Režie:
Anh Hung TranScénář:
Anh Hung TranKamera:
Jonathan RicquebourgHrají:
Benoît Magimel, Juliette Binoche, Jean-Marc Roulot, Jan Hammenecker, Emmanuel Salinger, Patrick d'Assumçao, Galatéa Bellugi, Bonnie Chagneau-Ravoire (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1885. V rozlehlém domě v údolí Loiry začíná další den a kuchařka Eugénie (Juliette Binoche) od časného rána pobíhá v kuchyni. Její jedinečný talent a láska k vaření dávají vzniknout neuvěřitelně chutným pokrmům. Posledních 20 let pracovala pro slavného gurmána Dodina (Benoît Magimel). Společně hledají a nalézají nové, neotřelé recepty, zkoumají chutě a sdílejí lásku ke gastronomii. Během let mezi nimi vzniklo silné pouto ovoněné upřímnou láskou. Dodin by byl rád, kdyby se Eugénie stala jeho ženou. Ta ale zarputile odmítá, nechce ztratit svobodu. Vždyť jejich soužití je takto dokonalé. Tráví spolu dlouhý čas, zkoumají a hledají recepty. Není to lepší než kdejaké manželství? Dodin je ale neústupný a tak se rozhodne udělat něco, co ještě nikdy neudělal: uvaří on pro ni. Možná mu poté řekne své Ano. (Cinemart)
(více)Videa (4)
Recenze (61)
Ultimátní gastro-porno. Vrcholná pocta francouzské gastronomii, v níž většinu postav tvoří životní požitkáři a gurmáni, špičkoví kuchaři, znalci potravin, zvířat a přírody a skvělí řečníci, takže o jídlu a jeho původu i historii též vybraně hovoří. Velkou část filmu zabírají scény vaření vybraných pokrmů a jejich následné konzumace, na což diváky připraví už úvodní půlhodinová sekvence, v níž se jen za ambientních zvuků kuchyně a labužnických vzdechů tančí mezi plotnami a servíruje na stůl. Pojivem mezi chody je něžná romantická linie, v níž se láskyplné vyznání nikdy neobejde bez večeře při svíčkách a společné míchání zeleninového vývaru nebo burgundské omáčky je předehrou pro intimní chvíle. Film, v němž láska vyloženě prochází žaludkem a ve kterém i anatomický popis příjmu potravy zní jako milostná poezie. ()
Labužnická romance nebo food porno? Odhadem z celkové délky filmu tvoří tak dvě hodiny příprava, konzumace a hovory o jídle, deset minut romantika a zbytek titulky. Benoit Magimel i Juliette Binoche v hlavních rolích jsou výborní, o pozornost si říká mladá debutantka Bonnie Chagnea-Ravoire. Režisér Tran Anh Hung evidentně věděl, co dělá, a má celý film pod kontrolou. I díky pečlivé obrazové koncepci film ani na moment nenudí, ani pokud nepatříte mezi diváky pořadů o vaření. Hlad se dostaví v každém případě, s tím můžete počítat předem. ()
Když bychom měli jmenovat jednu zemi, která je rájem pro všechny gurmány, asi se všichni shodneme na Francii. Ať už se jedná o krémové sýry, výběrová vína, křupavé bagety nebo lahodné dezerty, Francouzi jsou proslulí svým vybraným vkusem a požitkářstvím. Pokud vás láká nahlédnout do minulosti a dozvědět se, jak se francouzské speciality připravovaly před více než sto lety (tedy bez kuchyňských robotů a dalších pomocníků moderní doby), určitě se podívejte na tenhle film. Ale varuji vás, raději se před projekcí pořádně najezte. Jinak by se vám mohly více než dvě hodiny sbíhat sliny. Umění jíst a milovat je filmový dárek pro každého milovníka jídla. Hned v úvodu například uvidíte několik desítek minut trvající scénu, ve které Eugénie a její pomocnice připravuje velkou hostinu pro Dodina a jeho přátele. Veškeré scény vaření jsou nasnímány velice vtahujícím způsobem, takže má divák pocit, že stojí přímo vedle kuchařky a vnímá všechny delikátní vůně a chutě. Je to krásné, dojemné, jen možná někdy až moc pomalé. Přesto určitě jeden z nejhezčích filmů roku. Skoro 5*. ()
"Horší než hladovět, je mít jídlo už jen za každodenní palivo bez toho, abyste pořádně věděli, co jíte." Dodinovi přátelé během hodování vyprodukují mnoho mouder a tohle by mohlo být klidně další. Na konci 19. století ve Francii vskutku žádný natlakovaný Bod Varu nenaleznete. Mistrovsky nasnímaných prvních 20 minut je toho důkazem. Vypařování páry, prskání vytékajícího tuku, pomalu probublávající hrnce a uvnitř nich desítky bioingrediencí, o kterých by se vám při nákupu v Lidlu mohlo nechat jen zdát. Aby všechno to řinčení či šumění vyniklo, absentuje ve filmu navíc jakákoliv hudba. Stran vaření a labužnictví jde o ryzí onanii. Co však překvapuje, že ani romantická linka na pozadí tohoto gastroráje za vařením nezaostává. Ústřední dvojice v podzimu svého života dokáže prodat jakoukoliv emoci jak v kuchyni, tak v ložnici. Anh Hung Tran zkrátka do světa poslal nejvíc francouzský film "z té staré dobré Francie" za poslední léta, u kterého mějte po skončení titulků opravdu dobře promyšleno, kam zajdete na jídlo. [Viennale 2023] ()
Mne tento film nič nedal a hoc by som hodil priemer, tak kvôli prepálenému hodnoteniu trocha znížim. Ak tu niekto hovorí o gastroporne, tak fakt neviem, také gastroporno mám aj v kauflandovskej mäsiarni. Film v podstate nemá dej, divák si má vychutnať len tú domácku atmosféru, kde voľne lietajú vône a láska. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (9)
- Scénář byl volně inspirován románem Maurice Rouffa z roku 1924 – tam se poprvé objevila fiktivní postava Dodin Bouffant (Benoît Magimel). Tato postava byla volně inspirována slavným francouzským gurmánem Jeanem Anthelmem Brillat-Savarinem, autorem knihy „O labužnictví – fyziologie chuti“. (Sykomora)
- Juliette Binoche a Benoît Magimel kedysi tvorili pár aj v skutočnosti (1998-2003). (Arsenal83)
- V prvý deň premiéry bol film odvysielaný okrem iného aj pri príležitosti festivalu filmov o kuchynskom umení Arrière v Tours v štúdiu Cinémas, kde bola uvedená aj diskusia, ktorú moderoval Kilien Stengel. (Arsenal83)
Reklama