Crash

Docela jiný pohled na rasismus a strach. Emotivní, dokonalá skládanka příběhů několika etnik, složená z jejich vzájemné nevraživosti, nepochopení, vzteku a vzájemného strachu. Smutný (děsivý) obrázek o zemi, kde se každý bojí každého. „Nechovej se, jako bys mě znal.“ Jeden z nejlepších filmů, jaký jsem v poslední době viděla!!! (22.08.2005)

jak má člověk začít hodnotit film, z kterého má tak smíšené pocity.. a ví, že to co viděl, má zakořeněný v sobě?? hodně lidí dává na první dojem, na své předsudky.. a ví, že je to špatné.. ale všechno je to dobou,.. společností... většinou či menšinou?? rasismus je v každém z nás.. ale né každý ho umí ovládat.. né každý chápe, že všichni nejsou stejný.. že by jsme je neměli házet do jednoho pytle..a připomínat jim: "Vy jste se tu nenarodili! Vy jste přistěhovalci!"..ruku na srdce, někteří přistěhovalci si tu zaslouží žít víc než někteří z NÁS! tento film, Vás alespoň na chvíli dovede k takovému myšlení.. a možná i změní, i kdyby jen malinko, pohled na tuto problematiku :) (18.05.2009)

Haggis misty zbytecne moc tlaci na pilu a snazi se do kazdyho zaberu nacpat nejakej nazor na rasismus, ale jinak se jedna o jedno z nejlepsich dramat, co jsem kdy videl. Tak za prve scenar. Az na vyse zminenou vytku je skvele propracovanej, dokaze upoutat od zacatku filmu az do konce a ty vsechny drobny osudy se tu uzasne prolinaj, sice je tech nahod krapet moc, ale to nevadi, jedna se prece o film. Za druhe herecke vykony. I kdyz tu hrajou jak hvezdy, tak mene znami herci, vsichni do posledniho predvadej fakt skvely vykony, tezko ucit ty nejlepsi, ale pro me to byl asi Matt Dillon. Ted uz zbejva jen pochvalit super kameru, slusnou hudbu a taky rezii, timhle se Haggis fakt vytah. Skvelej film. (15.01.2007)

Co by měl obsahovat oscarový film? Globálně uplatitelné, ale politicky nezávadné téma, herecké výkony překypující patetickými výlevy, pár odlehčujících vtípků, spoustu kýčovitých obrázků, pěknou hudbu. Crash navrch přidává scénář, v němž je silně zakořeněná rodina coby symbol soudržnosti Ameriky, což lze vzhledem k tématu brát trochu jako ironii. Černí nemají rádi bílé, bílí nemají rádi žluté, žlutí nemají rádi snědé, snědí nemají rádi černé. V tom tkví podstata celého díla. Crash nic neřeší, jenom konstatuje. Má své vrcholy i pády. Obzvlášť první hodina za moc nestojí. Všichni se chovají trošku svinsky, dva zlodějíčci vedou filozofické dialogy o rasismu, namyšlená panička uráží všechny kolem sebe a vy máte problém se někam „zařadit“. Do toho všeho poctivá dávka neředěného patosu a máme laureáta na nejpřeceňovanější film roku. Skoro. Po hodině první přichází hodina druhá, nabitá dějem, akcí a nezdržující se „seznamovacími“ scénami. Mít Crash tři hodiny s patřičnou gradací, skutečně by měl šanci být veledílem beroucím dech. Moc by mě zajímaly osudy všech postav po oné zásadní noci. Takhle mi nezbývá než přistoupit na režisérova pravidla, zakazující pevné dějové sevření a řešící celou podstatu filmu větou: „Tohle je Amerika!“. Ani výborní herci však můj rozpačitý dojem z tohoto laciného bratříčka Magnólie nevyvrátí. Z jistého úhlu pohledu to stále není špatný film, ale vzhledem ke konkurenci považuji jeho vyzdvihování coby „best of 2004“ za rouhání. 70% Zajímavé komentáře: Melies, meave, mm13, Jordan, Fr, Frankie, Humprt Pum (12.03.2006)

Místy silné, místy samoúčelné, místy barvité, místy smutně černobílé (no pun intended) a ke konci jsem byla nucena zkonstatovat, že z Čechovovy pušky se dvakrát opomnělo vystřelit, a zavzpomínat na okamžik, kdy jsem kamarádovi Nigérijci na londýnské policejní stanici, kam nás předvolali coby svědky rvačky Turků se Syřany v pákistánské restauraci, řekla: "Tak teď jsem fakt zvědavá, kdo z toho vyjde jako větší rasista." (21.02.2014)