Americká idyla

Další naprosto zbytečná adaptace plná nepochopení a/nebo trivializace předlohy (zdá se, že Ewan McGregor dokoce nepochopil ani smysl Rothova fiktivního vypravěče v podobě Nathana Zuckermana). V samotném závěru v tomto smyslu typický kýč, který jde proti smyslu všeho, co se v příběhu odehrává. Filmové adaptace literatury mají smysl jen tehdy, když svébytně využívají možnosti filmové řeči, případně když předvádějí originální interpretaci. Tyhle midcultové sračky ovšem svojí zaslepenou úctou a zároveň vlastní impotencí mají zřejmě jediný smysl - představovat levnou náhražku těm, kdo neumí číst. (17.09.2018)

Dokonalá rodinka vyšší střední třídy, se zvláštní dcerkou, která se v dospívání vzbouří a přilne k ideálům tehdejší revolty. Vše má vyvrcholit bombovým útokem, kdy dcera zmizí a je z útoku podezřívaná. Na filmu vadilo, že jak rozpad vztahu manželů, hledání dcery a bolest otce, nejsou nikdy dostatečně intenzivní. Vše plyne velmi zvolna a nic moc se zásadního nekoná, byť s náznakem zvratu. Zvlášť jednání otce při hledání dcery je dost nelogické a debilní. Film se snaží vyvolat emoce v úplném závěru při shledání s dcerou, ale místo toho bych ji střihl pár facek. Nevím, jak moc se to předloze podobá nebo jestli byl McGregor méně zručný, ale určitě se z toho dalo vytěžit více......5/10 (22.11.2016)

Na románech Philipa Rotha už si vylámali zuby slovutnější tvůrci než celovečerně debutující Ewan McGregor. Sice naprosto chápu, o čem to mělo být, ale emoce se na mne vůbec nepřenášely. Takže jsem sledoval jen několik výborných herců, jak se o cosi snaží, a čekal, až bude konec. Pro mne třetí film podle Rotha za poslední půlrok, a dojem podobně matný jako u Pražských orgií. Už jsem jen zvědav, kdo zfilmuje Ňadro. (12.05.2021)

Líbil se mi pohled na 60. léta z druhé strany - kdo říká, že konzervativní bohatí bílí podnikatelé nemají rádi svoje poblázněné hippie děti? Ta bezmoc s kterou Swede sleduje, jak se z jeho blonďaté holčičky stane teroristka, jak trapně mlátí ručičkou a křičí black power a jak se dobrovolně prochází v hadrech a žije v odpadcích, je asi bezmocí každého rodiče, z jehož dítěta vyroste mladý člověk, který ho nenávidí. (07.11.2017)

Spolu s filmem Umírající zvíře zatím asi nejlepší filmová adaptace Philipa Rotha. Film se stejnojmenné knižní předlohy drží velmi věrně (byť je z ní samozřejmě mnoho látky vypuštěno). Líbilo se mi obsazení, kamera i celkové vystižení ducha Rothova románu. Velmi jsem se na tento film těšil a velmi se mi líbil, v závěru jsem byl vyloženě dojatý (ačkoli jsem díky znalosti knihy věděl předem, jak to dopadne). Film reflektující závažné téma, kterému bych přál co největší návštěvnost - za sebe ale spíš čekám jen slabý divácký zájem a nedocenění jeho kvalit, tem film se příliš vymyká běžné mainstreamové zábavné produkci. Ostatně sám se nemohu zbavit dojmu, že ten film měl být natočený už v roce 1997, v němž Rothova kniha vyšla a v němž to téma podle mě ve společnosti rezonovalo víc. (17.11.2016)