Režie:
Jon TurteltaubKamera:
Caleb DeschanelHudba:
Trevor RabinHrají:
Nicolas Cage, Diane Kruger, Sean Bean, Justin Bartha, Jon Voight, Harvey Keitel, Christopher Plummer, Arabella Field, Stewart Finlay-McLennan, Oleg Taktarov (více)Obsahy(1)
Benjamin Franklin Gates (Nicolas Cage) obětoval celý život hledání bájného pokladu řádu Templářů, za kterým se bezúspěšně honilo už šest generací jeho předků. Konečně našel potřebnou indícii k jeho nalezení. Bohužel o ní ví i jeho nesmiřitelný nepřítel (Sean Bean), který má na poklad také spadeno. A tak začíná ten pravý hon, ve kterém zvítězí ten, kdo poklad najde dřív a navíc rozšifruje správný klíč. Která strana nakonec zvítězí? A existuje poklad vůbec? (Warner Home Video CZ)
(více)Videa (1)
Recenze (670)
Výborný dobrodružný snímek, který mě dostal jako žádný jiný film s podobnou tématikou v poslední době. Skvělý Nicolas Cage a Jon Voight. Do toho půvadbná Diane Kruger. Skvěle vybrané prostředí a velmi povedené zápletky. Za normálních okolností bych dal čtyři hvězdičky, ale za to jak mě to chytlo dávám plný počet..... ()
Hodně dlouho sem váhala mezi dvěma a třemi hvězdičkami , ale nemůžu si pomoct , přes tu výpravu a Nicholase Cage ( mimochodem , dost mizerný herecký výkon především v pasážích , kdy ho napadla vodítka k hledání pokladu : " proč asi bránil právě tenhle sud " ... opravdu to by nenapadlo nikoho jiného ) je ten film slaboučký odvar Indyho. Párkrát jsem se sice lehce zasmála , sem tam bylo i nějaké to napětí , ale jinak absolutně žádný nápad , všechno už tu bylo a ta strašná love story. Jediné , co se mi opravdu líbilo , byl ten poklad. Ale za víc jak dvě hvězdičky to snad ani nestojí. ()
Celkem bych se i smířila s tím, že je to vlastně taková malá vykrádačka Indiana Jonese. Jenže pak tam chci místo omšelého Voighta šarmem sršícího Conneryho. A také bych chtěla, aby vtipy byly skutečně vtipné. A aby se padouch nenechal tak snadno ošálit. Spokojena mohu být s množstvím a kvalitou akce. ()
Scénárista tohoto filmu nejspíše podstoupil lobotomii, jinak si nedokážu vysvětlit, že mohl napsat takovou kravinu. Hrdinové si při hledání pokladu vycucávají z prstu jedno vodítko za druhým a vždycky jim to vyjde ač je to úplně nepravděpodobné. Herci jsou ve svých rolích zoufalí. Diane Kruger jsem viděl teprve ve druhém filmu a musím říct, že na ni začínám být alergický a dostávám osypky. Kde proboha takové dřevo vyhrabali. Vrcholem všeho byla scéna se svázaným Jonem Voightem, který si popíjel brčkem colu. Ta scéna vystihovala celý film. Už vidím, jak DVD s tímhle filmem dostane každý návštěvník McDonaldu k hlavnímu menu. ()
Galerie (70)
Zajímavosti (22)
- Náklady na výrobu byly zhruba 100 milionů amerických dolarů. (NIRO)
- Abigail Chase (Diane Kruger) pri prvom stretnutí s Gatesom (Nicolas Cage) tvrdí, že je zo Saska v Nemecku. Diane Kruger sa narodila v Sasku. (U_S_O)
- Hlavné trio zistí, že tieň Domu nezávislosti ukáže ďalšiu stopu v jeden konkrétny moment dňa. Tvorcovia však úplne zabudli na fakt, že v priebehu roku sa Slnko na oblohe posúva, a tak by ich tieň v nesprávny deň mohol ľahko zaviesť nesprávnym smerom. (Hodnotim)
