Ruská archa

Omračující technický úder zprostředkovaný Sokurovem samotným - devadesáti-pěti minutový záběr a průchod Ruským uměním i dějinami, ve společnosti mírně cynického Francouze. Hrozně krásný, a chápu že pro mnoho lidí nudný průjezd s naprosto úchvatnými dialogy Sokurova a právě Evropana (-ve zkratce:"Puškin? Četl jsem ho ve francouzštině. Žádná sláva.") (01.12.2007)

Zajímavá experimentální pouť v jediném záběru napříč staletími a prostorem Ermitáže. Sice nás provádí krajně nerudný a nesympatický průvodce, ale ten představuje jakéhosi modelového Evropana a jeho přezíravý pohled na ruskou kulturu. Škoda té slabší střední části, kdy se jen procházelo sály galerie a prohlížely se obrazy (70%). (05.12.2007)

Za prvé, je to geniální. Film je zachycen na jeden záběr a není to jenom pouhá vychcanost, která slouží pro efekt, ale i pro zvýraznění myšlenky filmu, který se snaží sebereflexivně poukázat na dějiny Ruska. Pro někoho nudné, ale po nezáživné Matce a synovi mě tímhle Sokurov mile překvapil. Doporučuji všem, kteří se neštítí Ruska a kteří milují pomalé a chytré filmy, jež dokáží vyudovat atmosféru a okouzlit. (20.11.2007)

Experimentální film, který je esteticky geniálně nevržen tak, aby vás svou recepcí dokázal naprosto uchvátit. Nemluvím zde jen o tom, že je výborně rozvržen pouze do jednoho záběru, který postupně prochází napříč ruskou historií. Líbí se mi pohled na časovou linku filmu, která je propojená ruku v ruce s uměleckými díly, ukazující, jak jsou umělecká díla nesmrtelná, prostupující časem a pojící minulost s přítomností, tvoří určitý most mezi tím co bylo a tím co je. Úvah o čase a proměnách (ať už lidských či materiálních) je ve filmu spousta. Pomalu se odvíjející vyprávění, přesně odstupňované je zakončeno výborným závěrem, který opět přednáší otázku jak je vlastně naše doba ukotvena v čase? ____ Shrnuto a podtrženo: Výborný a originální film. Myšlenkově přímo nadupaný, s odkazy na mnoho historických událostí a uměleckých děl, který lze pochválit i za technicky dobře odvedenou práci. Steadycamista se musel pěkně zapotit:) Rozhodně doporučuji pro příznivce alternativních snímků, ale i pro každého, kdo rád nad filmem přemýšlí. (02.12.2007)

Čekal jsem něco trochu jiného. Úvod je působivý a hodně mi připomněl Petera Greenawaye, tedy až na absenci nahoty, kdy jeho kamera volně bloudí mezi rozličnými postavami, prochází místnostmi a jen kratičce se zastaví a pokračuje dál. Obrazy jsem se moc nepokochal (možná více v kině), jelikož kamera až na výjimky se o ně jen otírá, nebo je zabírá z větší dálky. Některé dialogy zajímavé, většina je ale takové tlachání o ničem s neustálou konfrontací ruského a evropského umění. Kostýmy báječné, hudba výborná, taneční rej skvělý. Jako celek mne to ale neuchvátilo tolik, jak jsem si myslel. Asi mi tam chybělo více fantazie.... (02.01.2021)