Režie:
Jacques RivetteScénář:
Christine LaurentKamera:
William LubtchanskyHrají:
Emmanuelle Béart, Jerzy Radziwiłowicz, Anne Brochet, Nicole Garcia, Olivier Cruveiller, Mathias JungObsahy(1)
Osamělý Julien Müller vyhlíží zcela obyčejně, podobně jako jeho poloprázdný dům s hodinářskou dílnou. Posléze však začneme jeho profesi vnímat symbolicky, ani ne tak kvůli záhadným obchodněvyděračským vztahům s démonickou "madame", ale kvůli jeho poutům k tajemné Marii. Před rokem se zdálo, že se osudově setkali, jenže Marie pak beze stopy zmizela a teď se stejně nevysvětlitelně opět vynořila. Začnou spolu žít a Marie střídá chvíle oddané lásky a vášně s odtažitostí a mrazivou zmrtvělostí, jako by přicházela ze světa, kde čas nemá žádnou váhu a s ním nic, co je na něm budováno a co se v něm rozprostírá A Julien, zvyklý vše odměřovat tikotem hodin, stojí zcela bezmocně před odhalovaným tajemstvím Zvláštního napětí je ve filmu dosahováno tím, že všední prostředí se před našima očima proměňuje v mámivé labyrinty, jež obsahují magické předměty a směrem k postavám vysílají sotva zachytitelné signály. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (29)
Nejdříve poznáváme Juliena. Čím více o něm víme, tím méně je nám sympatický. Co na něm může vidět Marie s vizáží Emmanuelle Béart? Postupně nám dochází, že i ona před ním něco skrývá. A začíná nám být jasné, že tu něco pořádně nehraje. Bravurně natočená fantasy romance u níž člověk místy málem zapomíná dýchat. ()
Rivette ,Rivette co já si s vámi počnu?Snímek je pro mne i s odstupem dvou dnů pořád neuchopitelný.Ale velmi dobře je uchopitelný můj pocit z něj.Pocit uchopitelný-neuchopitelný,člověk živý-neživý,tikot přesný a kulhající........Ačkoliv jsem filmu nerozumněla a byl poměrně dlouhý ,uběhl neuvěřitelnou rychlostí.Bylo mi s ním vlastně moc dobře a rozhodně se k němu vrátím ,protože "něco" v něm je a já se budu snažit to najít :-). ()
140 minut jsem nedýchal. Svým nezaměnitelným stylem Rivette stvořil smyslný a tajuplný příběh nekompromisní lásky. Rivetta myšlenka Marie a Juliena pronásledovala jako fantom celý život. V sedmdesátých letech hodlal tento příběh zakomponovat do své fantastické tetralogie, a po Duellu (ten jsem taky nepochopil) ho dokonce začal natáčet - s Leslie Caron a Albertem Finneyem - , jenomže po třech dnech se neobjevil na place a dva roky o něm nebylo slyšet. O mnoho později však tento snímek skutečně vznikl a v hlavní roli se objevila Emmanuelle Béart, jež Rivettovi tak učarovala před dvanácti lety. Za krásu Příběhu Marie a Juliena může neuvěřitelně tajemná a líbezně nadýchaná režie, která především ze scén v interiérech tvoří nekonečně dechberoucí zážitek. Absence hudby se ukáže jako velmi působivý prvek, díky čemuž slyšíte jenom harmanonicky a disharmonicky tikající hodiny, případně tlukot vlastního srdce. Pokud jste se ještě nezamilovali do Emmanuelle Béart, po tomto snímku už asi nebudete mít na vybranou. ()
Synchronní pohyb jemných mechanických dílů a pestrost podezřelých látek. Sny a představy se tříští o skutečnost, a skutečnost se tříští o sny a představy. Nikdy přesně nevíme, kdo je "ta druhá osoba", z čeho vyšla a kam směřuje. A pokud nejsme upřímní, nedozvíme se to ani o sobě. Kdyby pojem "folie à deux" (bláznovství ve dvou) nebyl už zatížen jiným významem, docela by se to sem hodilo. L'horloger Jerzy Radziwiłowicz byla opravdu dobrá volba. ()
Hovorí sa, že ľuďom sa nemôže snívať o smrti, pretože ju nikdy nezažili, tak ich mozog nedokáže tú predstavu vytvoriť. Tu sa však dostávame do Rivetteovho čiastočne nového sveta, ktorý má podobné masky ako náš. Existuje v ňom Marie a tej sa sníva práve iba o smrti. Vraví teda Julienovi, že sa chce vyhýbať spánku. Miluje sa s ním, žije s ním, opúšťa ho, no snaží sa nespať, lebo už raz sa dostala do stavu hlbšieho nevedomia a nechce sa tam vrátiť. A potom tu máme ešte podivuhodnú Madame X, ktorá si od Juliena vykupuje právo nebyť kompromitovaná. Julien je hodinár, čo je tak všeobjímajúci symbol, že sa môžeme vykašľať na príbeh a ostať len pri symbolizme. Dá sa to zhrmúť napríklad takto. K pánovi času sa stále vracia zabitá láska a tiež jeho služobníčka, ktorá spláca svoje hriechy. V jednoduchosti je krása. Toľko k interpretácii. Vadilo mi však, že nejedna situácia, ktorá sa aj sama o sebe celkom vliekla, musela byť znovu a znovu opakovaná, len v trochu inom odtieni. To ma miestami nudilo. Zaujímalo by ma ale, či by sa podobne temná atmosféra fantastického príbehu dala vytvoriť aj v stručnejšom prevedení. Možno vôbec a režisér teda presne vedel, čo robí. 7/10 ()
Reklama