Vážení a milí potenciální scénáristé či režiséři. Pokud chcete natočit další z dlouhé řady akcí nabitých spektáklů o honbě za největším pokladem tohoto (či jiného) světa, rozhodně se neinspirujte tímhle škvárem. Je to za dlouhou dobu nejpříšernější film, který jsem viděl - a že jsem jich ve zkouškovém neviděl málo (psáno týden po začátku jarního semestru);). Invence je slovo panu scénáristovi naprosto neznámé, pokud si pod ním nepředstavuje snůšku nesmyslných a nevtipných nelogičností. Výjimečně nebudu hanět Diane Krugerovou. Té sice tu amerikanische historičku s německými předky neuvěříte ani na chvíli, ale ve srovnání s tím, co se okolo ní děje, podává toto vyhublé modelkovité děvče lahůdkový výkon. Co to sakra ten chlap žvaní, ptáte se? Vždyť je tu Nicolas Cage, ten týpek z Leaving Las Vegas, jak ten by mohl obcovat s múzou nějakým obscénním způsobem?? Jak??? Pro začátek třeba tak, že ho dědeček v cca deseti letech seznámí s legendou o pokladu, který egyptští a římští panovníci, templáři a svobodní zednáři (to abychom si tu poutavost posichrovali;)) ukryli kdesi ve spojené státní americe...a to jsme na začátku děsuplné pouti temným údolím komerčního blábolu a patetického patriotismu. Střihem se přesuneme přes třicet let do budoucna (žhavá současnost v arktických podmínkách), kde pan archeológ B. F. Gates díky jasnozřivému záchvatu přesně určí polohu dvě stě let zamraženého vraku lodi (hned potom co všem členům výpravy objasní, že celá oblast je v neustálém driftu), který je překvapivě takřka neporušený, plný původního střelného prachu, který si uchoval všechny vlastnosti nijak zvlášť dobrého sluhy a ošklivě zlého pána, a na kterém samozřejmě nalezneme klíč k celé záhadě. Chlapci se nepohodnou, morální dilema, blabla, kecy kecy, světlice, rána, všichni v poslední vteřině unikají, hlavní hrdina s legrační figurkou jsou ponecháni svému osudu kdesi za polárním kruhem, jenom ve svých slušivých polárnických hadřících - obě rolby totiž vychytralý padouch Sean Bean odvezl s sebou. Následuje poznámka, že "x kilometrů tamtudy je vesnice", střih, a duo hrdina+figurka vychází z ústředí FBI ve Washingtonu, ain't it cool? Pokud laskavý divák přestojí tenhle lapsus zvíci příslovečného Rhodského kolosu, čekají ho ještě dvě hodiny zmítání se mezi Scyllou a Charybdou, nebo chcete-li, naprosto do očí bijícími nelogičnostmi (typu ostraha nejcennější jenkíjské listiny) a chybějícími vysvětleními toho či onoho (například jak Sean Bean k myšlence na dopisy starouše Bena Franklina přišel). Zkrátka story jako taková by obstála u publika na úrovni druhého stupně základní školy. Ale to by musela být opravdu hodně Zvláštní škola. Tak za co dávám ty dva kousky hvězdného prachu? Ta první je za tu porci skvělé zábavy, kterou jsem si v kruhu spolustudentů užil při sledování tohohle kusance filmové historie a při paralelní diskuzi na téma nenáročný divák a kvalita práce. Ta druhá, mnohem příjemnější než obrazové ztvárnění, dialogy, mluvené slovo a vlastně všechno od úvodních titulků až po závěrečnou zatmívačku (které pochopitelně předchází klišé otevřeného konce pro případné navázání), je za prácičku Trevora Rabina na soundtracku, který jsem si kolikrát užil ještě než jsem měl možnost zabít bez pomoci alkoholu další své mozkové buňky. Spolu s Van Helsingem zářný příklad filmu, jenž si nezaslouží svůj kvalitní OST. () (méně) (více)