Hnüs

Film, který má přesně tu esenci, která chyběla Bohemian Rhapsody, ale kterému chybí mnoho jiného. Mnohem lépe vystihuje atmosféry a divoké životy, ovšem scenáristicky a herecky je to slabší kousek, který kompletně opomíjí Mötley Crüe jako interprety a ukazuje pouze jejich eskapády, místo hudby. Herecky nic výjimečného, neprospívá tomu, že scénář nemá hlavní postavu a jediná inovace je "prolomení" třetí strany k divákovi, kdy na něj postavy mluví. (26.04.2019)

Ta hudba je strašná, ostatně jako většina rockové produkce 80. let s kousky jako Whitesnake nebo Europe, Kiss etc. Je zajímavé, že i takovou sračkou se daly vyhrávat hitparády. Každopádně to klukům umožnilo dělat spoustu zábavných věcí jako třeba šukat, co se hýbe, jezdit rychle a zběsile, fetovat a demolovat hotely. A právě část o jejich trávení volného času je maximálně zábavná. Zmapování rockerova dne na turné je top. (20.02.2021)

Netflixovská odpověď na Bohemian Rhapsody, v hlavní roli Mötley Crüe. Název skupiny jsem znal, ale jak jsem během sledování a poslouchání hudby zjistil, tak o žádné z jejich písniček nemůžu říct to samé. I tak jsem se bavil, protože film podle mě nebojácně zachycuje jaké to bylo být rockovou hvězdou ke konci minulého století. Scéna s Ozzym nebude nikdy zapomenuta (i když se o to určitě bude spousta diváků snažit). Byla to neskutečně šílená jízda, i když ke konci trochu vyměkla, ale to je asi údělem vývoje. Nejspíš jeden z nejlepších filmů, co Netflix zatím vypustil. (09.04.2019)

Sex, drogy a rock´n´roll. Konečně se objevil film, který to vystihuje naprosto přesně. Jako kdyby ostatní (dnešní) rockový snímky byly vedle tohohle jenom slabé čajíčky. Nikki Sixx vás provede příběhem, který si opravdu prožívají rockové hvězdy. Od seznámení s kapelou, po klubech, nahrávání desky, po světovém turné, po klasických hádkách, a hlavně po celé nestřízlivé jízdě na děvkách. Přesně takhle si jejich životy představuju, a to nemyslím jen tuhle kapelu. Herci svoje role vystihli dokonale, ani dramatické scény mi nepřišly vůbec špatné. I když záběry na herák byly na můj vkus trochu moc procítěné. Musím ale výjimečně strašně pochválit titulky na konci filmu, moc pěkně ukázány. Jinak, co bych trochu vytknul, tak i když to není dokument, občas se vám jako divákům postavy snaží něco vysvětlit nebo jenom říct. Jako kdyby to najednou nebyl jenom film. Má to asi udělat nějaký hustý efekt, ale na mě to teda moc nezapůsobilo. Taky mě trochu zamrzelo, že byl konec useknutý. Mohli to protáhnout ještě o těch patnáct minut navíc, ale to už jsem asi jenom zhýčkaný z ostatních konkurencí... (26.03.2019)

V minulém roce přišel do kin biografický snímek Bohemian Rhapsody, jenž více než cokoliv jiného vzdával hold nejlepšímu zpěvákovi všech dob Freddiemu Mercurymu a skupině Queen a samozřejmě jejich hudbě. Kvůli tomu ve snímku pro získání širšího zájmu (tedy i počestných maminek a konzervativních otců) nenajdeme téměř žádnou stopu po všech prasárnách, jež dělají rockovou hvězdu rockovou hvězdou a došlo k neočekávanému náporu diváků všech věků, ras a pohlavních menšin. Tím Bohemian Rhapsody jako první z této už dávno, avšak méně prosazené, filmové kategorie našel, vyplnil díru na trhu a zasadil do bříšek jeho konzumentů hlad po něčem novém, dalším a podobném. Toho si všiml Netflix, dneska už megakorporace, jež se začíná rozrůstat více a více a přišla se svým biopicem o rockové hudební skupině. A vybrala tu s nejhorší pověstí na světě, již nemá v plánu v žádném případě napravovat, spíše naopak. Skupinu Mötley Crüe, průkopníky glam metalu, jsem znal od vidění. Věděl jsem, že nahráli cover na můj jeden z nejoblíbenějších songů mé nejoblíbenější skupiny Helter Skelter, věděl jsem, že jejich vzhled je na první pohled do očí bijící glam styl, kde kombinují prvky ženskosti k dosažení maximální mužnosti. Tam ale mé znalosti končily, jejich hudbě jsem neměl šanci dát šanci a nečekal jsem, že je začnu s radostí konzumovat tak brzy. Nu, po zhlédnutí tohto snímku, jenž mi převyprávěl ten neuvěřitelný příběh, se stalo to, že dnes s knižní předlohou v ruce poslouchám jejich hudbu každý den jako doplněk k četbě. K snímku samotnému. Nikdo po Bohemian Rhapsody nečekal, že další snímek tohoto vzorce bude tak upřímný, zde je všechno založeno na oné dekandenci, již se Bohemian Rhapsody snažila vyhnout a je to naprosto skvělé. Nestojí to ovšem jen na tom, ano, dekandentní styl života zahrnuje podstatnou část snímku a vžité pořekadlo sex (moc, moc sexu), drogy (ještě více) a rokenrol (a jak chytlavý) je hlavním mottem, avšak důležité jsou kulisy, příběh a samotní členové, jež dělají tento počin tak zajímavý. Jistě, obsahuje to různá žánrova klišé a občas až moc umělé kostýmy (hlavně paruky), ale i kromě té legrace a radovánek je zde hodně dobře vyvedena emoční stránka stojící na určitých událostech zahrnující tu skutečně zlou stránku drog, smrt a násilí. To je podepřeno zase žánrově nezvyklým stylem určité části vyprávění, kombinující vkusné bourání čtvrté stěny a neotřelé úhly kamery, hereckými výkony, kde nejvíce překvapil MGK a samozřejmě soundtrackem zahrnující hity této skupiny s nově nahraným songem zvláště pro tento snímek. Nejedná se o naprostou pravdu, prospěšnosti dramatu podlehlo pár událostí, ale nedošlo to do stádia Bohemian Rhapsody. Z počáteční skepse se ve mně vyvinula naprostá láska a nadšení jak ke snímku, tak ke skupině samotné. 8/10. (25.08.2019)