Zredigováno

„Basically, here, shit happens“. Absolutní pravda neexistuje a pokud ano, nelze ji jakýmkoliv způsobem zaznamenat – zhruba k tomuto závěru dochází po devadesáti minutách dost možná nejkontroverznější snímek Briana De Palmy (na IMDb jakoby neexistovalo jiné hodnocení než 1/10 a 10/10). Třebaže vychází z reálné události (opakované znásilnění irácké dívky americkými vojáky a následné zabití ji i její rodiny) a snaží se budit dojem maximálně autentického materiálu, jeho cílem není „pouze“ rekonstruovat skutečnost a dosáhnout zdrcující síly Letu číslo 93. ___ De Palma pracuje paralelně s mnoha mediálními vrstvami. Ze dvou, později z mnohem více videomateriálů diametrálně odlišného pojetí zjišťujeme, co dělá takový průměrný americký voják v Iráku, že tam vlastně nic nedělá, a co to s nim dělá. Psychický rozklad sebevědomých „zabijáků“ v paranoidní trosky (za vydatného přispění nehumánního drilu nadřízených) je jen jednou stranou krystalu nebývale komplikované struktury. Při zvýšeném stresu každý potřebuje dříve či později uvolnit nahromaděný přetlak, proč tedy jako oběť nevyužít obyvatele „podmaňované“ země (MY jsme dobyvatelé, NÁM to tady patří, oni musí přijmou NAŠI úžasnou demokracii) a nedoufat, že bude celý incident v rámci zachování dobrého obrázku o „amerických chlapcích bojujících za dobrou věc“, zameten? Jenže žádný (zlo)čin se neobejde bez následků, pročež také Iráčané berou záležitost do svých rukou a celému světu představí svou verzi spravedlnosti (zde můžeme řešit rozdílné záměry při natáčení „pravdy“ Američany a Iráčany). Absurdní popravou „viníka“ se kruh navenek uzavírá, zároveň ale dává do pohybu další mechanismus, ničivější než předchozí. ___ De Palmu je těžké nařknout z černobílého vidění světa, vychází z jednoduché filozofie, že když dojde k jedné věci, bude následovat věc další a pak další a další, pořád dokola – nekonečný cyklus, který těžko někdo zastaví, což nás však nezbavuje práva znát jeho pravou podstatu, jinými slovy znát neredigovanou pravdu. S tím vyvstává nejpalčivější otázka, jež filmaře trápí od vynálezu kinematografu – kde leží hranice mezi realitou a fikcí? Jsou závěrečné fotografie obětí americké invaze dostatečně výmluvné, aby znepokojily i ty, které nechal zbytek filmu chladnými? Ale co si potom máme myslet o zakomponování fotek dvou fiktivních filmových obětí? Tato drzá podvratnost jenom zdůrazňuje, že v konečném důsledku pouze režisér (či jiný tvůrce výpovědi) určuje, kde končí realita a začíná fikce. Toto nenápadné upozornění „nevěř všemu, co ti říkám“ lze současně brát jako De Palmovu pojistku proti osočování z příliš zjevného dodržování tradičních vyprávěcích technik (tzn. po celou dobu neztrácíme přehled, kdo, co, jak a proč, nemluvě o technických detailech, kdy byla bezpečností kamera ve skutečnosti těžko vybavená mikrofonem). 80% Zajímavé komentáře: Renton, Bluntman, O*R*I*N (04.12.2008)

Redacted je důkazem toho, že found-fotage filmy jsou v momentální době hodně módní záležitostí. Zde ovšem tento formát dodává obsahu na působivosti a společně s neznámými herci dodává efekt uvěřitelnosti. Opravdu je dění před vámi opravdu drsné, uvěřitelné a tak nějak opravdové. Válečné drama inspirované skutečnými událostmi, které ukazuje, že na obou stranách válečného konfliktu jsou zvířata a dá se jen těžko říct, na které straně jsou větší. Pro diváka nepříjemný film, který ovšem ukazuje krutou pravdu. (19.06.2015)

Kamera lže dvacet čtyřikrát za vteřinu. Ani nevím kolikrát jsem si na tuto frázi vzpomněl při sledování nového De Palmy. Nápad s několika obrazovými zdroji je nejen neotřelý, ale i dostatečně působivý. Škoda že na konci se celá polemika nad pravdou zvrtne do jednostranné manipulace. Poslední minuty zradily nejen mě jako diváka, ale i samotný film. (25.04.2008)

"YOU SO UGLY THAT BULLET IN YOUR FACE WOULD BE IMPROVEMENT." ---------- Už dlho som nič tak prirodzené nevidel. Veľmi autentické a nie len svojim spôsobom podania. Amatérsky spôsob natáčania bol len bonusom. Všetko to pekne zapadalo, nič nevyznelo umelo alebo vynútene. Ako keby to naozaj točil samotný Salazar a za filmom nestál žiadny expert, aj keď tam jeden v podstate bol. (05.10.2017)

Opravdu drsný film z války v Iráku. K tomuhle filmu bych se asi normálně nedostal. Tím že je to točené ruční kamerou, tak to vypadá dost autenticky. Jestli se tam opravdu děly takové věci, tak je to hnus... Fakt tam Američani vůbec neměli lézt. Docela se to podobá Vietnamu. Místní je tam nechtějí a vojáci dělají bordel. Smrt opravdu číhá na každém kroku. Denně jsou zabíjeni nevinní. Vyhrotí se to znásilněním a upálením 15-ti leté dívky. To samozřejmě místní nemůžou nechat bez povšimnutí. Američanům se za to pomstí po svém. Ani jsem si tu nevšiml žádného známého herce. "Kurvy džihádistické!" (31.08.2014)