Crash

Imigranty potkáte všude. Policie, pojišťovna, prodavači, lékaři. Amerika je země neomezených možností. Černoši okrádaj černý, protože mají strach z bílejch. Právo koupit si zbraň má prý každý. A policejní teror? Každá rasa dělá ostudu zase jen svojí rase..... . Film nemoralizuje, jen se zabývá situacemi, které se normálně dějí. Ale na druhou stranu manipuluje s postavami tak, aby v co nejkratším čase poukázal na nesmyslnost rasových předsudků. Problémy mají černí i bílý. To nemusej ,,inzerovat“. My češi nemusíme za tématem rasismu chodit až za oceán. Zkuste říct občanovi jiné národnosti ,,jsi můj nejlepší kamarád“. Můžeme si také pomyslet, jestli si za to všechno nemůžou třeba sami. Co si myslíte VY? Vznikl film, který mi připomněl Magnolii. Jen jsem jej jednodušeji vstřebal. Asi nebude pro všechny, ale je opravdu kvalitní. A do bouchaček by se měli dávat jen slepé náboje. Každé rase. Třeba jen proto, aby nemohli dělat ostudu! (11.11.2006)

Bravurně natočená a zahraná mozajka lidských osudů s ústředním motivem problematického soužití různých ras, kultur a hodnotových žebříčků uprostřed moderního multietnického amerického velkoměsta. Výborný, propracovaný scénář nepodává problém rasových předsudků a konfliktů zjednodušeně a přímočaře. Lacině nemoralizuje a prostřednictvím postav nejrůznějšího sociálního a profesního původu vypovídá o tom, že nic nemusí být takové, jak se jeví na povrch a dobrá vůle někdy nestačí...Vypovídá o sociální izolaci mezi společenskou smetánkou a řadovou "spodinou", o cynickém kalkulu, s jakým politici přistupují k řešení problémů veřejné správy. Nenadržuje bílým ani černým, jen zaznamenává scénáristovy postřehy a pocity strachu ze života v přeplněném velkoměstě. Scénář vyvolal velkou pozornost mezi americkou hereckou špičkou a přes silně omezený rozpočet umožnil silné, prakticky hvězdné obsazení. Matt Dillon, Don Cheadle nebo Sandra Bullock vzali účinkování ve snímku jako výbornou šanci vyniknout v umělecky náročném snímku, u kterého opráněně předpokládali úspěch. Pro Paula Higginse byl Crash režijním, scénáristickým a producentským debutem a rázem ho zařadil mezi uznávané filmaře současnosti. Pro mě byl Crash jeden z největších filmových zážitků a jeden z nejzásadnějších filmů posledního desetiletí. Celkový dojem 95 %. (25.11.2007)

6 / 10 Akadémiou ocenený spletenec ľudských osudov pod svojim navonok provokatívnym a nebojácnym obalom prekvapivo neukrýva nič iné, ako chladný kalkul. Haggis je nepochybne zručný scenárista, čo dokázal už pri Eastwoodovom zdrvujúcom knokaute, no tentoraz si toho na plecia naložil až priveľa - priveľa postáv žiadajúcich si hlbší psychologický rozbor, ako im môže poskytnúť pár na efekt robených, emočne vypätých scén. Tento fakt, v spojení s pomerne krátkou stopážou, si totiž nutne vyžiadal obeť v podobe nevyhnutnej (a hlavne nechcenej) skratkovitosti, ku ktorej musel Haggis voľky-nevoľky pristúpiť; hlavní hrdinovia, násilne odtrhnutí od filmovej reality, sa stávajú umelohmotnými šachovými figúrkami chladnokrvne a bez väčšej logiky posúvanými po šachovnici v tvare Los Angeles. Aby som však filmu nekrivdil, partia je to každopádne zaujímavá a pútavá, no na druhej strane aj nepresvedčivá a neúprimná. Crash, nesúci sa v znamení hesla nesúď knihu podľa obalu, tak iróniou osudu dopláca práve na ľudskú schopnosť nazrieť hlbšie ako pod pozlátku vytepanú z obdivuhodných hereckých výkonov a obstojnej réžie. (28.03.2006)

Pravdupovediac štve ma, že to Angovej nejednoznačnej SKROTENEJ HORE do nemalej miery na odovzdávaní Oscarov natrel limonádový, nevierohodne vylúhovaný Haggisov (anti)rasistický CRASH (nemýliť s Cronenbergovým rovnomenným filmom z r. 1996... hoc by to mohla byť sranda). Na strane druhej, celé je to tak zaujímavo herecky obsadené (Cheadle, Dillon, Fichtner, Fraser, Howard, Phillippe), tak pekne vizuálne silne natočené a má to toľko pôsobivých scén (horiace auto, nepriestrelná vesta), že by odo mňa bolo alibistické dať menej, ako 4*. (19.10.2005)

Tak jako se říká, že méně je někdy více, tak logicky často platí, že více je někdy méně. Ano, některé scény jsou velmi působivé, například záchrana z hořícího auta mě dokázala na chvíli úplně znehybnět, ale jako celek je to na můj vkus trochu moc překombinované a vypočítané na efekt. Pro to, aby Haggis uvrhával postavy do dramatických situací, vymýšlí příliš šroubované a násilné kombinace, které strašně ruší tu autentickou atmosféru (ne)soužití ras a kultur, kterou se snaží navozovat. Pak už to přes veškerý režijní um a skvělou hudbu působí jako klasická ždímačka emocí typu teď chci, aby se divák cítil dojatý/šokovaný/zhnusený/provinilý. Vybrat z té spleti osudů jeden a rozvést ho by bylo myslím lepší. (18.12.2006)