Collateral

Zpočátku to vypadá, že se jedná o další film jako je výtečný povídkový snímek Jima Jarmusche Noc na zemi. Noc ve velkém městě a taxikář. Jenže tady se jedná o kruté drama o přežití. Jak nemám rád Toma Cruise, tak tady se mi líbil a musím mu přiznat i velmi slušné herecké představení. Přesvědčivý je i Jamie Foxx. Od prvních minut jsem byl napnutý a proto velkoryse přehlédnu i pár logických kiksů. (10.05.2009)

Slušný thriller, ano , ale nic mimořádného. Věčná škoda Toma Cruise ( toho Toma Cruise, který v Magnolii hraje tak, že padá brada) pro roli, v které bych si dovedla představit i někoho z živočišného druhu homo Van Damme, ovšem bez té šedivé hlavy. Ale co by pak zbylo? Navíc scénář jakoby nabízel ve Vincentovi i něco lidského, ale Tom to nehodlal zahrát. (08.01.2005)

Tak tenhle taxík si s chutí stopnu ještě jednou.Ne že bych chtěl pokecat s Maxem,který pořád všechno odkládá a už vůbec bych se nechtěl setkat s Vincentem(zvlášt když má v šichtu :-)).Stopnu si ho hlavně díky Mannovi,který tento taxík uřídil dokonale.Jeho taxík má sice trochu pomalý rozjezd,ale pak už ho jen tak nezastavíte a napětí se ve vás bude vařit opravdu hodně dlouho,nebot Mann vás nenechá vydechnout(teda až na ten konec).Stejně výborní jsou i pasažéři,Cruise,Foxx a dokoce i Ruffalo.Cruise si zahrál svého zabijáka s velikou chutí a na výsledku je to znát.O Foxxovi ještě určitě hodně uslyšíme Raffalo mile překvapí.No a ke všem těmto kladům týhle nadupaný káry připočtěte ještě opravdu dost dobrou hudbu,která je ve všem tom stresu dost uklidnující.Tak Manne jaká bude tvá další šichta (06.11.2004)

Klíčem k filmu je vztah Maxe a Vincenta, v němž se střetávají zcela odlišné pohledy na svět. Přes svůj okázalý nadhled a cynismus je Vincent životem zklamaný nihilista, který útěchu nalézá ve velkohubých kecech, jež ho ale každému vnímavějšímu člověku prozrazují jako smutného losera, který (a ne Max) již dávno rezignoval na snahu riskovat a něco se svým životem podniknout a jehož řeči o bezvýznamnosti lidské existence jsou nikoli nezaujatým komentářem, ale hlubokou lítostí. Vincentova profesionální kariéra je pak logickým projevem psychického stavu (I do this for a living). Maxova relativní spokojenost v životě a schopnost jednat pramení naopak z neochoty si podobné existenciální otázky připouštět – jeho pozdější činy jsou motivovány jednak touhou dokázat Vincentovi, že nemá pravdu, jednak přáním neskončit jako on, a jednak (což se moc nezmiňuje) ho za jeho nesnesitelné žvásty nasrat. Rozdíly mezi Maxem a Vincentem Mann zprostředkovává velice jemně, nestydí se nás při našem hodnocení postav svádět na scestí a hrát si s našimi prvními dojmy – např. Vincentově charakterizaci Maxe coby „muže činu, ne slov“ se nejprve vysmějeme, později ji ale musíme uznat jako pravdivou (což nejlépe ilustruje úžasná scéna s vlkem: Vincent o životě jen mluví, Max mu činem vzdá hold). Konec nemůže překvapit, protože žít si zaslouží jen ten, kdo má k životu úctu. A navíc, jak pregnantně sdělí reklamní leták, life is too short for long names. (03.09.2010)

S tím digitálem tu jde Mann na hranu a scénář si dovedu představit výrazně napínavější, bez zbytečné a předvídatelně zakončené paralelní linky s policejním pátráním, zato soustředěný do auta a na filozofující dialogy, ale i tak je to solidní thriller z ranku filmů o dvou cizincích sbližujících se během jedné noci. Cruise vynikající. (23.02.2021)