Na dotek

„Kde je ta láska?“ Scény z partnerského života pro 21. století. Nichols se nijak nesnaží maskovat divadelní původ filmu, naopak jej zvolenou strukturou (několik dlouhých konverzačních bloků), dokonalým načasováním dialogů a klasickou hudbou zvýrazňuje. Teprve po setkání na výstavě začíná mezi dialogy jednotlivých párů prostříhávat a vzniká tak dojem, že jejich osudy jsou těsněji propletené a navzájem se ovlivňují do té míry, že kvůli druhým nemohou být spolu (stejnou funkci plní flashback s podepisováním rozvodových papírů, kterým je prokládán rozhovor Dana a Anny v divadle). Za odvážné rozhodnutí, přibližující film časosběrnému dokumentu, jenž zachycuje pouze zlomové momenty vztahů, považuji velké skoky v čase, o nichž jsme zpravidla zpravováni až ex post a jakoby mimochodem prostřednictvím dialogů (chodíme spolu čtyři měsíce, dali jsme se dohromady před rokem, opustil mě před třemi měsíci…). Oproti Bergmanovi ovšem nejde o žádné pečlivě nuancované psychologické drama, ale o vykonstruované melodrama plné chodících (arche)typů, „náhodných“ setkání a knižně znějících replik, u nějž jsem si po celou dobu nebyl jist, do jaké míry si svou vlastní přehnanost a nepřirozenost uvědomuje a v jakém rozsahu je přesvědčeno o tom, že obnažuje nelítostnou pravdu o lásce a vztazích nebo něco v tom smyslu. Mnoho scén, například hořký závěr, názorně dokládající, že i nejmilovanější osobu mnohdy skutečně poznáme až poté, co nás opustí (resp. až když je příliš pozdě), napovídá, že zjednodušená charakterizace postav byla způsobem, jak sdělit univerzální, skoro alegorický příběh, v němž se snadno najde každý, kdo někdy zažil onen ambivalentní pocit, kdy nevíte, zda chcete svou drahou polovičku zabít, nebo ošukat (jak zazní v posledním dialogu Dana a Larryho). Nějaké to poučení do života si z toho tedy dozajista odnést lze. Osobně jsou mi ovšem bližší filmy, které nepředstírají hloubku tam, kde žádná není. 70% Zajímavé komentáře: Adrian, Marius, Radko, Anderton, Triple H, andrii, Paldiny (22.02.2017)

[imdb: 7.4/10] | me: Magický milostná prepletená štvorhra s výbornými hereckými výkonmi. Je to neľútostný pohľad na lásku, podvody, sex a ich všemožné chcené i nechcené kombinácie. Narábanie s bolestivou pravdou, ktorá zraňuje a oslobodzuje zároveň. Plné výborných dialógov, ktoré napĺňajú celkovú atmosféru a dojem množstvom citového vypätia, ktoré pridáva na reálnosti situácii. Možno sa to javí ako prílišne zamotaný uzol osudov vzťahov, ale to je práve to, čo krásne zobrazuje variácie možností a ich bolestno-radostných kombinácii. ... Clive Owen je vynikajúci. (23.03.2010)

Mám rád takováto komorní dramata, kde je hlavní charakteristikou postav jejich krutost a bezcitnost. Tento film takový je a je opravdu výtečný. Vynikající scénář s naprosto přesnými dialogy a vykreslenými postavami a s ještě lepší režií. S hereckými výkony to je ale tak půl na půl. Clive Owen zde podává zatím svůj nejlepší herecký výkon ( i když on nám toho ještě předvede hodně) a Natalie Portman za ním nijak nezaostává. Rozpačitý pocit jsem měl ale ze zbylých dvou. Julia Roberts nehrála špatně, ale držela se až moc při zemi a měla rozhodně navíc. Totálním zklámaním byl pro mě ale Jude Law, který IMHO tuto roli naprosto nezvládal a to jsem právě od něj očekával výkon nejoslnivější. I tak je to ale působivý film, který by si příznivci dramat a romantiky neměli nechat ujít (27.11.2005)

Divadelní umění (čisté herectví) si tady podává ruku s filmovým. Velice dobrý film s vynikajícími hereckými výkony, na kterých stojí od začátku do konce. Nechce se mi mezi nimi vyzdvihnout jen jeden, ale přece jenom - poprvé jsem si tady všiml Cliva Owena. Velice mile mě překvapila i Julie Roberts, kterou jinak nemám rád. Closer disponuje nepříliš originálním příběhem, jenž je však (díky Nicholsově režii) tak silný, že vám to vůbec nevadí. 80% (31.08.2006)

Po delší době se opět objevuje snímek, který neoslňuje monumentální výpravou, ale "pouze" výtečně napsaným scénářem s brilantními dialogy a skvělými hereckými výkony. Komorní psychologický film Mikea Nicholse zpracovává téma vztahů, v nichž si jsou lidé schopni ubližovat a stále dokola dělat stejné chyby a tím se ubíjet a připravovat o štěstí. Na dotek je film natolik realistický, že každý, kdo už nějaké to zklamání v lásce zažil, dokáže možná i jednání hlavních hrdinů, jejichž cesty se vzájemně propojují, pochopit. Herecké obsazení je vynikající a kromě průměrné Julie Roberts podávají herci bravurní výkony. (15.01.2005)