Plastická chirurgie s. r. o.

Po zhlédnutí několika dílů z druhé sezóny měním své hodnocení ze tři na dvě hvězdičky, protože Plastická chirurgie s.r.o. je mi podobně odporná a stejně nesnesitelná a nekoukatelná jako Hřebejkovo/Jarchovského Horem pádem (jenom ten vizuální look je k zblití). Ze seriálů, které se toči kolem tragikomických osudů několika postav/postavy, jež mají shodou náhod velice zajímavé zaměstnání tykající si se smrtí (Odpočívej v pokoji, Dead Like Me...), vychází Nip/tuck jako nejhorší. O "inteligenci" nemůže být řeč, inteligentní film/seriál diváka navede, ale nedoříkává, Nip/Tuck zato musí vše omlátit o hlavu, postavy jsou nositeli tezí a jejich věrohodnost je na hranici toho, že by u mých dveří zazvonula Chloe Sevigniová a chtěla mi ho vykouřit. Body za "provokativnost" nehodlám přidávat, na rozdíl od podobně šokantních a nihilistických kousků jako South Park je vyloženě samoúčelná a povrchní jako vše v téhle frašce. A je mi líto, ale Cival s onou "degradací ženy" má 100% pravdu - mizogynnější dílo aby člověk na našich stanicích pohledal, ženy jsou zde buď vhodné leda jako "roztažnožky", nebo jsou slabošské a musí si pomáhat operacemi či drogami apod. A scénáristé neušetří ani osmiletou holčičku, která, když začne menstruovat (!), musí zákonitě onemocnět a málem umřít, protože si není schopna správně zavést tampón!_____ Choze: Při vší úctě, vůbec jsem nepochopil, co konkrétního se ti vlastně na tom seriálu íbí - víš, rozšafnými, všeobjímajícími přídavnými jmény neřekneš tolik, kolik si asi myslíš... (13.07.2007)

100/100 3. března 2010 se po sedmi letech uzavřela jedna z nejzajímavějších kapitol dějin americké kabelové tvorby na pokračování. Děkuji FX, které ruku v ruce se Showtime je pravým tvůrcem seriálů bez hranic (kam se na ně hrabe dříve velice šokující HBO). Moje cesta k Nip/Tucku byla trnitá, ale nakonec trvalá. Děkuji vlastně Nově za její macešské chování, které mě postavilo před volbu sáhnout po originálu. Tehdy jsem si lepší chvíli ani nemohla vybrat, protože dodnes, slušně řečeno, padám z přelomu druhé a třetí série na zadek. Dokonalá gradace v prvních letech seriálu byla po zásluze odměněna brilantní linkou s Řezníkem, díky níž si veškeré zúčastněné postavy sáhli řádně na dno. Načež jsem byla pevně ukotvena ve fandomu, abych si po komorně laděné a spíše odpočinkové další sérii s Larry Hangmanem, mohla řádně vychutnat první rok, který nám všem měl poprvé naservírovat celých 22 dílů. Abychom si rozuměli, N/T byl původně seriálem určeným na léto, tenhle tah ho měl dostat mezi klasickou elitu vysílanou v hlavní sezóně od podzimu do jara. Žel, přišla stávka scénáristů a výsledkem bylo sledování jedné dějové linky v průběhu celých dvou let (!). Z Miami jsme se přestěhovali do LA, aby zrcadlo nastavené modernímu západnímu světu mohlo ukazovat čím dál tím bolestnější příběhy. Na konci roku 2009 velice rychle proběhla série 6., která dala příležitost (mimo jiné) lidskému parazitu s tváří Rose McGowan a opět se na scénu dostala antická tragédie v čele s Julií McNamarou. Peklo rozevřelo svou náruč a poodhalilo roušku nočního dění za mřížemi. Neskutečné sebeobětování Kimberly bylo kontrováno s žánrově přirozenou komedií... Závěrečných 9 dílů v sérii 7. se vydalo cestou mnoha rekapitulací a vzaly to pěkně od píky. Nejprve proběhl návrat k základnímu leitmotivu trojúhelníku, který začal už na škole a plynule pokračoval odkaz Escobara Gallardo a další, aby celou elitu vkusně zakončila Ava Moore. Závěrečná 100. epizoda spojila všechny nitky a vykřičela do světa, že vše už je hotové a konečné. Gradace Perfect Lie byla velká a samozřejmě překročila stín nijakého uzavření spřáteleného Dirtu. Ryane Murphy, děkuji za výjimečné dílo. (25.01.2009)

