Zmeškaný hovor

Další velké zklamání z Japonské produkce. Nápad je poměrně neoriginální - velmi podobný Kruhu a celkové provedení je natolik nepoutavé a nezajímavé včetně chabé hudby, že se člověk více nudí než bojí a to je pak největší průser u hororu. Herecké výkony jsou na úrovni Paris Hilton a ani konec nemá takové grády na jaké jsem u běžné hororové produkce zvyklý. Prostě špatný ... přesto jednu hvězdičku si za těch pár solidních hororových momentů tento počin zaslouží. (03.09.2010)

Vůbec mi nesedl, ale jeho popularitu chápu, japonci se hrozně rádi nechají děsit a přesně toto je ten pravý styl. Zde se ovšem projevilo mé neasijské kulturní zázemí, touha po vnitřní logice a konsekvenčnosti. Jauvajs. Tak moc slabé dvě hvězdičky, že to tu přepínám na jednu a zpět. Druhý den už naprosto nevím (nikoli že si nepamatuji), jaké bylo vlastně rozuzlení, natolik byl závěr slabý a nevygradovaný. (29.03.2013)

Takový ten horor typu "neurazí, nenadchne". Má to zajímavé chvíle, nejlepší byla asi ta exorcistická show, ta působila nejvíc hororově z toho všeho, co tu bylo. Ona první polovina není špatná, bohužel ta druhá už mě spíš nudila a čím blíže konci, tím více tam bylo klišé a to mi docela vadilo. Navíc tam ty hororové scény vůbec nefungovaly, třeba ta v té nemocnici, ta mě hrozně nudila. Ono zkrácení by tomuhle filmu dost pomohlo, skoro dvě hodiny jsou fakt moc, 85 by podle mě stačilo. Ale je zajímavý, že osobně se mi víc líbil ten americký remake, než originál. Tohle taky není špatný, za podívání to stojí, ale nic nového to v sobě nemá a ten remake mě prostě sedl víc a držel mě v napětí, tady to napětí bylo málokdy. 3* (14.04.2019)

Zmeškaný hovor je tak nějak standardně zábavný duchařský horor ala Kruh a Miike nevypadá, že tohle by zrovna bylo to co umí nejlíp, každopádně by to ale nebyl Miike, kdyby se ve filmu neobjevily alespoň trošku ty jeho klasické hnusnárny. :) Takže jsou v maličké míře i tu, hlavně v tom šokovém závěru, kdy se bafá co to jde, co nejhnusněji a co nejstrašidelněji. Jinak je to hodně podle Kruhovského schématu s podivnými úmrtími, tentokrát za použití mobilu s hlasovými zprávami z budoucnosti. Nejde o herecké výkony a ani moc o samotný příběh, obojí je standard duchařského japonského hororu a vše postupuje dopředu přesně jak se to od tohoto žánru očekává a bez nějakých velkých inovací. Čím Miike straší nejvíc je především zvuk v různých nechutných podobách, kdy i úplně obyčejný zvuk z každodenního života najednou může být nepříjemný. V obrazové stránce toho nic moc nepředvádí, zlý duch je tradičně vlasatý a objevuje se až ke konci, kde ale o to víc bafá, a protože na režisérské stoličce sedí Miike, tak bafá o to hnusněji a ve fujtajblovém zeleném nasvícení :). A líbil se mi ten nápad s bonbonem. Takže až do konce takový průměrný vlasatý horor, který se v závěru přehoupne v hnusácký shocker až se nakonec vrátí do tradičního kruhovského závěru. :) (19.01.2010)

RINGU spôsobil, že sa začalo rojiť obrovské množstvo podobne ladených hororov. A musím povedať, že tento je viac ako dôstojný zástupca tejto vlny. Snímok vie občas až extrémne pritlačiť na pílu a sprostredkovať vám strach, ale to nebude to príjemné mrazenie na chrbte, ale drsný švih bičom. Atmosféra je tu takmer dokonalá a celkový námet patrí medzi tie najoriginálnejšie v hororovom žánri. Takže neváhať. (18.01.2011)