Reklama

Reklama

Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (147)

Han22 

všechny recenze uživatele

Na tohle jsem se fakt celkem těšil, ale nakonec se mi to vůbec nelíbilo. Film má přes dvě hodiny, otrocky přepisuje scénu za scénou, aniž by dokázal vyvolat jakékoliv emoce či pocit epičnosti. Vlastně jednu emoci ano... nudil jsem se. Po těch 2 a čtvrt hodinách to skončí uprostřed děje, což je prasárna, ale dalo se to čekat. Ovšem doslova zabijácké je zpracování. Normální pasáže jsou nakresleny řekněme průměrně, ale jakékoliv zlo (stíny, skřeti) jsou živí, rozanimovaní herci, v kombinaci s čím dál šílenějšími filtry a barevnými paletami. Finální "epická" bitva vypadá jako banda ochotníků na plátně, přelitá těmi nejodpornějšími barvami. Je to hnusné až k zblití a vůbec nechápu jak se to může někomu líbit a psát o vytříbeném vizuálním stylu.  To že Aragorn vypadá jak indián, Boromir jak viking a Gimli není trpaslík ale normální chlap je už jen hořká třešnička na dortu. Bakshiho styl se mi zoufale nelíbí, ale pokud si prznil vlastní scénáře, tak budiž, ale takhle zkurvit Pána prstenů je svatokrádež a za tu si to víc než 1* nezaslouží. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Po letech se zvědavostí a chutí jsem se znovu podíval na animovanou podobu části LOTRa. Možná, že díky geniálnímu dílu P.Jacksona se mi líbil ještě více, než kdysi. Současně jsem si uvědomil, jak dobře měl tuhle verzi Jackson nastudovanou, jelikož řada scén je do jeho filmu doslova okopírována - Hobitín a Dno pytle, první setkání Hobitů s Prstenovým přízrakem, otevírání vchodu do Morie či souboj Gandalfa s Balrogem a jejich pád nebo obří sochy králů. Téměř dvě třetiny Jackson poctivě převedl, což mně vůbec nevadí, jelikož vytvořil mimořádné dílo a Bakshiovy obrazy tomu napomohly. Kombinace hraného a animovaného není úplně šťastná (jistě, šlo o peníze), dnes má však své zvláštní kouzlo. Některé výjevy jsou samy o sobě nádhernými obrazy, které by se daly rámovat (Hobitín, Železný pas, před branou Mordoru, krajiny - hory, les, jezero aj.). Škoda, že se nepodařilo příběh dokončit... ()

Reklama

Nach 

všechny recenze uživatele

Pokud jsem u Jaksnovy trilogie balancoval mezi čtyřhvězdičkovým a pětihvězdičkovým hodnocením, musím říct, že ač přes tu odlišnou dobu, který dělí tento animovaný film od hrané trilogie, se jedná o dvě třídy horší počin. Tak to skutečně cítím. A nechoďte na mě s argumenty, že toto bylo natočeno v roce 1978 a mělo to mnohonásobně slabší rozpočet, to vše beru v potaz. Mou chybou právě je, že znám Jacksonovu trilogii a nedokáži se od ní odpoutat. Když jsem viděl toto dílo, jedno z pozitiv, které má je zcela určitě vyvolání chuti pustit si Pána prstenů: Společenstvo prstenu (z roku 2001). Nicméně abych neupřel i další výhody tohoto díla, tak je to určitě Tolkienovská atmosféra, která je zde viditelně cítit a též i děj je podán srozumitelně ve zjednodušené formě, kterou pochopí i děti. Přesto však ona osekanost a přes to vše jistá zdlouhavost (monotónnost) si vybírá svou daň. Nečekal jsem moc a přesně i to se naplnilo. Díkybohu za Petera Jacksona. 45% ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Kultovní dílo J. R. R. Tolkiena zůstávalo velmi dlouho mimo zorné pole filmařů - v zásadě ze dvou důvodů. Za prvné jako typický konzervativec byl Tolkien nedůvěřivý k jiným médiím než těm, které důvěrně poznal a pracoval s nimi. Jednoduše si nepřál zvulgarizovat a zmasovět svou práci, svěřit ji filmovému studiu, aby s příběhem nakládali dle své vůle a bez ohledu na záměry autora. Za druhé, a to především, velkolepé epické fantasy bylo dlouhou dobu pokládáno za nezfilmovatelné. Jak víme, moderní technologie tento předsudek dávno pohřbily. Dnes představuje limit "pouze" výše rozpočtu a lidská tvořivost. I hluboko v minulosti ale existovala úniková cesta animovaného filmu, který dokázal většinu úskalí obejít. Jenže když už někdo konečně rukavici zvedl, vzniklo z toho jen otrocky převyprávěné torzo, které se ani nemůže pochlubit mimořádnou výtvarnou stránkou (zvlášť hobiti mě místo sympatií spíš odpuzovali). Tenhle Pán prstenů zkrátka a dobře díru do světa neudělal a z druhého dílu nakonec sešlo. Po velkoryse natočené Jacksonově filmové trilogii neexistuje snad s výjimkou fanoušků filmové historie se k Bakshiho snímku vracet. Celkový dojem: 40 %. ()

VanTom 

všechny recenze uživatele

Možná si nakonec tvůrci ukousli větší sousto, než na které měli (schopnosti, ale hlavně prostředky). Animace je i v dnešní době v pohodě, když člověk překousne tu naivitu a "dětskost", prýštící ze zvolené výtvarné stylizace, dají se nalézt i působivé obrazy. Dosti kontraproduktivní mi ale přišlo použití zdigitalizovaných herců (většinou v rolích skřetů) vklíčovaných do kresleného prostředí. Snímek tak občas vypadá jako ty nejlevnější bulharské fantasy produkce, kdy po několikasekundovém záběru na majestátní malbu Helmova žlebu následuje jeho dobývání, kde 30 komparzistů se 3 žebříky pobíhá u jedné 5-metrové hradby, na jejíchž ochozech postává 5 obránců. V celém filmu se vlastně vůbec nedočkáme nějakých davových scén nebo velkolepých kulis, vše je podivně interiérové a střídmé. Což nejspíš souvisí s tím největším problémem, a to extrémní dějovou nahuštěností, kdy není čas se ani na chvilku zastavit, musí se prostě rychle kupředu, jedna zásadní dějová scéna střídá druhou. Kvůli tomu ve filmu neexistují emoce, napětí, humor, charakterizace postav, atmosféra, prostě nic z toho, co by z bezduché rozpohybované ilustrace ke knize udělalo velkolepý fantasy snímek. ()

Galerie (219)

Zajímavosti (9)

  • V 70. letech projevil zájem o zfilmování Tolkienova fantasy eposu režisér John Boorman. Ten plánoval děj celé knižní trilogie „Pána prstenů“ vmněstnat do jednoho jediného film, jehož délka měla být přibližně 100 minut. Boorman k filmu napsal i scénář, k realizaci projektu však nakonec nedošlo. (fiLLthe3DD)
  • Část prologu je použita ve skladbě "Elvenpath" od skupiny Nightwish. (Doomec)
  • Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)

Reklama

Reklama