Barvy zla: Červená

Už se mi nejednou stalo, že mě polští filmaři zklamali; došlo k tomu hlavně proto, že mám vůči nim velká očekávání. Polsko je sice naším sousedem, ale srovnání naší a polské filmové tvorby u mě vyznívá tak, jako bychom byli na různých kontinentech. Jasně, i v zemi pana Wolodyjowského se točí stupidní romantické komedie, jenže vedle nich natočili zachránci Vídně řadu kvalitních krimi thrillerů, což se u nás příliš (spíše vůbec) nedaří. Pravda, tentokrát i mě, starého otrlíka, poněkud zaskočila míra vyobrazené brutality, ale zas na druhou stranu život není pohádka ani komiks od Marvela, že jo. Když holt někoho vezmete přes hlavu sekerou nebo tupým předmětem, musíte počítat s tím, že výsledek nebude pěkný na pohled. Zjemnělý estét by tak mohl mít se snímkem docela vážné problémy, ale realita je taková, že dokud budou existovat lidé, kteří rádi provádějí jiným lidem ohavnosti, měli bychom si všichni na podobné záběry zvyknout, protože zákony jsou k takovým zmrdům krajně vstřícné. Zjevně nejen u nás. No, já jsem si tuhle drsnou exkurzi do Trojměstí opravdu užil, i když k pátému kousku přece jen ještě něco chybělo. / Poučení: Nějakou dobu asi nikomu neřeknu, že je hlava otevřená. (05.06.2024)

Spíše nadprůměrná polská kriminálka s docela zajímavě postavenou strukturou, postavami i pointou. Hodnocením jsem někde mezi 3-4, ale když to srovnám s českou produkcí, tak jdu prostě intuitivně výš. Poláci se ve filmech obrovsky zlepšili a je radost na jejich věci koukat. Jednou z nich bude evropská velmoc. (08.07.2024)

Za mne trochu zklamání, ale může za to prezetance filmu, který vábil na řádění sériového vraha, který uřezává ženám rty a čekal jsem zkrátka drsnou krimi plnou vražd na styl Hannibala a to fakt NOPE. O vraždách se zde maximálně leda tak mluví. Čekal jsem to drsné, nepříjemné, syrové a brutální a přišlo mi to hodně LIGHT i na Poláky. Závěrečný zvrat mi přišel být už docela ukradený. Moc nebavilo, nesednul mi styl jakým se film ubíral a obsahuje málo atraktivních scén. 55% (05.06.2024)

Polská kriminálka podle knižní předlohy, která Vás rozhodně nudit nebude. Poláci totiž točit umí a moc si neberou servítky s tím, co se smí a nesmí a co je za hranou a co ještě ne. Barvy zla jsou skvělou trilogií a i když je tu samozřejmě pár věcí pozměněných, nenudila jsem se, bavilo mě to a plottwist na konci s příběhem dobře zatočí. Skvělá kamera, výborné herecké osazenstvo. Jasně, není to úplně 100% ve všem, ale když to srovnáme s 90% našich filmů, tak jsou Poláci opravdu někde jinde.  Moje hodnocení: 9/10 (08.06.2024)

Dej sa odohráva na severe Poľska, v oblasti, ktorú mám veľmi rada. Prvú otázku, ktorú som si po filme položila, prečo červená? Farba krvi, násilia, ale aj erotickej vášne – to všetko červená evokuje. Možno ešte jeden prvok – oči podliate krvou sú symbolom zúrivosti a  v tejto poľskej kriminálke ho máme vrchovato naložený – zúrivé a nezmyselné násilie na ženách zo strany páchateľa (naschvál opisujem takto, aby som neprezradila pointu), ale aj zúrivá bezmocnosť v očiach ženy – matky. Samotný príbeh je pomerne priamočiary – zlí sú zlí a krutí miestni mafiáni, ktorí sa cítia beztrestne a neštítia sa ničoho. Skorumpovaná polícia, ako inak.  Sympatická postava štátneho zástupcu Leopolda Bilskeho, ktorý má jasný cieľ, rozlúsknuť tento prípad a navždy naň zabudnúť. Herečka, ktorá zahrala Moniku Boguckú (Zofia Jastrzebska), má talent a rola sa jej vydarila. Len jedna otázka? Nedalo sa smrti Moniky predísť? Prečo rodičia neodhalili vážnosť problému? Tieto odpovede som dostala len čiastočne, najmä dôvod postojov jej otca. Lenže ono to nakoniec celé bolo inak! Priznávam, bola som záverom prekvapená. (02.08.2024)