Kill Bill 2

„Snažil sem se vypátrat ty, který sem podezíral, že tě zabili. Takže najdu tebe, a co nezjistím? Nejen že nejsi mrtvá, ale navíc si bereš nějakýho blba. A jsi těhotná. Zareagoval sem nepřiměřeně.“ Ano, Bill prostě jen zareagoval poněkud nepřiměřeně…Už od úvodní promluvy k divákům jsem podvědomě začal cítit, že druhý díl bude v něčem jiný. A byl. Dvojka je víc vysvětlovací, divák se dozví, co se vlastně stalo mezi Beatrix a Billem, kde Kiddo přišla k určitým schopnostem a vůbec jejich společnou historii. Oproti prvnímu dílu je míň akce a přímočarosti, ale zas přibylo na (povedených) dialozích, překvapeních a „příběhovosti“. Technická stránka je znovu parádní, soundtrack ještě „vymazlenější“ (a to jsem myslel, že už to po jedničce ani nejde). Ale znovu mi několik míst (např. trapné nachytání, hrabání hlínou, těhotenský test či podivné fungování séra) brání k udělení plného počtu, což je škoda, protože některé pasáže (suverénně vede stylový Pai Mei a celé setkání s ním) se opravdu povedly, a třeba David Carradine byl naprosto přesný. (16.02.2020)

Zapomeňte na jedničku, důležitá je jenom dvojka. Ta navíc (na rozdíl od prvního filmu) funguje zcela samostatně. To jsem zjistil v kině, kde jsem se ocitl vybaven pouze mlhavou znalostí základních událostí KB1. A pak jsem musel jít znovu. A ještě jednou. Teprve potom jsem shlédl jedničku na DVD. Zatímco KB1 je akční slátanina, která má snad místy určitý půvab, KB2 je jednoduše velký film. A když už je Sergio Leone nějaký ten pátek mrtvý, vůbec se nezlobím na Tarantina, že za něj natočil takovýhle skvost. (12.11.2006)

Teorie ohledně důvodů rozdělení filmu: Chlapcům se nechtělo vzít nůžky na ten vymakaný zabijácký happening na konci jedničky, což by při krácení byla nutnost. Zavraždění Lucy Liu se možná jevilo jako předčasný vrchol filmu, a tak se studio Miramax rozhodlo rozstřihnout film na dvě části, dřív než z toho udělá Tarantino nějakou intelektuálštinu. Tu schovali do dvojky, aby si diváky neodradili hned zpočátku. - Očekávání jsou největší slabinou druhého dílu. Proto a jen proto bylo chybou stříhat ho na dvě části. Napadlo by nás posuzovat obě části samostatně, kdyby roztřižen nebyl? Řekla bych, že bychom pak nesoudili tuto část tak přísně. Film by působil jako celek mnohem vyrovnaněji. Teď se budeme všichni vytahovat s míněním, že by tu nůžky pomohly. (25.04.2004)

Quentin Tarantino se vykašlal na všechna očekávání a přišel s úplně jinou Nevěstou, s úplně jiným příběhem, s úplně jiným Billem a s úplně jiným filmem. Filmem, který Volume 1 nejen neobhajuje, ale prostě jej nechává být kdesi v pozadí a až na pár detailů si plně vystačí sám o sobě. Tarantino udělal tak velký úkrok stranou, že to musí zarazit snad každého. Nadšené z jedničky trošku zamrzí, že vzduchem už nelétají ruce, nohy, ženské skalpy ani rudé proudy krve z rozťatých krčních tepen. Zklamané zase nadchne, že Tarantino místo chaotické akce přešel k dlouhým vypointovaným dialogům, vypočítanému timingu, absurdnímu humoru a hlavně k všudypřítomnému překvapení, jeho nejsilnější zbrani._____ Volume 2 je filmem nového Tarantina. Toho, který ví... Který ví, že vy víte, a tak na poslední chvíli udělá něco, čím nejen překvapí, ale dokonce vás přesvědčí, že nevíte nic a že byste mu neměli věřit. Fascinující na tom všem je fakt, že o několik málo minut později mu opět podlehnete a opět se divíte, hnusíte nebo smějete, jak vás ten filmový maniak zase dostal._____ Narozdíl od Volume 1, kde své velké vzory jen neuměle a samoúčelně kopíroval, zde jich velmi důmyslně využívá k budování příběhu, v němž černobílá barva není obyčejnou cenzurou a formální napodobení žánru pouze bezdůvodnou hříčkou, kterou tam chtěl mít. Mezi oběma "volume" je propastný rozdíl a není možné, aby fungovaly jako jediný film, protože kromě tváře hlavní hrdinky nemají skoro nic společného. Nevěsta se jménem dostala i emoce, city a charakter. Nečekejte akční scény a krvavé efekty, Tarantino jde pod kůži. Je jiný, trochu jako Bill. Dokáže být okouzlující, charismatický a vtipný, aby vás v tu nejneočekávanější chvíli podrazil a vystřelil vám klidně mozek z lebky. (06.06.2005)

Když se řekne A, musí se říci i B. To Quentin Tarantino, režírující si jen tak čistě pro radost svůj vysněný projekt, dobře ví. Takže přichází na řadu konečné zúčtování. V něm se mimo jiné podíváme k jednomu velmi přísnému učiteli šermu a také do smrtelně těsné rakve, takže nic pro klaustrofobiky. Druhé kolo plné suchých hlášek, prázdných nábojnic a krve začíná! (08.01.2014)