Collateral

Collateral disponuje jednou ohromnou silou, která vždy rozdrtí časoprostorovou bariéru, a do filmu mě prostě vcucne. Mluvím o soundtracku. Sotvaže zazní první tóny ušního hyperbalzámu s názvem Hands of Time, rázem se ocitám na zadní sedačce žlutého taxíku, který si to poklidně sviští noční městskou magistrálou. Vedle mě sedí Annie a příjemným hlasem rozmlouvá s Maxem. S nasazeným poloúsměvem hledím nepřítomně z okénka, hlavu mi nadnáší ta bavlnková melodie a cítím se jako ve stavu beztíže. Podobně jsem na tom i při Ready Steady Go. Jakmile do toho Paul Oakenfold kopne, stojím uprostřed zaplněného tanečního parketu. A tu se kolem mě prožene šedovlasý uragán Vincent. A támhle vidím opět Maxe. Soundtrack doslova zbožňuju!... Film toho však nabízí mnohem více: herci hrají přesvědčivě a minimálně Cruise coby Vincenta si budu za zevnějšek, profil a občasná blesková představení pamatovat hodně dlouho. Moc se mi líbilo prostředí, stylizace, kontrasty, jenom ty náhody se mi příliš nepozdávaly a Mann pak navíc vytlačil pouze obyčejný závěr. Ale to, co se mnou provádí zdejší písně v kompozici s prostředím, či právě probíhající situací, to jsem snad nikdy nezažil. A scéna s vlkem je boží! 90% 65 miliónů dolarů(rozpočet)/218 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/44 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (15.05.2006)

Film se dost pomalu rozjíždí, ale nenudí a když se pak rozjede, tak to je teprv výborná jizda, bohužel se ale tvůrcům moc nepoved konec, kterej je dost náhlej, jakoby nevěděli jak film zakončit, tak to prostě najednou ustřihnou. Je to takový dost divný a myslim si že se takovejhle film dal zakončit daleko líp, jinak je celej film úžasně udělanej a napínavej s několika výbornejma akčníma scénama, který jsou dokonale podbarvený skvělou muzikou, ale co je hlavní, že taky dokonale zahráli oba hlavní herci, jak Tom Cruise, kterej je ve svý záporný roli výbornej, tak i Jamie Foxx, kterej se Cruisovi nejmíň vyrovná. Michael Mann je výbornej režisér do filmu vložil pár dobrejch nápadů a několik super scén, ale tenhle skvělej thriller, dost pokazil tim slabým koncem, jestli se tomu vůbec dá řikat konec (08.04.2005)

Klíčem k filmu je vztah Maxe a Vincenta, v němž se střetávají zcela odlišné pohledy na svět. Přes svůj okázalý nadhled a cynismus je Vincent životem zklamaný nihilista, který útěchu nalézá ve velkohubých kecech, jež ho ale každému vnímavějšímu člověku prozrazují jako smutného losera, který (a ne Max) již dávno rezignoval na snahu riskovat a něco se svým životem podniknout a jehož řeči o bezvýznamnosti lidské existence jsou nikoli nezaujatým komentářem, ale hlubokou lítostí. Vincentova profesionální kariéra je pak logickým projevem psychického stavu (I do this for a living). Maxova relativní spokojenost v životě a schopnost jednat pramení naopak z neochoty si podobné existenciální otázky připouštět – jeho pozdější činy jsou motivovány jednak touhou dokázat Vincentovi, že nemá pravdu, jednak přáním neskončit jako on, a jednak (což se moc nezmiňuje) ho za jeho nesnesitelné žvásty nasrat. Rozdíly mezi Maxem a Vincentem Mann zprostředkovává velice jemně, nestydí se nás při našem hodnocení postav svádět na scestí a hrát si s našimi prvními dojmy – např. Vincentově charakterizaci Maxe coby „muže činu, ne slov“ se nejprve vysmějeme, později ji ale musíme uznat jako pravdivou (což nejlépe ilustruje úžasná scéna s vlkem: Vincent o životě jen mluví, Max mu činem vzdá hold). Konec nemůže překvapit, protože žít si zaslouží jen ten, kdo má k životu úctu. A navíc, jak pregnantně sdělí reklamní leták, life is too short for long names. (03.09.2010)

Když si vemu Top Gun a posléze pustím toto je neuvěřitelné kam se nám pan Cruise až dostal. Ale popřádku Určitě je velmi dobře , že tento orginální náměť si vzal do režie Michael Mann, protože jeho gradace napětí je dokonalá, stejěn tak se moc líbí herecké výkony obouch hlavních představitelů.Tom Cruise se mě zdá jako kdyby před nátáčením koukal na Terminátora.Některé záběry ve spojení s hudbou pro mě představují právě ty úžasné okamžiky proč mám filmy rád.Závěrečná akce nemá moc chybiček, má-li vůbec nějakou. Co na tohle říkají asi naši pražští taxiákři, když zrovna neokrádají? (05.09.2006)

Cruisovi prý scientologická církev pomáhala pochopit některé postavy: třeba právě osobnost chladnokrevného nájemného vraha Vincenta. Hvězdný herec měl studovat práce na téma asociálního chování. Intelektuál Michael Mann zase trochu přerežírovává, na škodu to ale dle mého není. Své nápady vnesl do města andělů, které tepe vlastním životem a ve kterém do jednoho z taxíků sedne zdvořilý pracháč s šedými vlasy. Řídí ho černoch, který tvrdí, že je to jen dočasná práce, a marně sní o vlastním byznysu. A má tu smůlu, že onen chlapík má bouchačku a potřebuje ze světa sprovodit pět životů. A na seznamu je možná i někdo, na kom taxikáři začalo záležet. Atmosféru obřího mraveniště velkoměsta zachytil Mann dokonale. Už jen sledovat taxík, který projíždí před zářícími neony a hraje u toho nějaká fajn skladba, je solidní zážitek. A Vincent, který nemá problém ušpinit si ruce a který nelichotivě mluví o svém otci (i Cruise měl komplikovaný vztah k tátovi), je příjemně umírněný a mrazivý, což je zásluha slavné star, která se vzdala svým typickým manýrů a projevů. Obyčejný hrdina Jamie Foxx je zase dokonale vyděšený i dokonale rozhodný. Fajn jsou i vedlejší herci (Ruffalo a Bardem především). Největší hvězdou je ale pro mě režisér: s atmosférou pracuje náramně, jeho akce je netradiční, má švih, má nápad, natáčení na vysoce kvalitní video bylo velmi dobrým tahem. Zatímco Vincent občas filosofuje (rozuměj plácá) o ničem, pár přešlapů nabídne i taxikář Max (třeba jeho úprk z nemocnice, čímž vlastně ohrožuje vlastní matku). Přesto si takhle nějak představuju špičkový thriller. Opojné, atmosférické, mannovské. (13.12.2015)