Spis Odessa
The Odessa File
Krycí názov Odessa
Režie:
Ronald NeameScénář:
Kenneth RossKamera:
Oswald MorrisHudba:
Andrew Lloyd WebberHrají:
Jon Voight, Maximilian Schell, Maria Schell, Mary Tamm, Derek Jacobi, Klaus Löwitsch, Kurt Meisel, Hans Caninenberg, Gunnar Möller, Georg Marischka (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Novinár Peter Miller sa rozhodne pátrať po stopách kapitána SS Roschmanna. Jeho zločiny v koncentračnom tábore v lotyšskej Rige sú popísané v denníku, ktorý po sebe zanechal starší židovský muž, ktorý spáchal samovraždu. Pátranie ho privedie až do srdca tajnej organizácie ODESSA, ktorá bola vytvorená na ochranu bývalých nacistov, skrývajúcich sa po celom svete. (STV)
(více)Videa (1)
Recenze (57)
"Zlé nie sú národy, zlí sú len jednotlivci..." Knihu som nečítal, ale príbeh ma zaujal. Keby sa do tejto témy niekto obul s plnou vážnosťou , tak verím, že výsledok by mohol byť fantasticky mrazivý. Netvrdím, že režisér tohto filmu to nechcel dokázať tiež, len mu to celkom nevyšlo. Zaujímavý a dobrý film urobiť dokázal, ale nezabudnuteľný určite nie. J. Voight zahral fajn, naopak v roli hľadaného nemeckého dôstojníka by som si vedel predstaviť niekoho iného. Slabé štyri hviezdy. 70%. ()
Mám v knižnici osem diel Fredericka Forsytha. Odessa medzi nimi chýba, ale aj tak môžem predpokladať, že by som z jej čítania mal porovnateľný zážitok, ako pri ostatných. A predpokladal som, že film nakrútený podľa Forsythovej predlohy bude vydarený. Veď mená ako Jon Voight, Maximilian Schell, Maria Schell, Andrew Lloyd Weber mali byť zárukou správnosti môjho predpokladu. Výsledkom bolo veľké sklamanie. Prehliadol som, že okrem mimoriadne úspešného Šakala bola sfilmovaná aj Ikona, a to veľmi mizerne. V Odesse ma nepríjemne prekvapil Jon Voight. Tak zle som ho doposiaľ nevidel hrať. Ani ostatní sa nevyznamenali. A dávať na prvé miesta v titulkoch Mariu Schell, ktorá sa vo filme iba mihne, je ukážkou zúfalého pokusu získať vynaložené prostriedky za každú cenu späť. Celý film mi pripadal amatérsky vo všetkých ohľadoch a ľutujem, že som jeho sledovanie neukončil po prvej polhodine. Podobný pocit som mal pri sfilmovanej Sofiinej voľbe, ktorá sa kvalite knižnej predlohy ani nepriblížila. ()
Byly doby, kdy se Forsyth nemusel za filmové adaptace svých děl stydět. Oděsa patří po nedostižném Šakalovi k tomu nejlepšímu, co daný subžánr nabízí, přestože dojde jen k jedné mizerné bitce. Jinak to ponechává všechny atributy mistrových románů - hodně pátrání, dlouhý výcvik, fikaný plán, zajímavá pointa a k všemu nacistické spiknutí v podobě Maximiliana Schella - co lepšího si člověk může přát. ()
Tak tohle bylo ovšem velice příjemné překvapení! Nečekal jsem, že Krycí název Oděsa mě dokáže zaujmout takovým způsobem, že se neubudu ani vteřinku nudit a budu s napětím očekávat, co přinesou následné minuty. Že je příběh založen na skutečných událostech jen podpořilo můj zájem o tohle už tak lákavé téma a podbarvilo i prožitek. ()
Film ťahá hlavne atraktívna zápletka honu na nacistov, ktorí pôsobia inkognito v nemeckej spoločnosti. Nie je to síce tak vybičované ako napríklad v Medveďom ostrove, ale určite stojí za pozornosť. Tempo filmu mohlo byť aj záživnejšie a s väčším dôrazom na napätie a emócie. Možno som čakal aj od dvojice Schell-Voight viac ako len priemer - obaja síce nehrali zle, ale ich postavy ma nechávali chladným. Na to, že ide o prvú polovicu 70. rokov a európsku produkciu, je to však celkovo slušne natočené a naviac filmársky poctivé. ()
Galerie (24)
Zajímavosti (4)
- Po přijetí románu „Den pro Šakala“, řekl autorovi knižní filmové předlohy Fredericku Forsythovi jeho vydavatel: „Pohrávám si s myšlenkou, že bych vám nabídl smlouvu na další tři romány. Máte nějaké náměty?“ „Mám jich spoustu.“ „Dvě synopse, obě po stránce, do pátečního odpoledne.“ „V pátek jsem předložil dva náměty, jeden z nich o tajemné organizaci bývalých nacistů, kteří si vzájemně pomáhají, chrání se a varují, aby nikdo z nich nebyl zadržen lovci válečných zločinců.“ „Nejdřív nacisté.“ Tehdy Forsyth netušil, že jeho vydavatel byl Žid, který měl jako mladý důstojník vyslýchat Heinricha Himmlera, než zajatec spolkl kapsli s kyanidem. (BoXBe)
- V roce 1975 jeden Argentinec sledoval španělskou verzi ve špinavém kině na pobřeží jižně od Buenos Aires, když vtom si uvědomil, že Eduard Roschmann, který byl natolik přesvědčený, že mu nic nehrozí a vrátil se ke svému jménu, bydlí v jeho ulici. A tak ho udal. Skutečný Eduard Roschmann tak byl díky exitenci tohoto filmu zatčen, ale následně propuštěn místním soudcem a prchal k paraguayským hranicím. Na přívozu uprostřed řeky jej stihl infarkt. Na paraguayském břehu odmítli tělo přijmout. Cestu do Argentiny a zpátky absolvoval čtyřikrát, než začal zapáchat. Identitu mrtvoly nakonec potvrdili dva detektivové z Vídně a tělo leží v neoznačeném hrobě na štěrkovém břehu vedle řeky. (BoXBe)
- „Chtěl bych vytvořit postavu vraha z nacistické éry, který svlékl uniformu, přijal novou totožnost, zmizel a s novým jménem získal v Německu práci, vliv a vážnost. Nejlépe velitele koncentračního tábora,“ řekl při přípravě knižní předlohy její autor Frederick Forsyth lovci nacistů Simonu Wiesenthalovi. Ten mávl rukou: „Proč byste ho měl vytvářet? Mám tady nejmíň deset skutečných.“ Prošli složky a shodli se na bývalém veliteli tábora v Rize, hlavním městě Lotyšska, známém jako řezník z Rigy. Jmenoval se Eduard Roschmann. (BoXBe)
Reklama