Režie:
Jon TurteltaubKamera:
Caleb DeschanelHudba:
Trevor RabinHrají:
Nicolas Cage, Diane Kruger, Sean Bean, Justin Bartha, Jon Voight, Harvey Keitel, Christopher Plummer, Arabella Field, Stewart Finlay-McLennan, Oleg Taktarov (více)Obsahy(1)
Benjamin Franklin Gates (Nicolas Cage) obětoval celý život hledání bájného pokladu řádu Templářů, za kterým se bezúspěšně honilo už šest generací jeho předků. Konečně našel potřebnou indícii k jeho nalezení. Bohužel o ní ví i jeho nesmiřitelný nepřítel (Sean Bean), který má na poklad také spadeno. A tak začíná ten pravý hon, ve kterém zvítězí ten, kdo poklad najde dřív a navíc rozšifruje správný klíč. Která strana nakonec zvítězí? A existuje poklad vůbec? (Warner Home Video CZ)
(více)Videa (1)
Recenze (671)
A já se vlastně i docela divím že v Americe nejsou třeba Čínská zeď, Rhódský kolos, Pyramidy v Gíze nebo třeba Visuté zahrady Babylonské. Je to prostě taková klasická americká rodiná patlanina, ve které Cage příjde na každé vodítko ještě dříve než bys řekl švec. Budu dacan a schválně vykecám, že poklad nakonec samozřejmě najdou. 55% ()
Je smutné pozorovat, jaké filmy dnes v Americe plní pokladny. Studio se patrně chtělo svézt na módní vlně knihy Šifra mistra Leonarda a narychlo spíchlo dohromady neuvěřitelně dementní zápletku s patřičně vlasteneckou tématikou. Postava Nicolase Cage je patrně génius - každou nicneříkající indicii dovede rozluštit během několika vteřin a ještě přitom americké školáky stihne poučit o demokratických zásadách Ameriky, bašty svobodného světa. Dalším problémem je, že se u Disneyů v honbě za mamonem rozhodli natočit film tak, aby na něj mohli chodit i nejmenší děti, takže v něm nikdo nikoho nezabije a nikdo nemluví sprostě (i neškodné "zatraceně" pronese Diane Krugerová raději v němčině), což v kombinaci s neschopnou režií posílá veškeré napětí do háje. A komerční úspěch se pochopitelně dostavil. Tak mě napadá - proč vlastně podobné filmy neumíme točit u nás? Potenciál na to rozhodně máme. Posuďte sami: ________DOMAŽLICE, 1431. Husité porážejí křižácké vojsko. Mezi uloupenou kořistí je i tajemný relikviář. Prokop Holý jej otevře a zjistí, že obsahuje legendární poklad, který objevili templáři v troskách chrámu krále Šalamouna. Prokop odveze poklad do Tábora a rozhodne se jej ukrýt a informace o jeho úkrytu předávat mezi členy husitského bratrstva z generace na generaci.________PITTSBURGH, 1918. Tomáš G. Masaryk podepisuje Pittsburskou dohodu o spojení Čechů a Slováků v samostatný Československý stát. Ukazuje se, že Masaryk je potomkem husitů a strážcem jejich tajemství, a rozhodne se na zadní stranu Pittsburské dohody napsat neviditelným písmem indicie vedoucí k pokladu. ________PRAHA, 1948. Ministr zahraničí Jan Masaryk je posledním v řadě strážců tajemství. Jednoho dne jej přepadne tajemný muž v kápi a snaží se tajemství vyzvědět. Jan Masaryk je ale statečný, tajemství neprozradí, a těsně předtím, než zemře na tvrdé dlažbě na nádvoří Černínského paláce, napíše na papírek indicii a ukryje jej do pukliny ve zdi. ________PRAHA, 2005. Černínský palác prochází rekonstrukcí a během ní ukrytou indicii objeví mladý profesor historie Marcel Hanáček. Okamžitě ji rozluští a ví, že musí najít Pittsburskou dohodu v podzemí Státního archivu. Tam se seznámí s mladou archivářkou Lenkou Masarykovou, Janovou pravnučkou. Společně ukradnou Pittsburskou dohodu, rozluští indicii na její zadní straně, a dojde jim, jaké tajemství husité ukrývali. Spolu pak postupují po dalších stopách ukrytých na stokorunové bankovce a na pečeti prezidenta republiky, přičemž jsou jim v patách Policie ČR a tajemní zabijáci v kápích. Nakonec ve velkolepém finále uvnitř hory Blaníku Marcel s Lenkou zvítězí, se zatajeným dechem otevřou poklad husitů, a dojde jim, že ne nadarmo měli husité ve znaku kalich. To by byl trhák! ()
Škoda slov na tohle téma. Lovci pokladů jsou filmem tak fenomenálně průměrným a chadným, že se jen marně dopátrávám příčiny komerčního úspěchu. Ano, americké památky jsou fajn, akční scény ve vší civilnosti a komornosti ujdou, Zednáři a Templáři jsou zajímavé téma... ale v Turteltaubově zpracování to vše vyznívá až příliš bezduše. Navíc, všechny herecké hvězdy jsou vyhaslé jak oheň v krbu kolem čtvrté ráno. Když uvážím možnosti, jaké tento tvůrce měl, nelze než hodnotit výsledek podprůměrnou známkou a odradit od jeho návštěvy všechny, kteří mají rádi kvalitní šlehnutí Indyho biče. ()
