Mám rád Huckabees

Dneska jsem se probral před desátou, tichou vzpomínkou uctil pracující, udělal si kakao a rozbalil plátno. Všechno by to krásně lícovalo, kdybych nešáhnul zrovna po tomhle paskvilu. Existenční detektivy bude potřebovat David O. Russell, jestli si po tomhle fiasku neuvědomil, že takhle užvaněná má být leda tak kadeřnice a ne komedie. (01.03.2013)

Zajímavě zrežírovaná, perfektně zahraná (skvělí Dustin Hoffman, Jason Schwartzman, Naomi Watts, Jude Law, Isabelle Huppert, Mark Wahlberg), ovšem hodně ulítlá, ekologická komedie. Teda kouknu na to určitě ještě jednou. Za prvé proto, že jsem to viděl v originále a tak mi možná pár věcí uniklo, za druhé proto, že i kdybych to viděl s českýma titulema, tak to bylo ulítle natolik, že bych se asi poprvé nechytal ani tak. Hodně mi to připomnělo filmy podle Kaufmanových scénářů (V kůži Johna Malkoviche, Adaptaci nebo Věčný svit...). Takže zase jedna z komedií, u kterých nemusím vypínat mozek, naopak tady ho doporučuji zapnout! (21.10.2005)

The craziest sh*t and the biggest WTF movie I’ve ever seen. Šílené nápady o síle náhody proplétající se a koexistující v alternativním vesmíru pospojovaném z krychlí důsledků a něčeho jako Jing @ Jang agentů. No prostě intelektuální hloupost na entou, která je prakticky neslučitelná s mým myšlenkovým vesmírem. Teď abych si najal někoho, kdo mi tenhle snímek vymaže z mysli, protože zjišťovat příčinu, proč neunikl mé zřitelnici raději nebudu. I hate Huckabees. (03.02.2010)

Zajisté není těžké mezi filmy najít ty, které různými způsoby předhazují filozofické otázky týkající se existence Boha a jeho působení ve světě či posmrtného života, převtělování. Zatímco ostatní otázky, které k filozofii také neodmyslitelně patří - všichni a všechno jsme součástí něčeho, jsme jednolitá deka/nic spolu nesouvisí, beznaděj atd... - nechávají stranou. Scénárista filmu Má m rád Huckabees se však nebál tyto poházené a nepoužívané otázky sesbírat a vystavit na nich něco, co by se dalo nazývat filmem. Vytvořil však něco dokonale nesouvislého, nesmyslného, nevím zda to byl záměr, ale vytvořil dokonalou parodii na filozofii a filozofy samotné. Já jako student filozofie jsem se již od začátku filmu dokonale soustředil (protože jsem věděl že by to pro mě a můj náhled na zaměření studia mohlo být obohacující), ale ať jsem film osahával svými mozkovými závity sebedokonaleji, nedokázal jsem nahmatat žádnou jednotící linku a tu co jsem přeci jenom vyškrábal mi přišla neuspokojivá a svazovala k sobě svou pseudofilozofií jen některé úseky. Jsem tedy přesvědčen, že film není ničím jiným než prachsprostou parodií zešměšňující naši zlatou vědu - filozofii - a její snahu poskytnout nám odpovědi ohledně naší existence, které můžou naše jistoty a dosavadní vědomí roztříštít na miliony zmatených částic (tak nějak to sliboval ve filmu Dustin Hoffman, žádný závěr, který by mě zabolel a profackoval jsem však nezaznamenal)... Cením si však námětu, hereckých výkonů, některých dialogů a s tím souvisejícíh úžasných scén (např. večere s rodinou tajemného černocha) a hlavně odhodlání... (05.09.2007)

Nejsem si zcela jistý, zda jsem viděl existenciální hovadinu protkanou zajímavými myšlenkami nebo přehlídku zajímavých myšlenek obalených existenciální hovadinou, ale je mi to jedno. Takřka po celou dobu jsem totiž měl pobavený úsměv na tváři, za což převážně mohl Wahlbergův antibenzínový hasič, ale zároveň bylo i nad čím dumat, takže u mne spokojenost. Na druhou stranu si dokážu představit duševní rozpoložení, při kterém bych podobný snímek poslal turistickou třídou do horoucích pekel, ale dneska jsem pozitivně naladěn a tak si ještě popřemýšlím nad tím, jak je možné nebýt sám sebou. (18.04.2014)