Vymítač ďábla: Zrození

Reziser Renny Harlin vstupil do tej istej rieky podobne, ako aj tvorcovia Vyhanaca diabla 2: Kacir, ktory sa odohraval v Afrike, kde som sa neuveritelne nudil. A prave toto je podla mna najväcsou chybou. Napätie tam sice nejake je, ale ked sa musim pozerat na hodinky, kedy film skonci, to uz je velmi zle. (27.04.2007)

Plytké. Naprosto o ničem. Jsem stará posera a než se podívám na horor tak si to půl roku rozmýšlím, ale tenhle film je spíš hororová nuda. Navíc nesnáším tyhlety rádoby archeology-dobrodruhy ala Indiana Jones, co z fleku vyluští arménštinu, studovaly apoštolské učení v Římě a jsou chodící encyklopedie na staré umění.Uf. (25.06.2009)

Zručne nakrútené, s peknou výpravou a detailnou kompozíciou, ktorá dbá na farebnosť obrazu. Ale čo sa tam deje... nad tým zostáva rozum stáť. Katastrofický guláš otrepaných motívov, predovšetkým traumy z nacistov, a najpokleslejších rovníc vyvolávania zhnusenia, pripomínajúceho až starý eurotrash brak. Nebyť Stellana Skarsgarda, ktorému uveríte čokoľvek, nebolo by to ani za tie úbohé 2*. (07.11.2004)

Tento prequel, režírovaný Renny Harlinem má zásadní dilema. Chce být stejně inteligentní jako původní Vymýtač ďábla, ale současně mnohem brutálnější, poplatnější tomu, na co je dnešní publikum zvyklé. Kněz Merin v podání Stelana Skarsgarda tu tedy řeší otázku své vlastní víry, přemítá, pustoší se alkoholem a bolestnými vzpomínkami. Jenže tu jsou i hromady svíjejících se červu, sem tam vystříkne pár litrů krve a pobíhají digitální hyeny. Ono všechno co je v tomto filmu digitální působí dost trapně – tržiště, písečná bouře, ten pohled na obrácené kříže hned na začátku jestli je totiž na tomto filmu něco dobrého, tak je to nasvícení některých scén, atmosféra opuštěného, bohem zapomenutého místa. V tak strohém, a přitom působivém prostředí je CGI tak nějak navíc – tím spíš že je nezdařené. Asi největším problémem filmu je absence hrůzy. Autoři se sice snaží navodit co nejdusnější atmosféru, jenže když se objeví něco vážného, plíživý děs, je hned anulován nějakým CGI nebo gore efektem – a naopak. Všechno zůstává polovičaté. A přitom tu bylo zaděláno na pěkný klasický horor, jaké už se dnes nenatáčí – bez rychlého střihu, založený na vývoji postav. (11.09.2005)

Další pokračování dnes už kultovního snímku. Tentokrát se vše odehrává před začátkem celé série v roce 1949 v Africe. Za zmínku stojí úvodní scéna s obrácenýma křížema a ukřižovanýma lidma to bylo moc pěkně udělané. Otec Merrin opustil víru a dal se na archeologii a je vyzvám ,aby se účastnil otevírání nalezeného kostela ,který pochízí z doby ,kdy se v Africe teprve křestanství dostávalo ,proto je to celé zvláštní. Po jeho příjezdu začíná vylézat něco děsivého na povrch z kostela. Na filmu je velice znát vysoký rozpočet. Spousta triků a hodně akce i napětí. (03.02.2008)