Hranice života

Je to dosť dobrý mysteriózny thriller. Má výborný príbeh o psychiatrovi, ktorý dostane nového pacienta, zvláštneho uzavretého mladíka, ktorý dokonca premýšľa nad samovraždou a tak chce urobiť všetko preto, aby mu pomohol. No čoskoro mu to nielen začne ovplyvňovať aj osobný život, ale hlavne je svedkom čoraz zvláštnejších javov, kvôli čomu sa jeho doterajší pohľad na realitu radikálne mení a má problém sa v tom nevie orientovať. Spracovanie sa mi páči, ešte spočiatku to pôsobí pomerne štandardne, jednoducho sa len psychiater snaží zblížiť a pomôcť mladíkovi, no predsa len cítiť, že nie je všetko tak, ako sa zdá. A následne sa to už začne rozbiehať, síce dej nepôsobí až tak prepracovane, ako by mohol, ale prednosť má prelínanie medzi realitou a ilúziou, ale aj medzi oboma hlavnými postavami a na tomto si dali tvorcovia viditeľne záležať a tak je na to skutočne radosť pozerať, keďže tých mnohých zaujímavých prvkov, alebo aj celých sekvencií je tu nespočet. A toto už prakticky graduje až do záveru, len škoda, že práve ten mi nepríde práve najideálnejší. Nie, že by bol zlý, ale očakával som, že bude podstatne komplexnejší a originálnejší, z tohto som mal pocit, že to bol skôr len základ odpovede a väčšinu tvorcovia vynechali. Herecké obsadenie je na tom dobre, síce v tomto žánri uprednostňujem skôr neznáme tváre, ale ani týmito určite nepohrdnem, Ewan McGregor v hlavnej úlohe, k tomu Ryan Gosling v úlohe pacienta, Naomi Watts mi síce prišla trochu nadbytočná, ale tiež poteší a v tých pár scénach ma bavil aj Bob Hoskins. S réžiou a technickou stránkou som nadmieru spokojný, Marc Forster je veľmi schopný režisér, ktorý zvláda snáď všetky žánre a to potvrdil aj tu, zaujímavá vizuálna stránka a veľmi nápadité prevedenie, tu až na pár drobností nemám čo vytknúť. Tento typ filmu mám rád a síce Hranica života nepatrí medzi žánrovú špičku, za čo môže aj záver, rozhodne stojí za pozornosť a ešte si ho určite pozriem. 74% (17.02.2014)

McGregor a Gosling predvádzajú slušné výkony, no mám pocit, akoby ich snaha vyšla na prázdno, pretože to tajomno, ktoré by tu malo hrať hlavnú úlohu, nie je také strhujúce ako si tvorcovia určite želali. Divák je tu pomerne dlho mimo, možno až pridlho, čo ma s vláčnym tempom pomaly začalo rozčuľovať. Celý čas sa nám režisér snaží nahovoriť, že sledujeme niečo výnimočné, ale jeho rukopis je neistý, jednotvárny a hlavne bez akejkoľvek gradácie deja. Chýbajú scény, alebo aspoň jedna, ktorá by vás chytila pod krk a nepustila. N.Watts si určite zaslúžila väčší priestor, aspoň som si to želal, pretože film som chcel vidieť hlavne kvôli nej. M. Forster nedokázal udržať kontrolu nad tajomnosťou a hraním sa na umenie, pretože pomedzi prsty mu ušlo to podstatné - vyrozprávať príbeh. 60%. (17.11.2011)

Forster si hraje na Lynche a postupně gradujícím dějem, zajímavou vizualizací (občas lahůdkové prostřihy mezi jednotlivými lokacemi) a ruku v ruce s narůstajícím zmatkem v divákově hlavě směřuje k vyvrcholení, k velké pointě, která vůbec nic neobjasní a nutí k mnoha výkladům. Těmi jsou: a)pointa je tak triviální, až to bolí...b)je tak sofistikovaná, že jí nikdo nechápe...c)Forster jenom diváka lacině tahá za fusekli. U mě je to za a) a k tomu podotek, že zatímco ´lynchoviny´jsou ve své bizarnosti vzrušující i po opakovaných shlédnutích, STAY je haluzí tak na jedno zkouknutí. A mimochodem, Gosling byl vynikající, Mc Gregor odvedl svůj standart a Watts je tu jen pro okrasu. (30.03.2006)

Od doby kdy pacient přišel k psychiatrovi jsem nedokázal z obrazovky odtrhnout oči. Celou dobu jsem sledoval jak se děj odvíjí, abych nakonec pochopil, že je to vše jinak než se to zdá být. Konec byl naprosto geniální a já jsem ještě dlouhou dobu přemýšlel nad tím co jsem sledoval až sem si to musel pustit znova abych opravdu pochopil. Zde je potřeba sledovat každou debatu, každou větu toho co se mezi pacientem a psychiatrem odvíjí, aby jste vlastně přišli na to kam tím autoři směřovali. Spíše 4 1/2 hvězdičky. (16.07.2006)

Po vizuální stránce jde o něco neskutečně podmanivého. Byla jsem omámena hned první scénou a omámena jsem zůstala i během závěrečných titulků. Náročný snímek, který vám bude chvílemi připadat jako naprostá šílenost, jenže ten film vás zkrátka pohltí a nepustí. Každý dialog jsem doslova hltala a chtěla odhalit pointu filmu, na závěrečnou pasáž na mostě se jen tak nezapomíná. Jak tady čtu, hodně lidí to srovnává s Lynchem, ale Hranice života je mnohem přístupnější film pro diváka než takový Mulholland Drive, který jsem dodnes vůbec nepochopila. Hranice života má alespoň nějaké rozuzlení a čím víc divák nad filmem přemýšlí, tím víc mu jednotlivé části do sebe zapadnou a začnou tvořit ucelený celek, i když na plné pochopení některých scén a jejich význam to bude chtít minimálně ještě jedno zhlédnutí, tu pátou hvězdu si tedy ještě nechávám. (25.08.2012)