Po prevde čakal som od toho viac veď producentom je Buckhaimer, akčný film s Cageom a v USA prekonaná 100 mil. hranica. A ponúkli mi len putavý dobrodružný príbeh, zaujímavé dialógy (ktoré dnes vo väčšine komerčákoch nahradzuju vypeckované akčné scény) odrecitované príjemnými hercami, sem tam trošku napätia pri krádeži a hľadaní novej indície a veľmi decentnú réžiu s prehľadnými zábermi deja na plátne čo nie je až také zlé. Ano. Na začiatku ma tento film veľmi upútal, no na koniec to nestačilo. Tak 2 a 1/2*. ()
Galerie (70)
Photo © Buena Vista International
![Lovci pokladů - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/164/713/164713712_353fc2.jpg)
Zajímavosti (22)
- Celosvětová premiéra proběhla 8. listopadu 2004 v Pasadeně (Kalifornie, USA). (Varan)
- Snímek se měl v kinech původně objevit v roce 2000 coby konkurence pro Dokonalou bouři (2000) a Patriota (2000). (imro)
- Náklady na výrobu byly zhruba 100 milionů amerických dolarů. (NIRO)
Vážení a milí potenciální scénáristé či režiséři. Pokud chcete natočit další z dlouhé řady akcí nabitých spektáklů o honbě za největším pokladem tohoto (či jiného) světa, rozhodně se neinspirujte tímhle škvárem. Je to za dlouhou dobu nejpříšernější film, který jsem viděl - a že jsem jich ve zkouškovém neviděl málo (psáno týden po začátku jarního semestru);). Invence je slovo panu scénáristovi naprosto neznámé, pokud si pod ním nepředstavuje snůšku nesmyslných a nevtipných nelogičností. Výjimečně nebudu hanět Diane Krugerovou. Té sice tu amerikanische historičku s německými předky neuvěříte ani na chvíli, ale ve srovnání s tím, co se okolo ní děje, podává toto vyhublé modelkovité děvče lahůdkový výkon. Co to sakra ten chlap žvaní, ptáte se? Vždyť je tu Nicolas Cage, ten týpek z Leaving Las Vegas, jak ten by mohl obcovat s múzou nějakým obscénním způsobem?? Jak??? Pro začátek třeba tak, že ho dědeček v cca deseti letech seznámí s legendou o pokladu, který egyptští a římští panovníci, templáři a svobodní zednáři (to abychom si tu poutavost posichrovali;)) ukryli kdesi ve spojené státní americe...a to jsme na začátku děsuplné pouti temným údolím komerčního blábolu a patetického patriotismu. Střihem se přesuneme přes třicet let do budoucna (žhavá současnost v arktických podmínkách), kde pan archeológ B. F. Gates díky jasnozřivému záchvatu přesně určí polohu dvě stě let zamraženého vraku lodi (hned potom co všem členům výpravy objasní, že celá oblast je v neustálém driftu), který je překvapivě takřka neporušený, plný původního střelného prachu, který si uchoval všechny vlastnosti nijak zvlášť dobrého sluhy a ošklivě zlého pána, a na kterém samozřejmě nalezneme klíč k celé záhadě. Chlapci se nepohodnou, morální dilema, blabla, kecy kecy, světlice, rána, všichni v poslední vteřině unikají, hlavní hrdina s legrační figurkou jsou ponecháni svému osudu kdesi za polárním kruhem, jenom ve svých slušivých polárnických hadřících - obě rolby totiž vychytralý padouch Sean Bean odvezl s sebou. Následuje poznámka, že "x kilometrů tamtudy je vesnice", střih, a duo hrdina+figurka vychází z ústředí FBI ve Washingtonu, ain't it cool? Pokud laskavý divák přestojí tenhle lapsus zvíci příslovečného Rhodského kolosu, čekají ho ještě dvě hodiny zmítání se mezi Scyllou a Charybdou, nebo chcete-li, naprosto do očí bijícími nelogičnostmi (typu ostraha nejcennější jenkíjské listiny) a chybějícími vysvětleními toho či onoho (například jak Sean Bean k myšlence na dopisy starouše Bena Franklina přišel). Zkrátka story jako taková by obstála u publika na úrovni druhého stupně základní školy. Ale to by musela být opravdu hodně Zvláštní škola. Tak za co dávám ty dva kousky hvězdného prachu? Ta první je za tu porci skvělé zábavy, kterou jsem si v kruhu spolustudentů užil při sledování tohohle kusance filmové historie a při paralelní diskuzi na téma nenáročný divák a kvalita práce. Ta druhá, mnohem příjemnější než obrazové ztvárnění, dialogy, mluvené slovo a vlastně všechno od úvodních titulků až po závěrečnou zatmívačku (které pochopitelně předchází klišé otevřeného konce pro případné navázání), je za prácičku Trevora Rabina na soundtracku, který jsem si kolikrát užil ještě než jsem měl možnost zabít bez pomoci alkoholu další své mozkové buňky. Spolu s Van Helsingem zářný příklad filmu, jenž si nezaslouží svůj kvalitní OST. () (méně) (více)