Zmeškaný hovor

Takový ten horor typu "neurazí, nenadchne". Má to zajímavé chvíle, nejlepší byla asi ta exorcistická show, ta působila nejvíc hororově z toho všeho, co tu bylo. Ona první polovina není špatná, bohužel ta druhá už mě spíš nudila a čím blíže konci, tím více tam bylo klišé a to mi docela vadilo. Navíc tam ty hororové scény vůbec nefungovaly, třeba ta v té nemocnici, ta mě hrozně nudila. Ono zkrácení by tomuhle filmu dost pomohlo, skoro dvě hodiny jsou fakt moc, 85 by podle mě stačilo. Ale je zajímavý, že osobně se mi víc líbil ten americký remake, než originál. Tohle taky není špatný, za podívání to stojí, ale nic nového to v sobě nemá a ten remake mě prostě sedl víc a držel mě v napětí, tady to napětí bylo málokdy. 3* (14.04.2019)

Chakushin ari (alias "One missed call") mal byt Miikeho prvym krokom na pole cisto hororoveho zanru. Vo vysledku je toto tvrdenie pravdive iba z polovice. Film doslova kopiruje dejovu kostru Nakatovho Kruhu, pricom najvacsou slabinou filmu je prave tato podobnost s "matkou moderneho azijskeho hororu". Keby One missed call vznikol pred Kruhom, jeho ucinok by byval ovela silnejsi...takto zazivate pocas filmu castokrat deja vu, ktore je o to silnejsie, o co viac ste podobnych filmov videli. Tak ako v Kruhu, aj tu v prvej polovici sledujeme tajomnu kliatbu / ducha, ktory prostrednictvom najoblubenej hracky modernej komunikacie postavenej na baze hlasu, vrazdi mladych ludi. Kazeta bola vystriedana mobilom...vsetko ostatne ale ostava, dokonca aj dejove peripetie a zvraty v priebehu filmu. Druha polovica je tak potom detektivkou, v ktorej sa buduca obet spolu s kamaratom vydava po stopach ducha do minulosti, aby zistila pricinu kliatby a mohla ju zrusit. A nakoniec tak ako v Kruhu, aj v zaverecnej cca 20minutovke One missed call prinasa tiez navrat na hororovu podu s dotukavacim twist effektom... . Na druhej strane, treba uznat, ze Miike sa miestami snazi do klise daneho zanru priniest zavan zmeny. Mimo samotnej pointy, ktora oproti Kruhu vyznieva podstatne nejednoznacnejsie, su tu aj dalsie drobne nuansy robiace One missed call filmom stojacim za zhliadnutie (napr. vyborna praca so zvukom, ktoreho presahy z druheho do prveho planu znacne napomahaju budovat pocity strachu a stiesnenosti).3,5* (31.12.2004)

S asijskými horory mám jeden zásadní problém – všechny ty ťamany nerozeznám jednoho od druhého. Tenhle film má pro mě tu základní devizu, že jsou dokonce i pro mě rozlišitelní. Kostýmní výtvarníci a maskéři to vzali pevně do rukou a tak tu máme jednu postavu v kožené bundě, druhou jako odpornou máničku, třetí s metrosexuálním melírkem. Právě to, že nebudu muset přemýšlet kdo je kdo a mohu se soustředit na film, je předpoklad udržení mé pozornosti. A toto bylo celkem dobré, i když to svým způsobem byla opět další varianta Kruhu, tentokrát ve formě hrůzných telefonních hovorů, předpovídajících volanému účastníkovi smrt. Nicméně vše zachraňuje šikula Takeshi a jeho opravdu vypečené nápady a lekačky. Při scéně z televizního studia mi už vážně povolovaly svěrače, takže ač otřepané, přesto lehce nadprůměr. (20.11.2011)

Začátek se sice vleče a ani lekačky a atmosféra nijak obzvlášť nepotěší. To vše ale neplatí o druhé části, kdy párkrát pěkně zamrazí a ani nehezkému nadskočení ze židle se nevyhneme. Ani příběh není zrovna originální a nese se v duchu zažítých hororvých konvencí typu "nějaké dlouhovlasé zabijácké zlo, pátrání po příčině zla, nečekaný zvrat". Na druhou stranu, hezké asijské herečky (kterých je zde opět dostatek) mne asi jen tak neomrzí :-) (18.06.2008)

Další velké zklamání z Japonské produkce. Nápad je poměrně neoriginální - velmi podobný Kruhu a celkové provedení je natolik nepoutavé a nezajímavé včetně chabé hudby, že se člověk více nudí než bojí a to je pak největší průser u hororu. Herecké výkony jsou na úrovni Paris Hilton a ani konec nemá takové grády na jaké jsem u běžné hororové produkce zvyklý. Prostě špatný ... přesto jednu hvězdičku si za těch pár solidních hororových momentů tento počin zaslouží. (03.09.2010)