Jaro, léto, podzim, zima... a jaro

Nový Kim Ki-Dukův film je až překvapivě málo podobný destruktivnimu Ostrovu. Má s ním společné jediné, prostředí. Opuštěný dům plující na vodě nám nábízí omezený mikrosvět, v němž nás nemůže nic rozptylovat. V tomto krásném a tichém světě se odehrává starý mytický příběh zasvěcení. Při jeho sledování budete mít pravděpodobně pocit, že jste jej už někde viděli. Asi od poloviny můžete předvídat, jak vše dopadne. Je to příběh mistra a žáka, zasvětitele a zasvěcovaného. Je to příběh viny a trestu. Je to příběh o věčném koloběhu žití. Pomalý, důkladný a pozitivní. Už dlouho pro mě sledování filmu nebylo tak příjemným zážitkem. (26.11.2004)

90% -Tento film, to je pastva pro oči a meditace pro duši. Málo mluveného slova, zato však krásná řeč ticha a zvuků. Stále stejné prostředí, ale pořád poutavý děj. Po shlédnutí této krásné podívané jsem se cítil o něco starší a o trochu moudřejší. Dlouho mi to sice nevydrželo :o/ , ale i tak můžu prohlásit, že tento první film, co jsem od Ki-duka viděl se mi moc líbil, a rád si ho někdy zase dám. (17.04.2006)

Dokonalý buddhistický film natočený člověkem, který je sám katolík. Navíc film patrně bere jako svého druhu pokání, což dokládá i rolí, do které se v něm obsadil. Obrazově opět dokonalé, duchovně meditativní, celkově občas dětsky hravé až zlomyslné. Pokud jste to ještě neviděli, nevěřte, že můžete pochopit, co je to za film, z cizích textů. (27.10.2006)

Jaro, léto, podzim, zima... a jaro je lyrickou básní, která nedokončuje verše. To všechno si musí divák dotvořit sám. To je na tom to nejkrásnější, že film/báseň nikam člověka netlačí, spíš naopak, dává mu tu volnost, prostor. Při sledování jsem se dostal do určitého stavu, kdy jsem jen sledoval obrazovku a hlavou mi proudily tisíce myšlenek, které mi film dával. Po skončení jsem nemohl ani mluvit, jak na mně film zapůsobil. Má opravdovou hloubku a moc si vážím toho, že je takový film natočen a že jsem ho mohl vidět! (17.08.2008)

První film, který jsem od Kima viděl. Překvapil mě jak svou krásnou atmosférou, tak i svým filosofickým obsahem. Téměř každý se jistě po filmu zamyslí, jak to vlastně je s ním a jeho životem. Nečekejte však nějaký prudký dějový spád. Film se vyznačuje velmi klidným dějem a často se třeba i dlouhou dobu nemluví (což se zde také velmi hodí :)):) 9/10 (26.06.2007)