Bridget Jonesová - S rozumem v koncích

Rok se s rokem sešel a vypravil jsem se s přítelkyní na Bridget Jonesovou dvojku. A byl to můj nápad, podotýkám že zcela nezištný:) Sluší se ještě podotknout že to bylo zase s jinou přítelkyní než s tou která mě provázela životem v době kdy jsem viděl díl první:)) Tentokrát jsem věděl o čem to bude a na trapasy až přespříliš boubelaté Renée jsem byl připraven, stejně jako na dokonalého právníka se svědomím, Marka Darcyho. Ale také jsem věděl, že to s největší pravděpodobností bude slabší než part one, a proto, i když se moje očekávání naplnilo, stále to dá na velmi solidní ***. Proč? Proto, že naprostou předvídatelnost a naivitu celého filmu vynahradilo několik opravdu epesních gagů a další povedený gentlemanský pěstní souboj:) Což mi připomíná, že Hugh Grant i přesto, že tentokrát i svou kariérou pěstuje image totálního špinavce, působí sympatičtěji než v prvním díle. Co dále působí sympatičtěji je i hudba. Děsivé coververze děsivých coververzí ustoupily do pozadí a k našemu sluchu se dostal stále stoupající (i když tímhle se teda zrovna neměl šanci moc vycajchnovat) Harry Gregson-Williams, od něhož (v souladu s komerčními intencemi) na soundtracku uslyšíte jenom Bridgetino téma. Je jenom smutné, že musíte v rádiu poslouchat jak se moderátorka/DJka rozplývá nad soundtrackem nabitým skutečně hvězdnou coververzovou sestavou (původní jsou tuším dvě písničky), a kvalitní skladatel je pozornosti veřejnosti všemožně skrýván. Se soundtrackem k Love Actually se Bridget Jones: Edge Of Reason naprosto nemá šanci srovnávat. Jaký je tedy výsledek? Solidní dílko mezi romantickými komediemi, které ale na první ligu (do které podle mě první díl patří jen tak tak) ani omylem nemá. Uno, dos, tres a dost, a to i přesto, že jsem v době promítání byl v prvním, tedy totálně obluzeném stádiu zamilovanosti, a tak by mi podobné filmy měly přijít lepší než jsou:) 60% (11.12.2004)

Dvojka výrazně slabší než úspěšná jednička. Scénáristé se celou dobu snaží jen Bridget zesměšňovat a podotýkám, že zcela katastrofálním a nevtipným způsobem. K tomu všemu ji vykreslí jako nesympatickou tlustou stíhačku a divákovi je celkem protivná. První polovinu filmu jsem se vyložině nudil a tak ji považuji za zbytečnou. Naštěstí zhruba někde kolem počátku cesty do Thajska nastane zlom a příběh začíná být zajímavým až k bodu kdy závěrečných 20 minut vykoupí neotřelý a nudný začátek filmu. Přestože jsme se vlastně dějově nikam vzhledem k jedničce a stále se v příběhu nachází mnoho klišé, tak závěr docela fungoval a tak hodnotím 60% (06.04.2021)

Tak tahle hloupoučká husička Bridget si mě vůbec nezískala a přesto, že jsem byl připraven na slabší pokračování, tak zklamání bylo obrovské. Podtitul přesně vystihuje stav scénáristů při psaní scénáře k tomuto filmu a dost možná i autorky knižní předlohy, ale to posoudit nemohu, pač knihu jsem nečet. Ze slibného hereckého obsazení zaujal pouze Jim Broadbent v miniroličce otce. Jinak v úvodu hezký odkaz na bondovku ŠPION, KTERÝ MĚ MILOVAL. (26.11.2004)

Narozdíl od jedničky takový nemastný, neslaný film, což má původ už ve slabé knižní předloze Helen Fieldingové. Darcy je ze začátku až nemožně dokonalý, Hugh Grant jako Daniel pořád funguje, nakonec i ta Bridget se až tolik neliší od prvního dílu. Jenže celý příběh (už tak dost hloupý - vlastně jen vaří z oleje a nic podstatného se nedozvíme) je podpořen ještě hloupější a doslovnější reži. (18.11.2004)

Cheeeeers! Na Bridget, že je taková jaká je! A já ji připíjím obzvláště, přeji ji ať už se ji vše daří, šťastná dlouhá léta, hodně sexu, pití, stravy, hlavně ať proboha nezavdá sebemenší příčinu nějakému scénáristovi (a když už tak ne průměru)v, který by ji napotřetí vzkřísil, neboť při mém plném vědomí a teoretizování, že by rozdíl mezi dvojkou a trojkou byl taky takový jako mezi jedničkou a dvojkou, tak by to nadneseně fakt mohlo vážně narušit mou nervovou soustavu nebo minimálně zdeformovat můj ve vzpomínkách ten přepříjemný náhled na Bridget... Na Bridget, na takovou jaká je (nebo byla)... Cheeeeeeeeers... (23.06.2005)