Černý kotel

25. celovečerní Disney je volná adaptace The Chronicles of Prydain, starší juvenilní fantasy ze 60. let, jejíž adaptace měla reagovat na tehdejší oblibu žánru. Vzhledem k propadu, který tehdy u Myšáků prožívali, se situace měla změnit až s Malou mořskou vílou, ale ta byla v nedohlednu. Je to vlastně škoda, že i Černý kotel propadl, ačkoli na Disneyovku je moc temný a na pořádné fantasy moc dětský. Vlastně si myslím, že kdyby tehdy mezi sebe přivítali u Myšáků Sněhurku a 7 trpaslinek, udělali by jediné správné rozhodnutí té doby. Protože ta je Černému kotli velmi podobná co do stylu, oblud, temných pasáží, ale její disneyovské poselství je mnohem silnější a dává větší smysl. (25.11.2020)

Černý kotel se zpracováním vymyká ostatním disneyovkám a rozhodně to není na škodu. Atmosféra byla výborná a armáda neživých v čele s rohatým králem byla velmi působivě zpracována. Film dost připomíná Pána prstenů, hlavně tedy děj Návratu krále. Dokonce i neidentifikovatelný chlupáč Gorky byl roztomilým ztělesněním Gluma, i hlas měl podobný. Závěr jako by PP z oka vypadl, jen škoda toho vypořádání se s hlavním záporákem. Zde už jim asi došly nápady, přestože jinak jich tu bylo plno, z nichž nejvíc se mi líbilo prorocké čuně Henry. Poměrně bizarní záležitost, která trochu pokulhává za disneyovkami z let 1989 - 1999 (podle mě jejich zlatá éra), ale za svou neobvyklost a imaginaci si zaslouží slabších 5 hvězd. (05.03.2016)

Po zhlédnutí Černého kotle jsem konečně pochopil, proč má tato na svou dobu hodně temná disneyovka přezdívku "film, který málem zabil studio Disney". Ve své době šlo o nejdražší animovaný film (44 milionů tehdejších dolarů), která ale tehdejší rodiče s dětmi do kin nepřilákala a ve výsledku tak šlo o největší studiový propadák (před Osamělým jezdcem). Není se co divit. Černý kotel totiž není klasickou animovanou pohádkou, ale adaptací slavných Kronik Prydainu od Lloyda Alexandra. Tomu odpovídá ponurost snímku, který v dnešní době díky unikátní animaci naopak působí svěžím dojmem. Absence písniček tomu jenom pomáhá. Jenže studio Disney si idealizovaně spojujeme s roztomilostí (co naplat, že ve Sněhurce jsou četné hororové scény), takže není divu, že se studio rozhodlo Černý kotel prakticky vymazat z paměti. Po téměř čtyřiceti letech od své premiéry si tenhle unikátní animák zaslouží druhou šanci. Je to výborné fantasy s klasickým archetypálním příběhem a nádhernou atmosférou, která sice cílí spíše na dospívající mládež než na mladší děti, ale o to více se vám odmění. (30.10.2023)

Takový průměrný film od Disneyho. Nic skvělého, ale je zde alespoň nějaká snaha o příběh, který mi připadal jako z "Gumídků". Ten hlavní hrdina se mi moc nelíbil a celé mi to v jeho charakteru přišlo tak divně artušovské. Asi ze je to takové podivné středověké fantasy, které tak nějak už znáte, je ten důvod, proč mě to tolik nedostalo. (23.01.2015)

Suverénně nejtemnější Disneyovka, která zatím byla natočena (a odvažuji se hádat, že v tomhle už žádného následníka ani mít nebude). Podobnost s Pánem prstenů je dle mého názoru jen čistě náhodná, příběh vychází z keltských tradic (magický kotel, oživování v něm, jména jako Taran, Rohatý král (bůh)... ). Zajímavý počin. Kromě toho tipuji, že některé postavy (přinejmenším jejich vzhled) se staly předobrazem figur z Gumídků (poskok Rohatého krále až nebezpečně připomíná Stoupu, Taran jako by z oka vypadl Kryštofovi a princezna s nevyslovitelným jménem na E by zase z fleku mohla být sestrou princezny Kláry). (27.02.2009)