Zlatíčko

Pro Juda Lawa mám slabost, takže zákonitě nemůžu tenhle film strhat. Proč bych to vlastně dělala, když po celou dobu prakticky nesleze ze záběru a k tomu je na něj opravdu radost pohledět? Aby toho nebylo málo, tak ta role nenapravitelného sukničkáře mu sedne jako ulitá. Děj má navíc celkem slušný spád a Judův závěrečný proslov do kamery je prostě nezapomenutelný. V neposlední řadě mě dostala do kolen i ústřední píseň Old Habits Die Hard, na které se autorsky podíleli Mick Jagger a Dave Stewart. (80%) (11.05.2021)

Ležérní filosof životních potěšení lehce proplouvající nebo spíše projíždějící v limuzíně úskalími vztahů se slabším pohlavím, které se ho snaží udržet. Však to je snad ta jedině správná filosofie v New Yorku 21. století - tomto zlatém jablku k nakousnutí, jak je přesvědčen miláček žen a hlavně sebe sama Alfred - Alfie. Jeho "sbírka" představuje jakousi encyklopedii žen počínaje vdanou paní, pokračuje svobodnou matkou, přítelkyní přítele, mladou alkoholičkou a konče zralou ženou, která má vlastní sbírku. Ironií osudu je, že to je právě ona, kdo bezstarostnému hédonistovi Alfiemu vryje první nesmazatelnou vrásku do čela. Jo, každé mládí jednou končí. A Alfie má navíc tu smůlu, že kromě hezkého obličeje a mládí nemá již žádná další aktiva, jako vzdělání, dovednosti, záliby, známosti, dobrou práci atp., i když vrozenou inteligenci mu nelze upřít. Takže když přijde čas zamyslet se nad otázkou, co dál, Alfie se skutečně zamyslí, jenže film neukáže, na co nakonec přijde, přijde-li vůbec na něco. Otázka volby totiž nemá jednoznačnou odpověď. Někdo je stavěný na život v jednom, většina lidí se však ještě pořád drží vžitých a všeobecných představ o životě ve dvou anebo ho skutečně potřebuje. A je tu i spousta dalších variant a nuancí, které ovlivňují naše volby a rozhodnutí, jako například poměr sebejistoty, nároků a přejícnosti osudu vůči pochybnostem, rezignací a nezdaru. Život je zkrátka hádanka s nekonečným množstvím odpovědí, z kterých se dozvíme vždy jen jednu jedinou. Ale co je zcela jisté, je to, že ta odpověď není nikdy zcela kompletní a ideální - máme-li to, nemáme zároveň ono, máme-li ono, nemáme zas to. Možná je to i tím, že nejsme kompletní a ideální my sami. ___ Zlatíčko Alfie je podobný Samci Nikkimu (http://www.csfd.cz/film/255434-samec/) - oba nejsou zlí ani špatní, jen o něco víc myslí na sebe než na jiné, až najednou zjistí, že jediní, kdo myslí na ně, jsou oni sami. Zajímavé je, že postava svůdce vyžaduje ich formu vyprávění, aby se divák dozvěděl, jak taktika a strategie svůdce funguje. Nahlédnutí hrdinovi filmu do hlavy je bonus pro diváka, mínusem Zlatička je však to, že se teď budu muset ještě podívat na původní film Alfie z roku 1966. Moderní "Alfie" vykazuje ještě jednu spojitost s 60. léty. Jude Law se pohybuje po městě na skútru značky Vespa, který byl velmi oblíbeným u britských Mods ( http://cs.wikipedia.org/wiki/Mod_(subkultura) ), čímž připomíná podobného sebestředného antihrdinu - objekt dívčího obdivu, kterým byl Ace Face (Sting) ve filmu Quadrophenia ( http://en.wikipedia.org/wiki/Quadrophenia_(film) ). (22.05.2012)

Jude Law byl pro postavu Alfieho ideální volbou. Má na ni potřebný vzhled, charisma a dokáže sám celý film utáhnout i herecky. Tady z plátna v podstatě neslézá, každou chvíli promlouvá přímo na kameru a přestože jeho příběh je vlastně pouhá moralita, je to podáno tak, že to ani nevadí. A kolem něj je samozřejmě spousta nádherných hereček. (28.09.2009)

Novodobý Casanova který si nikdy nestele postel, má neochvějnou sebedůvěru, britský akcent a pokaždé na mysli tatínkovu radu "Kdykoli potkáš krásnou ženskou, pamatuj ,že vždycky existuje chlap, kterej jí chce opí..". Jakmile si člověk zvykne na styl vyprávění, začne mu trochu brnkat na nervy, že film postrádá hlavní kostru příběhu - něco, co nedovolí divákovi spustit oči z obrazovky. A taky je to tak trochu šaráda - zrovna tak jako zde Liverpool nebo Manchester dublují NY, celý ten film je v podstatě drama převlečené za komedii. Takové to lehké drama o někom, kdo vede špatný způsob života a má pokřivenou morálku, ale na konci vystřízliví a zjistí, že s čím kdo zachází, tím také schází. Je to škoda, začátek byl osvěžující a originální a románek se Siennou docela zajímavý. Jinak film absolutně neví čím být. Jestli romantikou, dramatem anebo komedií. Přitom to nebylo nijak vtipné, romantické ani dramatické. Pro příště bych prostě prosila budto New York anebo Liverpool, ne takovou podivnou směsici všeho. :) Ale jedno se Alfiemu nedá upřít - konečně jsem pochopila, co všichni mají na Lawovi. (12.06.2013)

Fantastický Jude Law ve filmu, který balancuje na hraně hořké komedie a morálního poselství. Nicméně, obojí ve filmu docela funguje, jen chvílemi se to tluče (nepochybuji ovšem, že se slabším hercem v hlavní roli by to byla nešťastná žánrová kombinace). Výsledek je mírně roztřesený, ale rozhodně sympatický, ať už pro mnohé opravdu trefné postřehy a nebo pro konec, který jde svým způsobem proti žánru. Takových pěkných 70%... (09.12.2005)