Reklama

Reklama

Novinár Peter Miller sa rozhodne pátrať po stopách kapitána SS Roschmanna. Jeho zločiny v koncentračnom tábore v lotyšskej Rige sú popísané v denníku, ktorý po sebe zanechal starší židovský muž, ktorý spáchal samovraždu. Pátranie ho privedie až do srdca tajnej organizácie ODESSA, ktorá bola vytvorená na ochranu bývalých nacistov, skrývajúcich sa po celom svete. (STV)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (57)

YURAyura 

všechny recenze uživatele

Velmi slusne drama o novinari, ktery se rozhodne rozkryt organizaci OdeSSa, co pomaha po valce byvalym prislusnikum utect a zacit novy, klidny a bezpecny zivot nekde vysoko v ustani. A male se mu to... Na konci kdyz uz to zacalo byt opravdu ozehave a jak jsem pak videl ten nazi sraz, polevalo me docela horko... ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Mám v knižnici osem diel Fredericka Forsytha. Odessa medzi nimi chýba, ale aj tak môžem predpokladať, že by som z jej čítania mal porovnateľný zážitok, ako pri ostatných. A predpokladal som, že film nakrútený podľa Forsythovej predlohy bude vydarený. Veď mená ako Jon Voight, Maximilian Schell, Maria Schell, Andrew Lloyd Weber mali byť zárukou správnosti môjho predpokladu. Výsledkom bolo veľké sklamanie. Prehliadol som, že okrem mimoriadne úspešného Šakala bola sfilmovaná aj Ikona, a to veľmi mizerne. V Odesse ma nepríjemne prekvapil Jon Voight. Tak zle som ho doposiaľ nevidel hrať. Ani ostatní sa nevyznamenali. A dávať na prvé miesta v titulkoch Mariu Schell, ktorá sa vo filme iba mihne, je ukážkou zúfalého pokusu získať vynaložené prostriedky za každú cenu späť. Celý film mi pripadal amatérsky vo všetkých ohľadoch a ľutujem, že som jeho sledovanie neukončil po prvej polhodine. Podobný pocit som mal pri sfilmovanej Sofiinej voľbe, ktorá sa kvalite knižnej predlohy ani nepriblížila. ()

Reklama

MartinezZ 

všechny recenze uživatele

10.10.2010 ~ Film založený na skutečných informacích (neříkejme raději událostech) mapujících stav fašismu v Německu a i mnoho let po válce. Ani po ní totiž vlivní němečtí důstojníci neztratili touhu po tom se nejen ukrýt a změnit si život, ale hlavně touhu vymazat ze světa Izrael. A vždycky dokáže nakrknout, když se vám v tom někdo začne zvenčí nimrat. ~ Zvláště ve chvíli, kdy tajně vyvíjíte způsob, jak na Izrael vyslat rakety nesoucí něco ošklivějšího, než propagandistické letáky. Za vším ale stojí tajná organizace, tzv. Odessa, která má za úkol bývalé Němce, kterým by mohl nějakým způsobem hrozit za své válečné působení postih, skrýt a dát jim novou identitu a nový život. ~ Novinář Peter Miller, tou dobou na volné noze a s přítelkyní, která si vydělává tančením v barech, se dostává k deníku židovského stařečka, který se udusil doma plynem. Z deníku zjišťuje, že přežil koncentrační tábor v Rize a následně od jeho známého, stejně poznamenaného, že byl viděn Eduard Roschmann, správce onoho tábora. Roschmann je ale už považován za mrtvého. Peter Miller se z deníku dozvídá dost podstatných informací a začíná pátrat po tom, kdo je dneska Roschmann a jak to, že přežil a nikdo o něm neví. Pátrání ho přivádí blíže a blíže k tajné organizaci Odessa a čím blíže jí je, tím více jde o zdraví a život nejen jemu, ale i jeho přítelkyni. Spřáhne se tedy s uskupením lidí, kteří by také rádi věděli o co tu přesně jde, a v přestrojení se jme do organizace dostat, zjistit potřebné informace, najít Roschmanna a vynést všechno na povrch. ~ Ačkoliv mám filmy z období WWII poměrně rád, tady mě Odessa nějak zvlášť nezaujala. Bohužel Jon Voight mi nepřišel po celou dobu zvlášť sympatický, nevěřil jsem mu, že se do něčeho tak zakousl a po zjištění, proč tomu tak je, mi to přišlo všechno ještě hloupější a neuvěřitelnější. Na scéně se objevuje nějak moc lidí, až jsem se v tom začal ztrácet, a závěrečné Millerovo "bondovství" mi přišlo jen o málo míň sci-fi než Star Trek. ~ Tak proto v úvodu píši, že se jedná o film na námět reálných podkladů, nikoliv událostí. Skupina vojáků skutečně i po válce měla své aktivity a nebyly zrovna dvakrát mírumilovné, zdejší příběh ovšem začátku filmu zrovna 2x neodpovídá (čekal jsem něco trochu jiného) a hlavně mi to přijde celé poněkud na hlavu postavené a nezáživné. Nevím jak bych se na to koukal před třiceti lety, být tou dobou už nějakou chvíli na světě, dnes jde jen o film pro pamětníky a bohužel o nic víc. ()