Obsahuje náznaky spoilerů (nic konkrétního o postavách). Je evidentní, že do Nip/Tucku vidí doopravdy jen málokdo. Je to jeden z mých nejoblíbenějších seriálů, a důvody? Je přeplněný absurdními situacemi, které se pohybují snad všemi žánry, a ani na chvíli neztrácí nápady. Poslední díly každé série jsou vrcholy televizní tvorby, obzvlášť finále té třetí, byl jsem naprosto přikovaný ke křeslu a napjatý jak struna, takhle napínavou záležitost jsem ještě nikdy neviděl. Díly nefinálové pak nejsou jen nějakou vatou, ale dokonale promyšlenou trnitou cestou pro očistná finále. Nip/Tuck si přitom neklade vysoké cíle, chce "jen" pobavit, a to se mu daří daleko líp, než některým ceněným klenotům. Tohle je pravý klenot. Dokázal mě rozplakat (ukázkový příklad je S01 E10 Adelle Coffin, slzy mi tekly proudem, ovšem v mnoha dílech jsem měl nemálo na krajíčku), rozesmát (v každém díle je něco, aby se neřeklo, tak třeba S03 E02 KiKi je prvotřídní hořkosladká tragikomedie se vším, co k tomu patří), šokovat (nemá cenu uvádět příklady, bylo by jich moc, navíc spoileroidní, přesto, jeden za všechny, bez jmenování konkrétních postav, pleťový krém vyráběný ze spermatu?), znechutit (taktéž :o), doopravdy potěšit (každým dílem), zkrátka dokázal působivě vyvolat všechny emoce. Pravdou je, že skoro neustále balancuje na hranici uvěřitelnosti, ale díky skvěle napsaným postavám ji nikdy nepřekročí. Spolu s nimi jste šokovaní, spolu s nimi se radujete, spolu s nimi pláčete, spolu s nimi a hlavně o ně se bojíte. Navzdory všeobecnému povrchnímu mínění tu nejde o žádnou degradaci žen. V Nip/Tucku muži i ženy zažívají vzlety do nebeských výšin, aby mohli vzápětí spadnout až na dno. Někteří hodně bolestně, pravda, Julii, Kimber ani Liz Nip/Tuck opravdu nešetří, ale on vážně nešetří nikoho. Ani diváky. Mnoho z nich to nerozdýchá, a seriál jim bude po pár dílech připadat jako šílenost, zvrhlost, či kdo ví co, ale pro ty, kteří s Nip/Tuckem vydrží, čeká obrovská odměna. (13.05.2007)

Připadá mi, jako by každý bral Plastickou chirurgii s.r.o. smrtelně vážně (nemluvě o tom, že polovina uživatelů seriál upřímně nenávidí už díky debilnímu českému názvu). Osobně si nevybavuji seriál, který by mě dokázal pobavit takovým množstvím absurdních nápadů a situací. Tvůrci si rozhodně neberou servítky (často jdou doslova „na kost“), neštítí se sebešílenější situace a nebojí se nechat postavy vymáchat v tom nejhorším možném bahně. Postavy jsou bezvadně přehnané (co se stylizace týče) a Julian McMahon je nejcharismatičtější ďábel, který kdy brázdil televizní slečinky. Ano, je to občas povrchní a morálně dost pochybné, ale rozhodně to má originální příběhy, povedený černý humor, trefné obsazení a občas i velice silné emoce. Akorát bych vyštípal Seanova syna, který vypadá jak mladší verze Michaela Jacksona a díky zlému dabingu jeho osoby je horkým kandidátem na největšího slizouna televizních seriálů. Málokterý seriál dokáže v každém dalším dílu tak moc překvapit, jako právě Plastická chirurgie s.r.o. (18.12.2005)

Tenhle seriál je tak absurdní až je někdy zábavný, ale nemusím scény, kde jsou operace. No, ale vzhledem k tomu, že seriál je stavěný pouze na absurdnostech, který jsou někdy až neúměrný divákovu oku, tak se na to málokdo vydrží dívat díl za dílem. Hlavní hrdinové přemýšlí především svým hrdinou a proto je různé situace přivedou k sexu. Krom toho jsou i díly, kde se sjíždějí. A to po mě pak chcete nějaké lepší ohodnocení? Zkrátka když to v televizi vidím tak to nepřepnu jen z toho důvodu, že čekám co za šílenost se tu objeví. (12.01.2010)