Hnüs

Jojo, byla to jízda. Tahle partička sice nikdy nebyla moje srdcovka, jsou to spíš magoři než metaláci (co vím, tak Motley Crue nemají ani jedinou hezkou písničku, což je u hudební skupiny, co prodala přes 40 milionů alb poněkud chucpe), ale osmdesátky jsou tam vyobrazené ve vší své nahote i nostalgii. Nahote tedy víc...😀 (16.06.2022)

Hudbu Mötley Crüe neposlouchám, ani vlastně není ničím zvláštní, stejně tak glam rock/metal šel mimo mě. Nicméně jestli se něčemu říká "sex, drogy a rock'n'roll (a Jack)", pak je to právě tenhle film a vůbec kariéra těchto šílenců. Jak bylo řečeno na začátku filmu: "My nebudeme jen hrát jako ostatní kapely, my lidem dáme pořádnou show!" A to se taky stalo. Nebýt toho, troufám si říct, že by byli jen další kapela v řadě. Pravdou je, že film má největší grády hlavně ve své první půlce a vyvrcholí POV ukázkou, jak vypadal běžnej den na turné takové rockové hvězdy! :D Pak to trochu upadá, celkem se to uklidní, ale vlastně to má asi logiku, oni se kluci s věkem taky už umírnili. Já jsem se bavil, bylo to trhlý, šílený, vtipný a občas i dramatický, kapela umí sama sebe brát s nadhledem, což je důležitý. P.S.: Krátká vsuvka, jak se M.C. potkali s Ozzym, je druhým vrcholem filmu! (27.03.2019)

Dokážu si představit, že takhle nějak asi mohla vypadat Bohemian Rhapsody, kdyby nebyla rodinný film pro všechny generace a nesnažila se zavděčit širokému publiku. Podobně nahypovaná rozjívená blbina, oslavující kapelu, ale zároveň pěkně šťavnatá, politicky nekorektní pecka, které se nebojí zobrazit pěkně ošklivý věci. (06.04.2019)

Ano. Jak zde správně poznamenal největší bukanýr Pan Apač, hudba všech těch glamrokových transek je dobrá leda tak do gejklubů jako kulisa k zasněným pohledům do kakaových očí při mlsném usrkávání banánového daiquiri. A obzvláště tihle naprosto hudebně nenápadití a bezvýrazní Matláci, na rozdíl od tehdejší inventivní konkurence, například Džonboviho, Skidrou, Érosmisů či Gansů, balastní kolovrátková homopartička vymatlaných trapáků bez jediného pořádného hitu, která se proflákla akorát tím, že chlastala, fetovala a dělala bordel, což zaujalo i v branži müslitele z největších - Ozyho, jenž jim na to konto podal pomocnou učebnici astrofyziky. To hovadění jim ovšem šlo náramně, a tak si jako narkogeronti uplácali o svých prasotrampotách veskrze zábavný filmík, kde se naprudko a bez příkras pochlubili, jací to bývali (a s největší pravděpodobností pořád jsou) hloupí a slizcí čuráci. A ano 2. Jak zde správně poznamenává každý druhý gej, ultrapokrytecký pan Květen se u toho může třísknout do hlavy a poučit, jak dokonale by okořenilo jeho sterilní báchorku o bezkonfliktních správňácích pár záběrů na Bulsaru s pérem v prdeli a rypákem v kokainu. (17.04.2019)

Áno, je to film. Nie dokument, už vôbec nie zostrih domácich videí či dokonca skrytých kamier. Ale je to film, ktorý NECÚVA! Pred ničím. Nie len pred rockandrollovým šialenstvom, ale ani pred tragickými dôsledkami celého toho besnenia. A ani vtedy, keď dôjde ku tragédii, ktorá s tým cirkusom nemá spoločné nič (alebo má?) a je "v rozpore s vesmírnymi zákonmi" (alebo naopak v plnom súlade s nimi?). Kamera neuhýba ani na moment, naopak, je prítomná pri každom okamžiku, dobrom či zlom, veselom či tragickom. Akoby ožila, stala sa súčasťou kapely a plne sústredená ku divákovi, ktorému všetko toto sprostredkováva naplno, prehovárala - Čo sa cukáš? Čo sme si do dna vychutnali, to sme si aj do dna vyžrali! Ber alebo uteč. My sme Mötley Crüe... a inak to už nebude! (02.04.2019)