Tlumočnice

Sydney Pollacka mám rád. Jeho příjemně umírněná režie, bez rychlých střihů a rádoby cool záběrů (zdravím Tonyho Scotta), dává vyniknout umění herců (zdravím Clinta Eastwooda), ale tady si vybral slabší chvilku. Na thriller je to málo napínavé, jako politické drama je to nepřesvědčivé a příliš klouzající po povrchu a melodramatickou rovinu sráží jiskření obou hlavních protagonistů o síle nedomrlé hořící prskavky na vánočním stromku. Výsledkem je trochu nepřehledná trochu nuda s jedním velkým logickým lapsusem v závěru. Přesto jisté tři *, mám tyhle staromódně působící thrillery, bez efektních kudrlinek, docela v oblibě. (10.12.2005)

Vychytralost Pollackova snímku tkví však v tom, že dost dlouhou dobu neprozrazuje, co vlastně mladá tlumočnice v budově OSN slyšela, protože ze zdánlivě nevinné vzdělané dívky se v průběhu filmu klube mnohem složitější a nevyzpytatelnější osobnost. Mnohem snazší diváckou identifikaci nám nabízí postava osudem stíhaného policisty, jenž stejně jako my nikdy pořádně neví, nakolik může ohrožené ženě důvěřovat, ale budí v něm natolik silné emoce, že ji nedokáže jednoduše zavrhnout jako svědkyni, která sama vzbuzuje podezření. Právě na střetu a odkrývání minulosti obou hrdinů Pollack staví celý příběh, který obsahuje minimum akce a značnou část napětí ukrývá v dlouhých rozhovorech postav (což mu vychází především díky Nicole Kidmanové a Seanu Pennovi v hlavních rolích). Zápletka Tlumočnice se sice točí kolem politiky, ve skutečnosti je ale de facto apolitická a nezaujímá žádné konkrétní stanovisko (i v průběhu filmu tolik probíraná země je jen fiktivní, stejně jako její jazyk). Snad proto, že politika se stále mění a Sydney Pollack chtěl natočit především napínavý příběh s výraznými postavami, který bude stejně působivý i za dvacet let. Ctí přitom žánrová pravidla, umí jich brilantně využívat a celý film je do posledního pohybu kamery, střihu a použití hudby okouzlujícím způsobem staromódně elegantní. Ačkoliv Tlumočnice v posledních deseti minutách zaskřípe a celkové vyústění je vůči předcházejícímu ději poněkud degradující, pořád v éře přetechnizovaných a epilepticky stříhaných thrillerů působí jako balzám na duši každého, kdo si občas zoufá nad tím, proč už se dnes netočí filmy jako před několika desítkami let. (30.06.2010)

Filmařským řemeslem jistě kvalitní >pollackovsky rutinní politický< thriller, scénáristicky však značně přitažený za vlasy a celým svým příběhem falešný tak, jako ten atentát, který se (ne)měl stát... Vylhané, americky pokrytecké, přesycené tisíckrát snad obehranými klišé, kdy ke konci už člověk nevěřícně kroutí hlavou - a statečná tlumočnička pláče a tvrdý agent pláče a krutý diktátor pláče - a soudný divák se špetkou zdravého rozumu pláče nad tím, kam až jsou schopni zajít tihle hollywooodští >filmachři< ve své snaze o >masovou zábavu s poselstvím< co vydělá zase nějaký ty těžký prachy... Vlastně jako celek je tahle podívaná ve své podstatě tak zoufale průměrný film, že tři vězdičky mu zachraňují snad jen ty brilantně snímané NewYorkské reálie s pohledem do sídla OSN... - - - P.S. Kolik tisíců lidí v celé Africe denně umírá doopravdy a za jakých okolností, nechť si laskavý inteligentní divák raději aktuálně zjistí sám... P.P.S. Podtitul filmu "Pravda nepotřebuje překlad" nepotřebuje komentáře. Pravdou je, že Universal odešel i s těmito svými spektákly z česka kamsi do universa... ;-) Škoda, že na to doplatí fanoušci těch jiných a výborných filmů... (03.05.2006)

Šedivý politický thriller, plný nudných kecov o politike dodržiavania ľudských práv, jednoduchej príbehovej kostry na báze prípravy atentátu, krívd minulosti a pod. Nuž skrátka, Pollack objavil Ameriku, myslím to ironicky samozrejme. Ako keby nikto nevedel, že OSN bola, je a vždy bude len taká šaškáreň. Ani v rovine osobnej drámy pani tlmočníčky ma to nejak výraznejšie nenadchlo - šedivé, nezáživné a hlavne ma dosť často štvala naivita hlavnej hrdinky. A S. Pennovi som tu jeho melancholickú melodrámu na báze tragédie a hrdinstva nezožral. Ale snažil sa, len mi to neviem prečo prišlo v jeho podaní trápne. Skrátka aby som to skrátil, celý scenár je nuda ako Brno. Jediné, čo za niečo stálo, bola slušná réžia a niektoré herecké výkony. Veľmi slabý priemer. 50/100 (27.11.2017)

Hlavním kamenem úrazu jsou emoce, které diváka nechají naprosto chladným. Politikaření, diplomacie..nic moc dramatického a skutečně zajímavého se neděje, už zpočátku mě to nevtáhlo a tak jsem se jen apaticky vezla po zbytek filmu s tím, že mi bylo úplně jedno, kdo co komu nalhává a jak to s tou tlumočnicí ve skutečnosti je. Apatie je u filmu pravděpodobně to nejhorší, protože jakmile je vám hlavní postava u zadku, může to mít sebelepší režii a už si vás to nezíská. Je to škoda, protože herecké výkony byly výborné. Ale skutečnost, že jsem film dokoukávala půl roku mluví sama za sebe.. (22.04.2013)