1984

No já nevim, kdybych na to nekoukal v šesti lidech, tak bych si tu atmosféru možná i užil a dokázal se do toho vžít. Ale určitě by se nezměnilo to, že film je v mnoha momentech hrozně utahaný a nudný. Jako ukázka totalitní společnosti to funguje skvěle, ale mohlo to být podáno o dost zajímavěji a ne tak nudně. Orwellovi patří určitě dík za tuto knihu, ale od filmu jsem prostě čekal víc. 60% (10.10.2010)

Karikatura totalitní mašinerie, ukázka oddanosti zfanatizované a ovládané masy Velkou stranou. Během celého filmu je používán specialní jazyk či mluva " newspeak" tj. slova ze schváleného pravopisu a povoleného Stranou, natočená verze se od knižní liší minimálně, zásady, pravidla, hesla a stranické "pravdy" byly vsazeny pro jejich knižní obsáhlost pouze krátce a heslovitě, o to více je z nich cítit totalitní odpad, bezmoc a násilí. George Orwell:".....Je nemožné vybudovat civilizaci na strachu, nenávisti a krutosti. Nebyla by schopná života. Rozpadla by se. Spáchala by sebevraždu....Nějak to musí selhat. Něco vás udolá. Je to život......... (03.10.2004)

Pozor, pár těchto vět obsahuje i slova, která nejsou v 10. vydání Slovníku! Velký Bratr tě sleduje! Těžká obžaloba totalitarismu. Je až neuvěřitelné, jak se Orwellovi podařilo vystihnout poměry, které známe z 50. let. Nevědět, že román napsal v roce 1948, řekl bych, že opisoval od komunistických soudruhů. Nebo oni od něj? Geniálně stísněná atmosféra, která vrcholí přeučováním ideozločinců. Ve scéně s krysama blízko konce filmu mi nebylo dobře a řekl bych, že Johnu Hurtovi také ne. (19)84% (10.03.2010)

Nemá smysl mluvit zde o notoricky známém obsahu - kdo nezná, ať se stydí! Nemá smysl zde mluvit o předloze - kdo nezná, je literární idiot!!! namístě je mluvit o zdařilosti této filmové adaptace, a ta je téměř dokonalá. Téměř, viz výhrady zasvěcených, ale ne zcela. I tak jde o film, při jehož sledování jsem měl nutkání řvát a střílet komouše. Pro mě velká deprese (17.09.2007)

Upozornění pro alergiky – může obsahovat stopové prvky spoilerů. Kniha 1984 ovlivnila můj pohled na svět a ač je to již pár týdnů, co jsem ji četl, stále mi hnízdí v hlavě. K její filmové adaptaci jsem přistupoval obezřetně, přesvědčen o nemožnosti přetransformovat ponurost knižní v ponurost filmovou. Michael Radford uspěl tak na půl. Unavené lidské tváře bez známky chuti do života. Pouze chabé fyzické schránky zakryté ošoupanými kombinézami a žijící z nenávisti a ginu břečkovité chuti. Ze stroze zařízených „kanceláří“ odcházejí do polorozpadlých paneláků – chladných, šedivých, jenom ledva vhodných pro plnohodnotný život… Vzhled Oceánie je odrazující, budí dojem místa, kde přežívá jen pár posledních trosek. Jenže ony jsou jich milióny. Rozsah území, nad kterým bdí Velký bratr není z filmu dobře zjevný. Stejně jako struktura zdejší totalitní společnosti (Ti nahoře, Ti uprostřed, Ti dole). Ona vlastně hned první scéna kráčí vstříc hlavně divákům znalým předlohy. Výhradně oni a lidé, jež zažili totalitu na vlastní kůži, v plném rozsahu docení její děsivost. Ale následující minuty, ač maximálně věrné Orwellovu románu, se již s takovou razancí nedokázaly zažrat pod mou kůži. Jistě to není vina skvělých hereckých výkonů (Richard Burton budí hrůzu, aniž by jedinkrát zvýšil hlas), spíše bylo všechno příliš komorní, subtilní a děsivé teprve při zpětné vzpomínce na konkrétní pasáž knihy. Radford nenadužívá přímých citací z knihy (příp. Knihy ), což by se u podobné předlohy nabízelo, ale zároveň ani v těch nejvyhrocenějších momentech (zatčení) nedosahuje její působivosti. Nemluvě o zvláštním finále, kdy mi nebylo jasné, má-li věta „Miluji tě“ pronesená zády k podobizně Velkého bratra značit jiskřičku naděje, či (stejně jako v knize) Smithovo pokořené lidství. 1984 není špatný film, pouze adaptuje příliš dobrou knihu a z tohoto hlediska sice nevítězí na plné čáře, přesto z boje odchází se vztyčenou hlavou. 75% Zajímavé komentáře: kleopatra, genetique, Anderas, _-0-_ (30.04.2009)