Hranice života

Když koukáte na Lynche, tak ačkoli někdy nechápete, co chce tímhle a tamtím naznačit, tak aspoň víte, že tím chtěl něco říct a že to dělá sofistikovaně a elegantně. Tohle Foster postrádá. Snaží se, pravda, ale jeho vizuální hrátky jenom zastírají dějovou chudost. A proč se mi poprvé stalo, že McGregor vedle daleko méně zkušeného Goslinga vypadá jako béčkový herec? Asi mu došlo hned první natáčecí den, k čemu se upsal... PS: Nenechte se zmást tím, že vám někdo řekne, jak to bylo zmatené a umělecky podané. Neskáče se tady v čase a Foster vám nedělá do mozku díru. Spíš jako by vyprávěl sen. Ale všichni víme, že nejlepší sny jsou naše vlastní. (12.04.2006)

Interesantní formální stylizace je spolu s perfektní akustikou a typickou Forsterovou minimalistikou postavena před kostrbatý a naprosto nepřehledný scénář, kde je závěrečná pointa na celku to zdaleka nejzbytečnější. Postavy jsou zahrané slušně a velice překvapí Ryan Gosling, který předvádí skutečně vynikající výkon. Lehký zmatek ve střihové skladbě se dá ustát bez mrknutí oka a kochat se výtečně naaranžovanou výpravou a do detailu zmáklou technickou stránkou filmu můžeme do sytosti. Bohužel snaha o čistokrevnou "Lynchovinu" se jaksi nepovedla. Na to je Forster až příliš umírněný, korektní a "do masa nejdoucí" režisér/člověk. Solidní a zamotané pokoukání, které však inovaci v jakémkoli aspektu v žádném případě nepřináší. (09.09.2006)

Scénář: David Benioff .. Sugestivní, vizuálně silně nápaditý snímek se skvělým obsazením Gosling, McGregor, Watts. Příjemný na sledování, mnohem těžší na pochopení. Nepopírám, že jsem i na podruhé zůstal stejně omámen a skrz všechnu vrstvenou složitost, cítil zvláštní pocit příjemné zmatenosti a nejednoznačnosti. Ony jakékoliv obsahové nedostatky a nesrozumitelnost jsou zcela irelevantní, protože vysvětlení děje, pokud nějaké existuje, je jen na divákově snovém smyšlení. Vše je navíc zahaleno do brilantní, stylově podmanivé atmosféry. Kamera je úžasná, plná nejrůznějších barevných odstínů a celek umocňují fantasticky propracované obrazové přechody mezi scénami. Zkrátka - oku lahodící iluze, která stojí za pozornost a zamyšlení. (30.03.2006)

Mám rád nejen režiséra Forstera, ale i Naomi Watts a Ryana Goslinga, přesto přiznávám, že se mi příběh drolil mezi prsty. Formálně ozvláštněná Hranice života nabízí další počin z řady „pěkně se v tom babrejte a namáhejte své mozkové závity“. Opět se přiznám, zdaleka ne všechno mi bylo jasné!! Atmosféra nervozity, odosobněný svět s podivnými postavami, studené barvy a do toho všeho jeden newyorský psychiatr, který prožívá nevšední pouť, kterou odstartuje zpráva od jednoho pacienta, že se za několik málo dnů hodlá zabít!! Pouť na téma reality a snu.. Nějaké uchopitelné vodítko ale zcela chybí, divák se ho dočká až v závěrečných pasážích – pokud k nim doklopýtá!! Vizuálně zdařilý thriller přesto zůstává někde na půli cesty.. s ohledem na režiséra a obsazení je to bohužel s povzdechem!! (25.08.2006)

JE TO JEN HRA NA LYNCHE. Jen hra, ne snaha o to být jako Lynch, neboť film je koncipován na pevném piedestralu smeřujícím kupodivu i k pointě. To jen technicko-vizuálně-audiální prostředky kamery a střihu a promáknutý náznakový děj asociují něco extra intelektuálního. Stay je krásně učesaný psychedelický film, ne špinavý a prolezlý zlem, ne strašidelný ve smyslu - bojím se toho, co jsem já, co je uvnitř mě. Je to jen pozlátko, kterého se dlouho nebudete moc nabažit, lízátko, co vám ještě nějakou tu chvíli zanechá sladkou pachuť v hubě spolu s otázkami typu - proč se pořád opakují stejné věty, proč se opakují trochu pozměněné situace, proč nenosí ten člověk ponožky atd... Já jsem zklamána, čekala jsem daleko daleko víc, a i přesto si Stay ještě párkrát pustím. Proč? To abych znovu okusila chuť přístupnějšího a lidštějšího psychedelična, za které tímto Forsterovi děkuji! (04.04.2006)