Bournův mýtus

"Stojíš v hromadě sraček a nemáš k tomu dobrý boty." Jenže o boty tady nejde. Tady jde o dráždění kobry bosou nohou a to je rozhodně méně nebezpečné než naštvat agenta bez minulosti. On si toho sice zase tak moc nepamatuje, ale kdybych se stal vyvoleným, který je pověřen jeho likvidací, tak bych dělal všechno proto, abych ho na té zeměkouli nenašel. Mám se totiž docela rád a tak se vždycky radši budu bavit u obrazovky při tom, jak likviduje někoho jiného. (28.12.2016)

Pořád je to pecka, pořád to má přesnou hudbu a přímočaře staromódní akci. Ta ale přichází až prakticky po hodině filmu, je jí výrazně méně než u prvního příspěvku od Douga Limana, který sice v daném žánru není tak sebejistý jako Greengrass, ale v mnohém si mě paradoxně získával víc. Podle moderního diváckého diktátu je nám nicméně opět předkládán přímý a špinavý boj nejen s protivníkem, ale i s vlastní identitou. A hlavně pomstou. Chladná atmosféra se trochu vytratila, bohužel velmi brzy i Franka Potente – ženský element přímo v přítomnosti Bournea mi chyběl. Damon je opět výborný, o to víc, že na tajného agenta vůbec nevypadá a snáze se tak s ním divák ztotožní. Jeho první kontaktáž s Joan Allen ze střechy je exkluzivní!! Stejně jako zvuk.. (13.08.2011)

Nejsem nejvděčnější divák špionážních filmů. Můj divácký přístup k filmům by se dal popsat tak, že si hledám ve filmu něco realistického (ve smyslu reálného pro mě), čeho se můžu chytit, většinou to bývají emoce stojící za motivacemi postav, a od toho se potom odvíjí můj soucit pro film jako celek a případné nadšení či opovržení, žánry a styly a všechno kolem už je v podstatě podružné. A s těmi špióny se to potom má tak, že já vůbec netuším, jak reálně může vypadat život tajného agenta a co tak třeba dělá nebo cítí, a to vede ke dvěma obvyklým výsledkům: Buďto mi takové filmy připadají jako nesmyslné krávoviny, nebo jsou plné mužů, kteří politikaří o to, kdo z nich má nejvíc moci, potažmo největší penis, a tomu většinou ani nerozumím, ani mě to nebaví. A teď konečně přímo k Bournovu mýtu: Můj soucit s tímto filmem se odvíjí od scény, kdy Matt Damon sleduje Franku Potente vznášející se ve vodě. Když si dám tento obraz do souvislosti se zbytkem filmu a se vším tím pobíháním a hledáním, koho má praštit, aby to už přestalo, dává mi ten film smysl. Jeho největší síla spočívá v momentech, kdy se nesnaží vysvětlovat souvislosti a soustředí se na fyzickou existenci hlavního hrdiny. Jakmile ovšem nastoupí potřeba řádně ukončit konvenční příběh o politických pletichách, stává se z toho dílo s umenšenou hodnotou. Ale je tam díky bohu scéna rozhovoru s Oksanou, která je svým obsahem nářez jako blázen. Osobně si myslím, že tímto filmem to mělo skončit, Bourneovo ultimátum už je jenom formalistická fraška a z nějakého důvodu se právě kritikům líbí nejvíc, ach jo. (21.09.2014)

Ufff...to jsem si oddechl. Na tenhle film jsem se těšil přímo hříšně, jelikož Agent bez minulosti je /byl do Mýtu/ pro mě nejlepším akčním thrillerem, který jsem měl tu čest kdy vidět (minimálně v několika posledních letech, co si vzpomínám). O několik tříd v kvalitě převyšoval první dvě M-I a podle mě stojí i nad třetím pokračováním i těmi nejlepšími bondovkami. Bournův mýtus se mu celkově vyrovnal, v něčem malinko zaostal, v něčem ho překonal. Za prvé, pořád je bouřlivě atmosferický, tempo je téměř neuvěřitelné, bičované kupředu rychlým střihem, strhující hudbou a nervními pohyby hlavy a těla Matta Daemona (skutečně, klobouk dolů Matte, po těhle dvou filmech...). Taktéž kamera přímo létá, zoomuje, je všude, zabírá akci z nevšedních úhlů... lahoda! Souboje jsou dokonce lepší, automobilová honička úžasnější (!!!) než v prvním díle, v čem dvojka trochu ztrácí je ten úžasný koncept amnézií postiženého a nic netušícího bojového stroje, kterým byl Jason v jedničce. V Mýtu už Bourne ví o hodně víc, což je jedno malé (i když nevyhnutelné) mínus co do atmosféry. Další malou výtkou by mohlo být až přílišné opakování schématu nastoleného prvním filmem - jedna superbitka s dokonalou choreografií, jedna automobilová superhonička (skutečně nejlepší jakou jsem kdy viděl)... Na druhou stranu jsou tu samozřejmě nové prvky (Karl Urban je super)... No tak už nezbývá než pochválit Paula Greengrasse, protože je to z velké části jeho zásluha a konstatovat, že se jedná o můj nejoblíbenější akční film, který mě totálně přizdil do křesla a jen párktát za bezmála dvě hodiny mě nechal vydechnout. Mimochodem, vychutnejte si konec honičky v tunelu... 90% a 100% za oba díly! (18.07.2006)

Na rozdíl od jedničky je dvojka rychlejší, méně uhlazená a nasnímaná jakoby v " přímém přenosu ". Což v některých momentech divákovi ztěžuje orientaci na plátně, protože toho ví jen o málo víc než Bourne - a ten neví nic...Ruční kamera se navíc ve vypjatých akčních momentech třepe jak romský chlapeček před partou skinhedů - což je zvlášť patrné v závěrečné honičce ulicemi Moskvy. Někdo to ocení jako doklad autenticity, já s tím měl trochu problémy. Scénář i herecké výkony na vysoké úrovni, výborná hudba a přímo raketové tempo. Potěší menší úloha Karla Rodena coby ruského oligarchy. Snímek tvoří dějový i tvůrčí celek s třetím dílem, takže kdo náhodou viděl trojku dřív, styl důvěrně pozná. Celkový dojem 85 %. (20.10.2007)