Ruská archa

naozaj zvláštny, no vydarený formálny experiment, ktorý však ani obsahom nezaostáva (čo sa niekedy pri formálnych experimentoch stáva - tu však to akosi pevne súvisí). Naozaj svkelá atmosféra, skvelá pointa, sledovať tento film bolo pre mňa radosťou . . . ťažko sa mi píše konkrétne bez toho, aby som dal najavo či prezradil onen formálny grif a to nechcem (a dúfam, že to neurobil ani nikto v ostatných komentároch - aby tým neukrátil potenciálnych divákov o tú nádheru sledovania), preto radšej Ďalej nepíšem, ukončím len odporúčaním pozrieť si tento film, ktorý sa zaradil medzi ďalšie skvelé ruské diela . . . ach tí rusi ! (23.06.2007)

Veľmi tvrdý a ťažký oriešok. Na pozretie, ohodnotenie aj okomentovanie. Netradičnosť a originalita sa nezaprie, ale čo z toho, keď si to teraz mohli pre zmenu tvorcovia odpustiť. Film prakticky nemá dejovú líniu, čo bol viditeľne zámer, takže divákovi ani nedovolí pripútať akési naviazanie na ktorúkoľvek postavu. To sa prakticky ani nedá, pretože skáče po krátkych scénach stále na rôzne iné. Možno kebyže sa zaujímam o ruskú históriu, alebo kebyže som Rus, alebo keby film zobrazoval niečo podobné o Slovensku, tak by ma niečo dokázalo zaujať, no takto ma to úplne obišlo. To všetko ma mrzí, pretože je vidno, ako detailne, prácne a precízne sa tvorcovia vyhrali s celou materiálnou a hmotnou zložkou filmu. Dobové udalosti, kostýmy, hudba, tance, obrazy, priestory, všetko je to pekné, no celé je to len akási prehliadka týchto subjektov. Až do konca som čakal aspoň nejaký náznak zdramatizovania, nič. A keby ten sled udalostí nejako súvisel, alebo sa divák aspoň dozvedel o aké udalosti ide. Nie. Nemilosrdných 45%. (21.11.2007)

Inscenačně náročný a po kostýmní stránce zdařilý experiment, jehož smysl mi uniká a který mne nudí do morku kostí. Natočení snímku v jednom záběru je dle mého názoru v tomto případě prakticky zcela samoúčelné a v mnoha místech nepovedené - většina scén je vatou mezi několika zajímavými nápady. Dialogy jsou prázdné (zřejmě z velké části improvizované), obrazová kompozice mi připomíná mnou natáčené domácí video. (01.11.2007)

Kameraman zastupující Rusko a jeho francouzský společník zastupující Evropu vedou jakýsi dialog-nedialog nad útržky z dějin ruské říše. Jak je vidět i z některých komentářů, je to věčný boj. Objeví-li se v Rusku přejaté cizí vzory, ozvou se hlasy, že kopíruje, objeví-li se vlastní prvky, je to označeno za cizí pro ostatní svět. Pak si má člověk vybrat. V Ruské arše sice forma silně vítězí nad obsahem, přesto jsem se ani náznakem nenudil a docela propadl atmosféře světa, kde se prolínají historická období a současnost. Nejvíce tedy zapůsobil závěrečný ples a následný odchod do "vod času". A ono kochání se nádhernými interiéry a kostýmy má něco do sebe i tak. jen je škoda, že se průvodkyní celým filmem nestala ta úžasně milá krásná dáma, která se objevila na asi deset minut v první třetině filmu a která s ohromnou láskou popisovala umělecká díla. (16.06.2018)

Malý průvodce velkou Ermitáž je bezesporu výborný nápad, ale snímání zvuku, při němž většině není rozumět, je možná zajímavý umělecký záměr, ale stačilo by, kdyby nám Sokurov předvedl, co pěkného ho to napadlo, a pak by se pokorně vrátil ke klasickému zvučení filmů. Tohle je bohužel škaredá piha na pěkném filmu. (17.02.2020)