ani nevidel herca, ale Jana Masaryka. Výpravne je to zvládnuté skvele a aj interiéry sú dobre spracované. Pôsobí to reálne a uveriteľne. Film som si celkom užil, no tá prvá tretina ma skutočne nedokázala absolútne pohltiť. Plus občas mám pocit, že film mohol aj viac ísť do svojej atmosféry. Nie je to perfektný film, no viem si ho predstaviť pozrieť opätovne v telke alebo keby ho niekto pustí z DVD, tak by som si to opätovne pokojne odsedel, ale nie som si istý, či tu nájdem absolútnu českú filmovú klasiku. Hodnotenie: B ()
Mno. Vše už bylo řečeno během toho neskonalého hajpu, nicméně na mě to možná působí vše trochu jinak. Technická stránka filmu. Ano, dá se na to koukat, na české poměry je to úplně v pořádku, ale to neznamená, že by byl Masaryk nějaký vizuální skvost. Z hlediska evropského a světového filmu je to čirý průměr, který absolutně ničím nezaujme a dejme tomu ničím neurazí. Lev za hudbu? Nechápu. Po většinu času posloucháme podivný 80kový porno jazzík, který s danou dobou příliš nesouzní. Hlavní hudební téma pak má určitou sílu, ale je pouze tisícerou variací na zaručeně fungující za sebe poskládané akordy. Herecky z mého pohledu dost podobné jako celý film. Nijak mě neiritovalo, ale že bych musel Rodenovi a Kaiserovi bez odkladu udělit ocenění, o tom bych pochyboval. No a co samotný příběh? Rozdělení na dvě vyprávěcí linie mi obecně nevadí, zde bohužel ano. Část před Mnichovem mě totiž snad i zajímala a v rámci toho vyprávění, které zvolila (od začátku vyhrocené, pumpuje se hudba, epické od prvního momentu) docela i funguje. Naopak linie v blázinci, kdy by divák měl prožívat vnitřní rozpoložení a dilema postavy, mě strašlivě nudila, nezajímala a opakovaně vytrhávala z "předmnichovského" vyprávění. Celý příběh se tak pro mě stal nesoudržnou podívanou, veskrze průměrné úrovně. 4/10 ()
Mladého Masaryka filmaři opomíjeli. Režisér Julius Ševčík se to rozhodl změnit a vypíchl jedno stěžejní období v životě syna zakladatele „našeho tatíčka“. Konkrétně léta páně 1937-1939, kdy nejprve přichází o otce a pak se jako velvyslanec ve Velké Británii snaží zabránit Mnichovské dohodě. Aby vše nakonec skončilo jeho emigrací za velkou louži. Atmosféra je i přes několik scén z večírků napjatá a tíživá, podíváme se (významně) i do psychiatrické léčebny, kam se na vlastní žádost dostává. Drtivá většina snímku je v angličtině, což může být pro řadu tuzemských diváků nepříjemné. Spíš to ovšem pomáhá s realitou vyprávění, stejně jako dobová stylizace se vydařila na jedničku. Ostatně veškeré technické položky jsou na tuzemské poměry na vysoké úrovni (střih, zvuk, kamera, výprava). Naopak scénář, který vznikal několik let, není nejpevnější. Takže třeba Českého lva za scénář bych raději viděl v jiných rukách, pár odvážnějších a propracovanějších snímků se daný rok určitě našlo. Žádný však neměl takové herecké eso v rukávu – herecký chameleon Karel Roden je bezchybný, jednou divoce flámuje, jindy se rve o trochu kokainu, pak mezi politiky bojuje o lepší příští. A pokaždé je naprosto přesvědčivý a soustředěný. Všechna čest. ()
Zajímavě pojatý příběh, v němž podle mého nejde ani tak o dokumentárně precizní zmapování části života Jana Masaryka, jako spíše o to přes jeho postavu podat v osobní a proto citově silnější rovině příběh zoufalé zrady Československé První republiky - jak spojenci tak jejím prezidentem. Roden už nemohl být lepší, celkově film vyznívá velmi profesionálně. ()
Galerie (32)
Zajímavosti (32)
- Český historik Petr Koura, který dělal odborného poradce u seriálů České století (od r. 2013) a Bohéma (od r. 2017), se po přečtení scénáře odmítl na filmu podílet. (ondradvori)
- Ošetřující lékař dr. Stein (Hanns Zischler) v srpnu 1939 sděluje Masarykovi, že by se měl připojit ke své exilové vládě v Londýně. Ve skutečnosti ovšem prozatímní čs. vláda vznikla v Londýně až v červenci 1940, tj. po porážce Francie. Této vzniklé vládě předcházel „Československý národní výbor“ se sídlem v Paříži, který vznikl v říjnu 1939. Členem tohoto výboru Masaryk ještě nebyl. [Zdroj: Blesk.cz] (majky19)
- Ve snímku Masaryk pobýval hlavní protagonista v sanatoriu ve Vinelandu od října 1938 do srpna 1939. Ve skutečnosti však Jan Masaryk působil až do konce roku 1938 v Londýně, poté byl na přednáškovém turné v USA a v dubnu 1939 se vrátil zpět do Londýna. (majky19)
Související novinky
27. Český lev