classic 

všechny recenze uživatele

Zaujímavý thriller od režiséra Ronalda Neameho, tvorcu legendárneho Dobrodružstva Poseidonu, ale kameňom úrazu je jeho spracovanie, kde by sa hodil režisér ako je Pollack, či Frankenheimer, lebo Ronald nie je podľa mňa dobrá voľba. A taktiež predstaviteľ Petra Millera Jon Voight, ktorý hrá nemeckého novinára, ktorý dostane chrobáka do hlavy, aby sa zaplietol s organizáciou ODESSA. Možno výmena herca a režiséra by tejto látke viac prospela ? Nechajme analýzy analýzami, prejdem k deju. Peter Miller cestuje v nemeckom Hamburgu v aute, je večer, je akurát významný deň, 22. novembra 1963, Peter sa dozvedá o atentáte na J.F Kennedyho v rádiu... Je smutný. Začuje hukot sanitky, ktorá smeruje k domu, kde sa istý pán otrávil plynom, a k tomu dobrovoľne. Volal sa Salomon Tauber, bol cez vojnu medzi kopec nemeckými židmi, ktorých eskortovali do koncentráku v lotyšskej Rige, kde tomu velil istý kapitán SS Eduard Roschmann. Salomon zanechal po sebe istý denník, kde zdokumentoval postavy a zverstvá v koncentráku spolu s esesákom Rochmannom. Peter sa dostane k tomuto denníku a začne v tejto veci pátrať, aj sa tajne infiltruje do organizácie Odessa, čo sú zločinci za druhej svetovej vojny, ktorí zdrhli, a teraz používajú novú identitu. Ako sa Peter postupne obšmieta okolo prípadu, začnú sa oň zaujímať osoby, ktorým prekáža. Zaobstarajú profesionálneho vraha, ktorý sa má postarať o Petra. Ale Peter nie je školák, ktorý by nevedel, ako to chodí vo svete, tak si začne dávať pozor, aby sa nakoniec dostal k Roschmannovi zoči - voči, a to je najlepšia pasáž filmu + čierno - biele flasbacky esesáka Roschmanna v koncentráku, inak viac - menej dobre spracovaný film, ale lepší režisér + herec by z toho vykresal ešte o niečo viac, takto je to niekde v strede, čo neurazí, ani nenadchne, ale proste niečo tomu chýba, možno väčší zápal ? PS : Škoda, že Maximilian Schell nebol v snímku častejšie, lebo ako esesák Roschmann naháňa hrôzu, a to len na konci + v flasbackoch ! ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Jo investigativní žurnalistika to není žádná prdel. Zejména tehdy když se snažíte třeba vypátrat skrývající se válečný zločince. Pak se vám třeba může stát, že spadnete pod metro... Nicméně Jon Voight má pro strach uděláno no a my tu máme další klasický thrillerový kousek z doby která těmto filmům přála. Doba kdy režiséři nebyli videoklipový babráci a dokonce se psali i scénáře které dávali smysl. Pravda ta supertajná infiltrace do organizace která chrání nacisty je trochu sci-fi a to jak ke konci hlavnímu hrdinovy všechno vychází taky, ale čert to vem. Mám tyhle filmy a tuhle dobu rád. Co by jsme za podobně kvalitní kousky dali dneska.80% ()

Galerie (24)

Zajímavosti (4)

  • „Chtěl bych vytvořit postavu vraha z nacistické éry, který svlékl uniformu, přijal novou totožnost, zmizel a s novým jménem získal v Německu práci, vliv a vážnost. Nejlépe velitele koncentračního tábora,“ řekl při přípravě knižní předlohy její autor Frederick Forsyth lovci nacistů Simonu Wiesenthalovi. Ten mávl rukou: „Proč byste ho měl vytvářet? Mám tady nejmíň deset skutečných.“ Prošli složky a shodli se na bývalém veliteli tábora v Rize, hlavním městě Lotyšska, známém jako řezník z Rigy. Jmenoval se Eduard Roschmann. (BoXBe)
  • V roce 1975 jeden Argentinec sledoval španělskou verzi ve špinavém kině na pobřeží jižně od Buenos Aires, když vtom si uvědomil, že Eduard Roschmann, který byl natolik přesvědčený, že mu nic nehrozí a vrátil se ke svému jménu, bydlí v jeho ulici. A tak ho udal. Skutečný Eduard Roschmann tak byl díky exitenci tohoto filmu zatčen, ale následně propuštěn místním soudcem a prchal k paraguayským hranicím. Na přívozu uprostřed řeky jej stihl infarkt. Na paraguayském břehu odmítli tělo přijmout. Cestu do Argentiny a zpátky absolvoval čtyřikrát, než začal zapáchat. Identitu mrtvoly nakonec potvrdili dva detektivové z Vídně a tělo leží v neoznačeném hrobě na štěrkovém břehu vedle řeky. (BoXBe)
  • Po přijetí románu „Den pro Šakala“, řekl autorovi knižní filmové předlohy Fredericku Forsythovi jeho vydavatel: „Pohrávám si s myšlenkou, že bych vám nabídl smlouvu na další tři romány. Máte nějaké náměty?“ „Mám jich spoustu.“ „Dvě synopse, obě po stránce, do pátečního odpoledne.“ „V pátek jsem předložil dva náměty, jeden z nich o tajemné organizaci bývalých nacistů, kteří si vzájemně pomáhají, chrání se a varují, aby nikdo z nich nebyl zadržen lovci válečných zločinců.“ „Nejdřív nacisté.“ Tehdy Forsyth netušil, že jeho vydavatel byl Žid, který měl jako mladý důstojník vyslýchat Heinricha Himmlera, než zajatec spolkl kapsli s kyanidem. (BoXBe)

Reklama

Reklama