Rekonstrukce

Začátek mě pěkně namlsal, super režijní vychytávečky, zajímavý narativní styl, který sliboval mnohem víc, než nakonec ukázal. Kdyby se film držel schématu a-lá Lynch, kdyby zůstal věren počáteční premise a lehce ji rozvíjel, ale neosvětloval, možná bych mu nevyčetla řadu nelogických děr. Každopádně však Rekonstrukce zůstává zajímavým a lehce nadprůměrným počinem, který potěší už jen tím, že je dánský a lehce zamrzí, že není tak úplně dotažený. 70%. (10.04.2007)

každopádně to není film pro každého - některé může odradit nepříliš jasná dějová linka a hlavně, kdo neprožil nic podobného, asi nepochopí. ale pokud jste zažili situaci, ve které se jakoby "z ničeho nic" všechno změní, budete hluboce zasaženi. děj totiž není zdaleka tak důležitý jako ten pocit. a ten trefil režisér skvěle. rekonstrukce pro mne patří k filmům, které možná nezasluhují pět hvězdiček, ale které vás mohou osobně zasáhnout, takže když odcházíte ze sálu, usadí se vám na dlouho v hlavě a vy si jej promítáte do vlastních zkušeností. a to nemusí být příliš příjemná věc... (06.03.2004)

Lynchárna až to není pěkné. Kdo chce opisovat od mistra musí být aspon trochu zdatný a umět dílo podat aspon trochu jinak než jako čistou vykrádačku stylu převedenou na téma píšu knihu o své ženě, jejím milenci a nevěře, která se vlastně nikdy nestala. Nevím jaké v tomto filmu vidět umění. Točit film, nastavit dějové linie, které se snad i natáčejí zvlášt a pak to celé prostříhat a zpřeházet aby se dostal pořádný magický efekt. Wau.... (05.01.2006)

Když si před půlstoletím režiséři opravdu už nevěděli rady s dalším filmem, natočili takový, který znázornil proces jeho vzniku: tedy jeho příběh nahradili příběhem vlastním… Ty nové tuto bezradnost, neschopnost vyprávět silný příběh, nahrazují alibisticky úkrokem ke hře se strukturou, s víceznačností apod. Nežli se konečně Rekonstrukce zauzlila a začala cosi souvisle vyprávět, připadala mi jen jako školní cvičení, tu kamerové, tu herecké... Jakmile se ale – asi po půlhodině – začalo něco dít, a z víceznačných scén, z nichž si jistě každý může složit rekonstrukci svou, se začalo rodit opravdové drama. Snad by krátkometrážní formát lépe naplnil celou tu snahu, která ovšem jistě nebyla marná, když sklidila nějaké ty medaile. PS: Je naivní si myslet, že variantnost scén, hra se hrou, hra s předstíráním a divadelností a desítky jiných podobných rétorických figur podmiňují vznik významově či vypravěčsky otevřeného díla. Každé umělecké, tedy i filmové, dílo je takové ze své podstaty; a záleží jen na schopnosti diváka, střídat perspektivy – svým vlastním vnímáním, otevírat náznaky, převracet nabízené smysly. Rekonstrukce je v tomto smyslu laciná; ale nepopírám, že i tak může přitáhnout. (05.01.2018)

Zajímavé drama, ve kterém čtyři hlavní postavy hledají lásku. Jenže je to celé záhada, protože hlavní postavy jsou možná jen tři a lásku hledají nejspíš jen dva. V úvodu filmu zazní pro diváka důležitá věta, ale stejně je v tom guláš a každý si to vyloží po svém. Tyhle filmy bud' naserou, nebo baví. (29.07.2019)