Club Zero

Manipulátorství, fanatismus, vymývání mozků(říkejte tomu jak chcete). Uvědomělé stravování které se postupně přehoupne v to nežrát vůbec a potom jste adepti na to stát se členem Klubu Zero. Čekal jsem od filmu, že půjde do větších extrémů. Tohle mi přišlo tak trochu light. Ve výsledku to mělo ještě zbytečně dlouhou stopáž kde mi z toho akorát vyhládlo. Slabší 3hvězdy. (21.05.2024)

Lehce provokativní snímek s pozoruhodným námětem, z nějž se nicméně podařilo vykřesat jen velmi mělkou satiru, která se v tématu kritiky poživačného konzumerismu pouze nejistě převaluje. Na jednu stranu nabádá k zodpovědnějšímu přístupu ohledně stravovacích návyků, na stranu druhou si ale zároveň z alternativních výživových trendů utahuje. Především ale filmu schází ostré hrany, neodváží se pustit do ničeho opravdu radikálního, ničím nešokuje, ba dokonce ani nevyvede z míry. Vizuálně sice upoutá a místy i zdařile operuje s motivy pokrytectví a elitářství vyšších společenských vrstev a budování kultu osobnosti okolo kantorky, jejíž manipulativní vliv má na dospívající mládež zhoubné důsledky, nicméně v tom ostatním spíše selhává, nevyužívá svůj potenciál a zanechává dojem pouhé festivalové bizarnosti, jejíž úvodní varování týkající se explicitního zobrazování poruch příjmu potravy je jen prázdnou manýrou. (09.07.2023)

Skvělý bizárek o kultu nežravců.. Mia hrála famózně (kam se na ní hrabe Manson) a nejednou jsem měl chuť jí proplesknout za to, jak postavu náboženského fanatika sehrála. Sám jsem si prošel poruchou příjmu potravy a nebylo mi cizí si hezky po jídle zajít na záchod a uvítat ho zpět v míse a tady to bylo surově a hlavně reálně u jedné z postav zobrazeno. Ostatní to dělali z jiných důvodů, který by jim i Greta Thunberg musela vyčítat. Krásně natočené, s decentní, ale důslednou hudbou. (04.07.2023)

Veganství už je out - nejez vůbec a staneš se svatým. Pokroková Jessica Hausner opět komponuje báječné industry exteriéry i interiéry tentokrát s industriálním a pulpovým nádechem (ten luxusní barák je neskutečný) a příběhem zabředává do několika témat: nebezpečí mentorského manipulátorství, pubertálního hledání sebe sama a ironicky i do čím dál vyhraněněji se profilujících stravovacích trendů. Její abstraktní svět postaviček takřka wes-andersonovského střihu je hravý, vtipný i vážný, ale ještě pořád ne natolik vyzrálý, aby zanechal hlubší a přetrvávající dojem. [Cannes FF] (26.05.2023)

Slušný manipulátorský evropský bizárek na zajímavé téma, kde Mia Wasikowská ( vypadá hrozně!) ukazuje studentům nové stravovací trendy, což brzy vede k tomu, že děti přestanou jíst a rodiče jsou z toho na prášky. Škoda, že to nezachází moc do extrémů a je zde asi jen jedna taková nepříjemná scéna ( pojídaní svých vlastních zvratků). Finále je docela nečekané, ale dokázal bych si jej představit šokantnější. Not Bad. 6/10. (22.05.2024)