Joey

Na obranu tohoto počinu. Přátelé jsem měl vždy velice rád a to byl také hlavní důvod, proč jsem zkusil i sólo dráhu Joeyho. Nicméně má Joseph Tribbiani ze známé šestice nejjednodušeji napsanou postavu a proto zde zoufale postrádá někoho, kdo by dodal potřebnou údernost jeho vtípkům. Stejně jako ho doplňoval například jeho kamarád Chandler. Shlédl jsem tedy zhruba 3 epizody a nejednalo se o nic zvláštního. V zásadě to asi ani nestálo za řeč a tak jsem ochotně využil prvního exitu a přestal seriál sledovat. 45-50% (05.02.2022)

1. série - 90% - Můj obrovský strach zmizel po druhém díle. Stejně povedené, vtipné a v rámci čistě komediálního seriálu i neskutečné ohledně timingu (obzvlášť když se jede v prvním plánu pořád na Joeyho). Nemůžu si pomoct, ale Tribbianiho nové eskapády mi už nyní sedí jako nedílná součást Přátel. P.S.: Kdo není blázen do Andrey Anders, tak ten seriál nechápe.. Takhle jsem mu nepřál ani Rachel Green. 2. série - 70% - Nevýrazný nováček Zach, zbytečně upozaděný génius Howard a lehce přehnaný blázen Jimmy. Joey může mít parťáků kolik chce, ale dokud to není Chandler, stejně to všechno bude záviset na něm. Ale co bolí nejvíc - přirozenost je pryč. Příjemná nadsázka už se změnila do křeče, herci začínají přehrávat a fandit postavám už mi ani moc nejde, protože scenáristické kličky jsou jen naoko. Jakkoli si tyhle postavy nezaslouží končit ve zklamaném duchu, osud tomu tak chtěl. Přátelé tak zůstávají vpředu a Joey jako dostatečně příjemná tečka alespoň z větší části také nezklamal. (21.05.2006)

Joey byla z Přátel má nejoblíbenější postava (společně s Matthewem Perrym) a když jsem náhodou našel, že existuje ještě něco jako pokračování, zaměřující se právě na něj, neváhal jsem a začal jsem sledovat epizodu za epizodou. A bohužel už to rozhodně není taková zábava, jako dobrodružství v New Yorku, ba dokonce to vtipné není téměř vůbec (již jsem viděl cca půlku všech epizod a ani jednou jsem se zatím nezasmál ani nepousmál). Postavy jsou fajn a to i obsazení, ale zkrátka už to není ono, jako v Přátelých... Tak proč dávám čtyři hvězdičky? Původně to byly tři, ale hodnocení jsem přece jenom zvýšil, protože mě Joey prostě baví. Epizody jsou zajímavé, mnohdy i docela napínavé, zaměřují se úplně vždy na Joeyho a přesto vás samotný Joey nepřestane nudit - a to není zrovna všestranný charakter. Úvodní soundtrack sice již taky není to, co býval, ale stále je docela pěkný a to hlavně při takovém tom "vačo, vačo, vačo". Prostě se mi Joey ještě stále líbí, sice kdyby tu bylo o hodně podrobnější hodnocení, byl by od Friends hodně daleko, ale furt je to podle mě důstojné volné pokračování, které se dočkalo naštěstí pouze 2. sezón - ovšem s hojným počtem epizod. (23.06.2011)

Tenhle seriál řadím jako svůj šestý nejoblíbenjší. Sitcom Joey dokazuje,že se dokáže odtrhnout od jiného seriálu a vytvořit vlastní a na jedné postavě. Joeyho jsem z celých přátel považoval a považuje za nejsilnější článek z celého seriálu a tak o vce jsem spokojen,že dostal vlastní prostor k pobavení. Jedná se o raritu,protože se neveze přímo po slávě Přátel,ikdyž styl humoru zůstává. Škoda,že se neduržel stejně dlouholetě jako Přátelé. (11.07.2006)

Jako celek se nemůže Joey s Přáteli rovnat. Prostě nemůže. To, co ho vytáhne mezi tituly s červeným čtverečkem, jsou vedlejší postavy, které se v každém díle objeví na pár minut, žádný z hlavních hrdinů včetně Joeyho totiž není schopen udržet úroveň a vtipy a hlášky kolísají od skvělých po vyloženě nevtipné. Jo a pak je tu ještě jedna bohyně jménem Drea de Matteo...ó bože, ta teda je...;) Jenže ani ona u mě nevyždíme tu čtvrtou hvězdu...že bych fakt dospěl?:) (22.09.2006)