V sobotu 7. března 2020 bude Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) po sedmadvacáté rozdávat výroční ceny symbolizované soškou Českého lva. Stane se tak na galavečeru ve Dvořákově síni pražského… (více)
Týden nejúspěšnějších filmů BEST FILM FEST
Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 13. do 19. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)
24. Český lev - výsledky
Filmovým králem Českých lvů za rok 2016 se stal film Masaryk, který si odnesl rekordních 12 lvů. Tento film ovládl naprosto dominantně předávání Českých lvů za rok 2016. Ambiciozní film Anthropoid… (více)
Nominace pro 24. ročník cen Český lev
České lvy letos budou velkým česko-britským duelem. Masaryka se 14 nominacemi totiž vyzve na souboj Anthropoid s 12 nominacemi, jimž v hlavní kategorii sekunduje Rodinný film, Hřebejkova Učitelka a… (více)
Masaryk je náročným filmem a je své historcké předloze opravdu důstojnou poctou. Věděl jsem o něm (o filmu!) jen to, že jej celkem dobře zahrál Karel Roden a víc nic. Tak nějak jsem tušil, že asi pootevře dveře jeho tajemstvím opředené smrti (o níž já mám soukromě celkem jasno díky tomu co byli a jsou komančové za svoloč) s nástupem komunistů k moci. Ale to byl omyl, protože film se odehrává v časech, kdy ještě žil Janův otec, náš první prezident a dějově končí někdy v roce 1939... Nedozvíme se nic o angažmá Jana Masaryka u naší exilové vlády v Londýně, ani nic dalšího o práci pro OSN a po válce. O to více uvidíme jak složitá byla doba kdy po nás Hitler vztahoval své pařáty a jak marně jsme své naděje upínali k Francii a Británii jimž jsme byli jako jakýsi podivný státní útvar po slepený z různých národností po první světové - někde... Těžká doba co semlela psychicky jak Dr. Edvarda Beneše tak i Jana Masaryka. Vůbec jsem netušil jaké měl psychické problémy, ani to jaký to byl živel a kalič... I když lecos mi naznačila jedna historka, kterou kdosi snad z diplomatického sboru exilové ČS vlády v Londýně někde vyprávěl... Na nějakém setkání vrcholných představitelů Anglie si prý dotyčný všiml, jak Jan Masaryk cosi tiše a soukromě vypráví anglickému králi Jiřímu a ten se prý po vyslechnutí Masaryka velmi upřímně smál. Když pak král odešel, ptali se Masaryka čemu, že se to král tak od srdce smál. ,,Ale - říkal jsem mu jeden vtip'' odvětil Jan. - No tak se s námi o něj podělte prosím! ,, Ne to já nemohu, on byl děsně sprostej! '' :-). Myslím, že to Jana Masaryka dokonale charakterizuje i jeho oblibu v širých kruzích nejen diplomatických sborů. Karel Roden jej zahrál perfektně a skutečně se dostal k tomu, čemu já říkám hotový světový herec. Můlže hrát prostě cokoliv a kdekoliv. Už se vymknul našemu rybníčku. Dalším skvělým byl Oldřich Kaiser v roli našeho druhého prezidenta. Škoda, přeškoda, že nehraje ve filmech víc. Už v Tmavomodrém světě jak vzpomíná Jan Svěrák z malé podrole jednoho z pilotů udělal něco, na co leckdo nezapomíná... Tady opět se jen párkrát mihl, ale přesto to bylo dokonalé. Kdo by tenkrát u televarietních scének s Lábusem řekl, že k stáru bude hrát takovéto velké a charakterní role a s těžkým přehledem ! Překrásná a vskutku s jisktou byla i Španělka Arly Jover v roli Marci Davenporterové. Je škoda, že z těch pár filmových let ho nepoznáme zcela, protože tato postava by si to jistě zasloužila. Film zachycuje jednu z jeho životních etap, asi tu nejdůležitější, kdy těžce nesl následky ,,spojenců'' zrady z Mnichova. Meziválečné období bylo ztvárněno dokonale a pražáci jistě poznali Zemskou porodnici U Apolynáře ve filmu předělanou na pobřežní psychiatrické sanatorium. I ostatní pohledy na tehdejší Londýn, či kratičký výjev z naší mobilizace byl udělán perfektně. Širokou masu diváků ale film neohromí. Je plný postav a jmen, která jsou těm, kteří se zabývají historií známa, stejně tak faktů a zákulisních jednání, kdy Masaryk sonduje co si o krocích beneše myslí ta ata vláda a jak asi zareaguje, když Němcům nevyjdeme vstříc... Mně se to líbilo moc, téma mne zajímá, stokrát jsem s přáteli řešil onu otázku - měli jsme se bránit? Bohužel film asi díky drobné suchopádnosti připomínající některé školní nezábavné výklady dějepisu zapadne. A to je škoda. Ačkoliv má evropský formát, jméno Jan Masaryk asi nikdo venku nezná aby toužil film vidět a pro obyčejného českého diváka navštěvujícícho kina zvyklého na kýbl popcornu a colu je tato kávová lžička prvotřídního kaviáru sousto poněkud exotické a snad i nezáživné! 4 dávky kokainu. * * * * () (méně) (více)