Den díkůvzdání

Vlastně ani moc nevím proč, ale úvodní výprodejové šílenství během Black Friday mi připomnělo sérii Nezvratný osud. A vlastně i dost namlsalo. Každopádně veřejnost z masakru viní majitele obchoďáku i provokující partu přátel (je mezi nimi i podnikatelova dcera), kteří se mezi vábivé slevy dostali před agresivním davem. Uplynul rok, rány z tragédie ještě nejsou zahojené a v ulicích města se zjevuje maskovaný vrah, který má v ruce seznam těch, kteří při loňském masakru sehráli nějakou klíčovější roli. Užvaněný hororový nadšenec Eli Roth je sice totální brakař, ale pár solidních jednohubek se zajímavým námětem (Nebezpečné pokušení, The Green Inferno) divákům přece jenom naservíroval. I když se mnohdy tváří jako spása žánru, o kdovíjak kreativního filmaře nejde. Ale pokaždé dokáže svým pomrkáváním na diváka, působivým bouráním masa či holými dívčími zadky získat pozornost. Mnozí možná pamatují jeho grindhouseový fake trailer na slasher Thanksgiving, po mnoha letech došlo i na celovečerák, ale ač jsou jednotlivé mordy fajn (Gina Gershon, trampolína, ufiknuté prsty…), čekal jsem větší divokost a možná i odvahu. Každopádně atmosféra uplynulých dekád je poměrně silná, nechybí toliko potřebná nadsázka. Z ústředního zabijáka jde respekt, představitelé omladiny jsou vesměs nevýrazní, minimálně Nell Verlaque ale (asi to nebude herectvím) rozhodně zaujme. Jen velká škoda, že všichni tolik melou (klidně 10-15 minut mohlo jít pryč) a samozřejmě se nezapomenou (když jim jde o kejhák) chovat lehce pitomě. Každopádně rád jsem si připomněl staré dobré hororové časy. Chtěl jsem dát čtyři, ale poslední půlhodinka to stáhla na velice slušné tři. (15.01.2024)

Eli Roth režisérky roste. Překonal sám sebe a natočil svůj nejlepší kariérní počin. Troufám si říct, že jsem letos lepší a zábavnější slasher neviděl a už se těším na potvrzené pokračování. THANKSGIVING hodně odkazuje nejen na HALLOWEEN a SCREAM, ale hlavně na I KNOW WHAT YOU DID LAST SUMMER, z něhož cituje překvapivě nejvíc scén. Narozdíl od svých vzorů se však nebere vůbec vážně, ale jede v hodně černohumorných vodách, stejně jako původní GRINDHOUSE trailer. (07.12.2023)

Úvodní hon za vaflovači je přesně důvod proč nakupuji výhradně online. Tento snímek splňuje všechny aspekty komedie. S hororem nemá nic společného. Extrémně necharismatické a nesympatické herecké obsazení s nulovým hereckým talentem dává již v úvodu tušit problém. Naštěstí se záhy ukáže, že tvůrci tento film rozhodně nemíní myslet vážně a působí velmi sebeparodizujícím dojmem. Jednotlivé vraždičky jsou nápadité, vtipné a hlavně jich je hodně. Děj je naprostá slasher klasika, která vás v průběhu ani jednou ničím nepřekvapí. Je zde cítit, že děj je v podstatě jen slepencem nejrůznějších hororových krádeží a jako celek moc nefunguje. Zaujme spíše jen v rámci jednotlivých nápaditých a hodně přestřelených vraždiček. [60 %] (08.05.2024)

Roth měl určitě navíc, než kdy dokázal. Je to podobný režisér jako Ti West, který se vykoupil ovšem skvělou trilogií X, teda pokud nepokazí poslední díl, který nás teprve čeká. Za to Roth uspěl akorát průměrně s povedeným Green Inferno a jeho Thanksgiving je tak někde napůl mezi povedeným slasherem a mírným zklamáním. My starší kousci co jsme kdysi viděli fake trailer jsme možná čekali přeci jen víc. Roth neví, respektive divák neví, jestli netlačí na pilu záměrně a nechává postavy zbytečně mluvit na úkor masakru. I když černý humor jede a několikrát sem vyprsknul smíchy, vraždy jsou slušný a vrah má potenciál. Jenže atmosféra je právě díky humoru dost potlačená stranou a když ve scéně, kdy se zažíva upeče člověk v troubě se smějete díky teploměru v těle a necítíte žádné děsivé emoce, je to prostě spíš ke škodě. Vrah se dá docela dobře uhodnout po výslechu na policejní stanici, takže se nedá ani úplně mluvit o nějakém větším napětí a zábavnost akce zase brzdí přehršel průměrných postav a moc zbytečných dialogů, ale postavy jsou vesměs sympatické. Počáteční masakr v obchoďáku, solidní vraždy a charismatický vrah udrží Thanksgiving na hraně kvalitního slasheru, ale jak už je u Rotha zvykem, mohlo to být mnohem lepší. Je to zbytečně zkartkovité a paradoxně tomu ubližuje fakt, že se to nebere moc vážně. Jako by si Roth na vážnější notu nevěřil, přitom v Green Inferno dokázal, že pokus chce točit vážně, tak se mu atmosféra a emoce daří. Hodně se tu píše o srovnání s Vřískotem, který jsem vždycky k smrti nesnášel a všechny díly považuju za naprosto debilní, hlavně už stupidní jedničku, která mě srala už na základní škole. Slasher je takový druhořadý podžánr hororu a těch opravdu dobrých, jakože áčkových je naprosté minimum. Roth natočil zábavné béčko na jedno podívání, které mělo ale možnosti stát se něčím větším, bohužel. Stejně nedopečené jako Machete. Teď už jen zbývá čekat, jestli někdo odvážný natočí SS vlkodlaky s ďábelsky přehrávajícím Cagem a zkusí z kdysi fakeových trailerů natočit aspoň jeden epický celovečerní horor, který by byl něčím víc, než promarněnou šancí. 60%. (08.03.2024)

Filmařská křivka dříve nápadité, svěže brutální a mrazivě atmosférické Tarantýnovy přísavky Eliáše Hnítha pomalu, ale jistě bez jakýchkoliv amplitud padá k nule a exaktně vyjádřeno matematickou terminologií „limitně konverguje k prdeli“. Induktivním důkazem tohoto zmaru budiž i tato zcela neinventivní, nudná, kýčovitá až pohlupavá pásová sračka pro lobotomy, plná krajně nesympatických a strašlivě prkenných postpubertálních ochotníků, jejíž intelektuální děsivost jen podtrhuje neherecký štěk hrůzně zbotoxované dřívější totální barakundy Džíny a leklé pózování Dempsyho, kterému patrně došly řádně placené role, kde by ještě ve svém věku mohl seladónsky pózovat v tangách. A těch pár poslabších masáren, nad kterými tu zdejší neurovegetativní řezničtí učňové jako obvykle s funěním vyhonili, načež to poplatně svému yntelechtu zase mohutně přebušili, to rozhodně nijak nevytrhlo. Vzdal bych rozhodně vřelé díky tomu, kdyby ses už na to vysral, Eliáši! (16.01.2024)