Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Slavný dirigent Pierre Morhange se vrací do Francie na matčin pohřeb. Setkává se tu s dávným spolužákem Pépinotem, který mu řekne, že také jejich učitel hudby už zemřel. Učitelův deník vrací Pierra do starých časů: píše se rok 1949 a talentovaný Clément Mathieu přijímá místo v internátní chlapecké škole, jejíž chovanci - divocí, problematičtí chlapci, často sirotci - rozhodně nejsou studenty ochotnými pronikat pod jeho vedením do křehkých tajemství hudby. Tyranský ředitel školy Racin se domnívá, že na žáky platí jen přísnost. Clément se však rozhodne, že vsadí na metody, které jsou blízké jeho srdci. Oříškem se pro něj stává právě Pierre Morhange, chlapec s ďábelskou povahou, ale andělskou tváří - a nádherným hlasem. Ten stojí v samém středu učitelova boje o duše ztracených chlapců a krásu světa. Mathieu začíná prostřednictvím magického světa hudby měnit životy svých svěřenců navždy. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (4)

Trailer 1

Recenze (181)

Brouk 

všechny recenze uživatele

I jednoho odpoledne, když venku lilo jsem si hrál na Fantozziho (400 přepnutí TV kanálu za minutu) jsem cbvakl na jeden TV kanál a hle... tento film... Neříkám, že se jedná o nějaké originální veledílo, ale poctivost herců mně učarovala... Klišé, neklišé, sentiment nesentiment... ale film je to poctivý a přesvědčivý... ()

Lynn 

všechny recenze uživatele

Ano, je to téma už stokrát obehrané. Ano, není v tom nic přelomového, nic originálního. Ale je to zatraceně dobře natočeno. Výborní herci (a nejen ti dospělí - ďábel s andělskou tváří a zlatem v hrdle byl vybrán výborně), mistrná režie. A hudební složka ! Jenom za hudbu by tenhle dojemný filmeček, co pohladí na duši, měl dostat 5*. Nakonec ale dávám "jen" 4* za nějaké ty scénáristické překlepy. Přesto vřele doporučuji, pokud chcete strávit se svojí drahou polovičkou příjemný filmový večer. ()

Reklama

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Juj, to byl pěkný film, optimistický a romantický, neboť optimismus může být jen v romantice. Nic mi tu nescházelo, a co přesahovalo byl klid, rozvaha, důvěra, píle a vytrvalost, a víra v to, že lidi jsou přece jen lidi - tedy ve své většině. Pozn. 1: Hlavně neplést s námětově podobným filmem "La cage aux rossignols - Slavící v kleci" (1945). Nějaký zabedněnec dal tento název i české distribuci filmu SBORISTÉ, sboroví zpěváčci. Pozn. 2: Bakulovi zpěváčci (Bakulův ústavu pro výchovu životem a prací). Soubor "vznikl ve 20. letech 20. století při Ústavu pro výchovu životem a prací v Praze, jehož byl Bakule zakladatelem a ředitelem. Těleso se skládalo z tělesně handicapovaných dětí a dětí bez domova či ze sociálně znevýhodněného prostředí. Při práci s těmito svěřenci Bakule uplatňoval na svou dobu velmi netradiční a údajně často kritizované metodické postupy při nácviku a interpretaci skladeb, kdy se zaměřoval především na esteticko–výchovnou funkci zpěvu". (Diplomová práce Postup při nácviku dvojhlasu a vícehlasu v dětském pěveckém sboru na ZŠB, Vladimír Trhal, 2017) - jak to všechno vzájemně ladí... Pozn. 3: Internat Fond d'etang, Dno rybníka, ale dneska je přece sobota... ()

KevSpa 

všechny recenze uživatele

Vím, že je celý příběh průhledný až běda. Vím, že tenhle film hraje na city. Vím, že jsme toto téma viděli zpracované už několikrát. I když jsem si celou dobu říkala "kev, nenech se zmanipulovat", brečela jsem na konci jako želva. A když se tohle nějakému filmu povede, navíc filmu, který ani na vteřinu nenudí, má krásnou hudbu (Bruno Coulais) a je výtečně natočen, pak mi nezbývá, než mu dát plné hodnocení a přát mu vítězství v soutěži na MFF Karlovy Vary. ()

skretik 

všechny recenze uživatele

Slabý scenár?? Vynikajúci nápad, výborné humorné myšlienky, fantastická hudba a naozaj som sa do toho vžila... Úplne reálne (skoro úplne). Ale treba si uvedomiť, že naozaj nie všetky deti, ktoré boli napchaté do takýchto inštitúcií, tak boli "problémové". Preto ak by sa náhodou dostali pod vedenie nejakého schopnejšieho pedagóga, ktorý by ich vedel inšpirovať, tak sa zjednotia a potlačia tých, ktorí robia problémy. (pieseň *Vois Sur Ton Chemin*, ktorú spomínal Houdini, tak to je v podstate pieseň *Les choristes*, len v dlhšej verzii, ja osobne ju mám asi tiež najradšej, ale spolu s *Les avions en papier*) ()

Galerie (45)

Zajímavosti (11)

  • Film debutoval na konci října v Itálii s výdělkem 131 887 eur jen v 58 kinech, přičemž se jeho celkový zisk v této zemi vyšphal na 820 tisíc eur. (imro)
  • Snímek byl nominován na Křišťálový globus na Filmovém festivalu v Karlových Varech a získal také nominaci na Zlaté globy v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. Z dalších nominací tvůrci získali jen Evropskou filmovou cenu pro nejlepšího skladatele. (imro)

Reklama

Reklama