Hitler: Vzestup zla

Naprosto brutalni televizni film, na kterem nikde nepoznate, ze je televizni a ktery by mohl klidne jit do kina. Samozrejme kulisy nejsou nijak uzasne jako u vysokorozpoctovych filmu, ale svuj ucel plni perfektne a uplne staci. Film stavi predevsim na vykonu hlavniho predstavitele a Robert Carlyle svou roli zvladnul naprosto bezchybne. Ostatni herci hrajou taky vyborne, je zde spousta hvezd, vetsinu z nich nejspis nepoznate, ale krome Roberta Carlylea me zaujal Peter Stormare, ktery je taky hodne drsny. Nevim nakolik se film opira o realne udalosti, predevsim co se tyce Hitlerovo detstvi, ale je zde krasne videt vyvoj od chudacka, ktery pusobi spis smesne az po naprosteho silence z ktereho sel mistama strach. Nazev filmu je naprosto presny. Dale me hodne zaujala hudba, ktera je naprosto vyborna a skvele dokresluje atmosferu. A ze to ma hodne hustou atmosferu. Ty Hitlerovo projevy plne nenavisty jsou naprosto uzasne a pritom strasne. S plnym hodnocenim zatim pockam, protoze to ct1 rozdelila na 2 dily, ale uz ted to vypada, ze to na tech 5 bude. Tak bohuzel po shlednuti druheho dilu musim rict, ze to moje ocekavani zcela nesplnilo. Opet tu jsou skvele herecke vykony, opet se tu preskakuje v deji, ale bohuzel uz to je spis takove politikareni. A zaver me vyslovene nastval, jako kdyby si tvurci rekli, ze to proste musi najednou koncit, takze zbytek Hitlerova zivota je tu jen jako textove informace. Pres to vsechno to je ale velice dobry televizni film, ale na tech 5* to nebude. (03.05.2005)

Právě jsem v televizi shlédnul první díl a jsem opravdu nadšený. To, co dokázali kanadští filmaři vytvořit při tak malém rozpočtu, je opravdu obdivuhodné. Autoři nevsází na kulervoucí bojové scény nebo milionové efekty, ale do popředí vysunují příběh, který je už sám o sobě tahákem jako hrom. K tomu všemu se přidávají výborné herecké výkony v čele s exelujícím Robertem Carlylem, který, ač jako Hitler moc nevypadá a ze začátku vám díky tomu bude v téhle roli asi dost vadit, v průběhu filmu jasně dokazuje, že opravdu ví, co a jak chce hrát a taky to tak hraje. Budete mu věřit každý pohyb, každé gesto a dokonce i to autentické hitlerovské zlo, které mu přímo čiší z očí. Vzestup zla je dozajista jedním z nejlepších filmů popisujících předválečné události v Německu a jedním z nejlepších televizních filmů vůbec. Pokud se chystáte na maturitu z dějepisu, nemáte lepší volbu. (03.05.2005)

Robertu Carlylovi jsem Hitlera ani okamžik nevěřil, protože se mu prostě přes veškerou snahu maskérů či stylistů nepodobá ani malinko. Ale to nevadí, stejně jako nevadí poněkud zjednodušující pohled na Hitlerovu "kariéru". Před těmi cca 5 lety, kdy jsem snímek viděl poprvé, mě totiž seznámil s obdobím, o kterém jsem téměř nic nevěděl. Nejedná se o výukový film ani dokument, takže přivřu oči i nad jistou uměleckou licencí, která z Hitlera v tomto filmu činí ještě většího ubožáka, než kterým asi skutečně byl. Jinak filmařské kvality jsou nezpochybnitelné, hlavně když si člověk uvědomí, že se jedná o televizní film. (07.08.2010)

Velice poutavý film, během jehož necelých 3 hodin se člověk skutečně nenudí (na rozdíl od Der Untergang). Přestože by Hitler mohl vypadat o malinko starší, poměrně neznámý Robert Carlyle ho zahrál dosti přesvědčivě. Co mi trošku vadilo je, že snímek nám sice ukazuje sled událostí, ovšem nevysvětluje dostatečně jejich příčinu. Vidíme, že Hitler po prvé řečnil v hospodě malé skupince lidí a za chvíli už je je jich tam kolik se jen vleze, ale proč? Vždyť tam mluvil jak starověký říman, hrdý na svoje impérium (nebo, že by právě jen o tom byl nacionalismus?). Vidíme, že Hitler byl odsouzen za velezradu, ale najednou stačí prohodit pár typických slov a dokonce i sám soudce je očarován. Ono přeci nestačí jen do každé druhé věty vecpat slovo žid, takhle veškerý německý lid působil jako stádo hloupých býků otáčejících se za červeným šátkem. Samozřejmě nevidím v tom nějakou závažnou vadu, spíš jen osobní důvod proč této, jinak vynikající, historické rekonstrukci, nedat víc... 8/10 (27.12.2007)

Dýlka 3 hodiny je smrtelná a označení "televizní" mě taky odrazovalo, ale nějak jsem se rozhodnul, že se na film zkusim podívat. A bylo to přesně, jak jsem čekal. Nudný, šíleně zdlouhavý a navíc jsem chvílema nevěděl, jestli se koukám na film o Hitlerovi. Robert Carlyle měl akorát stejnej knír, ale tim to nějak končilo. Chvílema jsem měl pochybnosti, jestli nesleduju životopis Chaplina. Možná bych to byl schopnej zkousnout jako seriál rozdělenej na 6 dílů po 30 min, ale na jeden zátah to pro mě bylo docela utrpení. Navíc je znát, že film je televizní, takže nejrůznější reálie jsou spíš k smíchu. I když kanaďanům (případně američanům) to asi nedocvakne. Zhruba v půlce jsem to vzdal a zbytek odložil na neurčito. Trvalo asi měsíc, než jsem se k tomu znovu dostal. Jelikož se mi povedlo minulej tejden uklouznout, pěkně si namlátit a udělat ze sebe dočasně invalidu, tak jsem se odhodlal, že se zkusim na ten zbytek podívat. Za normálních okolností bych šel radši do baru na pivo, ale mam naraženou kostrč a barová stolička neni moc pohodlná. Takže jsem si pustil zbytek filmu, ale nějak už mě to nebavilo vůbec a v podstatě jsem ten zbytek jen tak proklikal. Lidem se film asi líbí, jak je vidět na hodnocení, takže možná jsem divnej já, ale podle mě ten film stojí za hovno. (03.10.2010)