Planeta Krull

Nejsem si jistej jestli jsem viděl Planetu Krull, když mě bylo nějakých 10 let. Dneska jde o těžko koukatelnou záležitost. Triky zkrátka stárnou a příběhově se o kdovíjaký zázrak v rámci fantasy rovněž nejedná. A všem, kteří tady mají 3 a více hvězdiček bych poradil, aby na to koukli někdy znovu. 35% (22.10.2014)

Film mého dětství. Půjčili jsme si to z půjčovny na VHS a sjížděli to furt dokola až se z toho netvorův zámek nestačil teleportovat. Hodně mi to připomíná Nekonečný příběh, ale to asi je tím fantasy prostředím. A nejlepší soundtrack Jamese Hornera je jen třešničkou na dortu. Mimochodem Jan Železný se může zahrabat proti tomu jak tu háže oštěpem Kyklop, to je prostě krullovská liga. (26.04.2010)

Mozna proto ze mam depku a ze mi neni 9 let me to prilis nenadchlo. Ackoliv tu bylo vsechno co mam v pohadce rad, moudri starci, kyklopove, princezna, zazracna zbran a dobro se zlem bojujic od pocatku veku proti sobe. Mozna mi to nic nerika, ze je tomu uz pres 25 let stary a ja se nedokazu vratit do minulosti. (16.08.2009)

Spíš planeta Cruel s female postavou pojmenovanou podle vztekliny. Prostě film plný symboliky! Bohužel flm nás skutečně krutě opticky tyranizuje oněch 117 min (včetně titulků). Směšné masky i souboje, směšné postavy a podivný děj. Týpkovi unesou nevěstu a místo nového inzerátu na seznamce na sebe nabaluje partu nesympatických postav. Když jsme u toho, ani král Colwyn není ztělesnění sympatického hrdiny. Týpek jménem Ergo Velkolepý aspiruje na jednu z postav, kterou byste odsoudili k doživotnímu žaláři s Jar Jar Binksem. Ani opěvovaná kompozice Hornera mi nesedla. zasloužila by se lepší držák. A přitom si stačilo jen vzít k srdci selskou radu našich babiček - když mám búro, nekoupím si zmrzlinu za dvacku. Když na to nemám, netočím film s triky. I tak se film scvrknul v podivnou road movie, kdy neustále hledáme něco nebo někoho, kdo by trochu neutralizoval váhové kategorie Colwyna a nestvůry. Nechci to zprofanované slovo použít, ale nemám lepší synonymum - núďo. (05.03.2023)

Jediné, co mi na téhle báchorce imponuje, je ta poctivá rukodělná práce všech těch kulis a interiérů (zejména patrné u smrtonosné bažiny a obří pavučiny), ruku v ruce s jednoduchými triky, které ale působí životněji, než dnešní digitální zvěrstva. Jinak je ale zde více než jindy patrné, že mezi fantasií a fantasmagorií je tenká hranice, kterou tvůrci přeskočili jak kamzík. Scénář připomíná dílko desetiletého kluka s přebujelou představivostí, který háže na papír vše, co mu vytane na mysl a diváku žasni!! Přeplácanost je patrná a ke konci už unavuje. Zbývá pak už jen úsměvné zjištění, jaké bezvýznamné podržtašky hrál Liam Neeson ve svých hereckých začátcích. (03.12.2012)