Režie:
Adrian LyneScénář:
Stephen SchiffKamera:
Howard AthertonHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Jeremy Irons, Melanie Griffith, Frank Langella, Dominique Swain, Suzanne Shepherd, Keith Reddin, Erin J. Dean, Ed Grady, Angela Paton, Ben Silverstone (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1947 a čtyřicetiletý anglický profesor Humbert Humbert přijíždí do USA učit na univerzitě. Když si pronajímá pokoj v domě Charlotte Hazeové, spatří v zahradě majitelčinu dvanáctiletou dceru Lolitu. Zjišťuje, že potkal svou osudovou lásku a je ochoten udělat vše proto, aby byl Lolitě stále nablízku.Využije lásky Lolitiny matky, a přestože ji nesnáší, ožení se s ní. Vztah Lolity a Humberta se naplno rozvine - Humbert Lolitě zatají smrt matky a odstartuje s ní divokou cestu Spojenými státy. Po celý čas jsou sledováni. Po dvou letech Lolita Humberta nečekaně opouští... Příběh graduje. Hluboká žárlivost a pocit viny z nevhodné lásky začnou Humberta měnit v psychicky labilní trosku... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (396)
Nejtragičtější příběh, co znám. Kam se hrabe Shakespeare. Tam snad není postava, která by nebyla tragická. Irons podává skvělý výkon, překvapivě i Melanie Griffith, ale u mě celý film stojí na Dominique Swain, která svou roli zvládla tak dobře, že to přes obrazovku/plátno funguje i na mě. Být v Humbertově situaci, zachoval bych se stejně. Sakra, proč já ten film nemám v nejoblíbenější desítce? ()
Laneova Lolita je ve vykreslení pocitů hlavní postavy Humberta komplexnější než Kubrickova verze. Divákovi jeho tragický příběh zprostředkovává poetičtěji, skrze zasněný výraz a hlas Jeremyho Ironse, podbarvený melancholickým Morriconem. Prolog se zde po všech těch vztahových strastech tak hezky propojí s epilogem... Druhým Laneovým esem v rukávu je otevřenější, ovšem pořád decentní zobrazení intimního vztahu dvojice. Dobrým rozhodnutím byl taky menší focus na Lolitinu mámu a její vztah s Humbertem, který měl u Kubricka opodstatnění leda jako náhrada za to, co si v jeho době nemohl dovolit do filmu dát. A taktéž doceňuji skrytější postavu démonického Quiltyho. Celkově výmluvnější a uspokojivější film než “originál”. ()
Bohužel jsem zatím Nabokovu knihu nečetl, nicméně vlemi mne zajímá už proto, že její dřívější filmové zpracování od Kubricka se od toho Lynova podstatně liší. Nikoliv dějem, ale celkovou náladou a charaktery postav. A přestože hlas většiny mluví jinak, Lynova verze se mi líbila nesrovnatelně více. Dominique Swain je úžasnou, živoucí a strhující Lolitou a pro Jeremyho Ironse je Humbert snad životní rolí. Emotivní režie a pěkná kamera podtrhují hluboký filmový zážitek. ()
║Rozpočet $62miliónov║Tržby USA $1,071,255║Tržby Celosvetovo $1,400,000║ Prvá štvrtina filmu fajn, potom až na posledných 10minút prichádza len planý dojazd. Prekvapenie je ten veľký rozpočet, ktorý fakt neviem na čom mohli minúť? Adrian Lyne opäť ničím neprekvapí a len potvrdzuje svoju režisérsku neschopnosť lepšie vyfarbiť príbeh a ostatné veci naokolo toho. /40%/ ()
Film by sa dal rozdeliť na dve časti. Tá, kde je Melanie Griffith a funguje ten efekt zakázaného ovocia, náznakov, vzájomného popichovania. No a druhá, kde ide o vzťah dospelého muža a čoraz viac otravnejšej pubiny, ktorá si čoraz viac uvedomuje, užíva/zneužíva svoju moc. Zdĺhavé, našťastie dobre zahrané, prinášajúce súboj dvoch sokov so špatnou motiváciou. Zaujímavé, nevhodné a pritom uveriteľné. ()
Galerie (72)
Zajímavosti (18)
-
V scéne, keď Humbert a Lolita nasadajú do auta na pumpe, kde stretli Quiltyho, je vonku denné svetlo. V ďalšom zábere, keď z pumpy odchádzajú, slnko zapadá. V nasledovnej scéne, v ktorej sa rozprávajú v aute, je vonku opäť denné svetlo.
(GTS_PUNK)
- Tato verze je na rok 1997 (odehrávající se 40. letech) více „krotká“ a méně sexuálně otevřená, než byla Kubrickova na rok 1962 (odehrávající v letech 50. letech). (Zetwenka)
- Po závěrečných titulcích následuje ještě jeden krátký záběr na Lolitu (Dominique Swain). (fisus)
Reklama