The Tank

Plusem filmu je určitě výběr lokace a obojživelnej tvor. Jehož vzhled byl fakt povedenej. Jenže co z toho když jde o film kterej je jen o pár hercích takže tihle tvorové nemají koho zabíjet. Dvě oběti na film je hodně málo. Akce je o5 snímána roztřepanou kamerou a o5 se pomáhá chaotickým střihem. Ve scénách pod vodou pak není vidět skoro nic. Mohl z toho být alespoň průměrnej Monster Attack(potenciál díky killerům by tu byl) ale chtělo by to víc potravy(obětí).  Axolotl mexický je tvoreček, kterýho si v už delší dobu chci pořídit takže zmínka o něm potěšila. Ale ani tak nemůžu dát víc jak 2hvězdy. (13.05.2023)

Stačí pár incidentů s endemity na poděděné přímořské usedlosti a pár ze zverimexu začíná ztrácet svou lásku k fauně. Jak typické.. Těžkopádný rozjezd, postavy vyvolávající lhostejnost a obtíže najít jednu jedinou věc, která by byla originální, neotřelá a nepředvídatelná. Snad jen to, že po hrůzyplné události jako první směřovali do servisu, aby jim vyměnili prostřelené zadní sklo.. Bezvýznamné plus za stvůry, které vypadaly, jako kdyby se kapitán skřetů Grishnákh potkal na párty s paní Demogorgonovou a začala ho zajímat úplně jiná díra, než kterou chtěl udělat Hobitům do pupíčku.. (01.08.2023)

Keď sa povie monster horror, tak si pri tom predstavím vysoký bodycount a Gore capanicu. Ale sú aj monster horrory, ktoré idú cestou atmosféry, čo je čiastočne aj tento príklad. Potvora sa tu javí skoro po celú dobu ako tajomný bubák a vtedy trocha môže zafungovať fantázia diváka a keďže moja fungovala a predstavoval som si ho nejak z čias dinosaurov, ale koncový produkt bol oveľa efektnejšì. Naozaj keby tejto príšerke dali viac priestoru, tak by film mal rozhodne väčší úspech. Mohli to spraviť na etapy,  minulosť by bola o stroskotanej lodi, potom by sa išlo k zmiznutìu rodiny a prítomnosť by ukončil tento príbeh. Ale oni sa rozhodli staviť všetko na niekoľko zableskov do minulosti, pochmúrnu chatku v horách, jednu lakačku a plávanie s veľkými Úhormi. Tak sa nikto nemôže čudovať, že táto nezáživnosť nemá väčší úspech. Dobré stvárnenie monštrá, ktoré sa ukážu na cca tri minúty ešte dobrý horor nespravia. Slabé 3*. (26.05.2023)

„V studni máme mutanty, žerou psy i haranty. Taťka zkoumá vodní toky, máma si čte Válka s mloky.“ Karel Čapek by souhlasil. Když zdědit barák, tak jedině s vlastním pramenem vražedně pitné vody a SKLEPNÍM OKÉNKEM plným otázek: [][] ≈≈ Proč má domek místo normální studny podzemní nádrž o velikosti jeden a půl Morie? ≈≈ Proč v ní mlsně sliní mloci typu GlumXXL? ≈≈ A kde se vlastně v džungli vzal oceán? [][] Odpověď na všechny otázky je: New Zealand. Odpověď na darkrobykovu otázku „Kolik kilometrů měla zápalná šňůra?“ je... nevíme, od května ještě pořád hoří. Holt béčkový scénář. Ale pěkný úvod v rodinném Zverimexu, plném leguánů a další havěti, kde dceruška Reia, v duchu hesla „těžko na cvičišti, lehko na bojišti“, hladila axolotla, čili mloka tygřího a pak si stěžovala, že je to svině klouzavá. „Ten mlok nebo režisér Walker?“ znejistěla máma a přemýšlela, co ji to vlastně hryzlo do zadku, když se po prsa ve vodě brodila nádrží. To mé ženě se hryzání líbilo, neb zubatá animální monstra miluje a proto i já  třikrát zčeřím vodu, svým šupinatým ocasem. (15.07.2023)

Luciane Buchanan už v příjemně brakové jednohubce nekryje záda Nočnímu agentovi, ale brání svou rodinu před slepými vodními monstry, ze kterých odkapává sliz a snaží se zardousit své oběti. Americký Oregon, rok 1978. Mladí rodiče počítají každý dolar, zatímco nečekaně zdědí přímořskou usedlost po jeho zesnulé matce. Několik dekád opuštěný dům je nutí k otázkám, proč o usedlosti tak dlouho vůbec nevěděli. První půlku se prakticky nic neděje. Jen samé vrzání starého domu a skřeky kdesi z lesů. A divákovi je hned jasné, že nebezpečí číhá z pod domem zapuštěné vodní jímky. Rodinka sympatická, lokace fajn, napětí uzívané. Režisér a scénárista Scott Walker se od snaživého thrilleru Území mrazu na deset let odmlčel, no, klidně mohl odpočívat i déle. (05.06.2023)