Ruiny

No, i když se přiznám, že mám v hororovém žánru raději hmatatelnější látky a nejsem typ, co z jedněch uřezaných končetin skáče radostí, tentokrát jsem se příjemně tetelil. Dávám přednost hutné atmosféře (té se mi dostalo vrchovatě), NEsamoúčelnému násilí a když už žánrová klišé, tak alespoň řádně zakamuflovaná. Ruiny se nestydí za to, čím jsou. Béčkovým thrillerem, u kterého budete místy přivírat oči, bát se poskrovnu a brzy na to celé zapomenete. Navíc relativně často překvapí (což debutující režisér korunuje několika dobrými nápady ve vývoji děje) a slušně odsýpají. No, takže.. je jenom dobře, že čtveřici mladých přátel na dovolené popíjení koktejlů nebude bavit věčně, proto se rozhodne k malému dobrodružství v podobě mayského pahorku kdesi v lesích, který nyní slouží jako archeologické naleziště zahalené tajemstvím. Naštěstí nezůstaneme jen u propocených triček dvojice slečen, ale netradiční námět nás s nutnou pomocí ozbrojených a nesmlouvavých „domorodců“ vystřelí nahoru na pahorek naleziště. Tam mj. vegetuje slušné množství popínavých rostlin (Adéla ještě nevečeřela po americku) a můžeme tak směle zatleskat úspěšnému pokusu o nastupující špinavost a brutalitu. Nervozita přibývá, obviňování se hromadí, klišé kupí - a neokoukaní herci odvádí překvapivý nadstandard. Přiznejme si ale, že se divák musí HODNĚ povznést nad faktem, že zabijáky jsou logicky uvažující rostlinky (které navíc kapánek fušují do mobilů). Takový sympatický, krvavý průměr.. jen tak dál!! (30.07.2008)

Co si budeme povídat, vraždící příroda ( zde rostliny) vs. člověk je oblíbené téma horrorů. Zde navíc s jakýmsi mystickým podtextem. Byť očekávat od tohohle typu filmů nějakou bombu je vcelku nereálné, zřejmě vlivem nadhodnocených recenzí se dostavilo spíše zklamání. Kamera pěkná, gore efekty působivé ( nebo bylo řezání nohy skutečné?) rostliny....právě, jaksi nedotažené. Některé scény vyvolávaly nepříjemné pocity, ale současně jakoby tomu chyběla šťáva. Pořád jsem si říkal, je to dobré, je to dobré, ale něco tomu chybí. Něco, co by mne nutilo podívat se na film znovu, a to je škoda. Tenhle druh filmu mám totiž rád.... (24.08.2010)

1. minuta filmu: Čtu si obsah o vraždících liánách a propukám v hlasitý záchvat smíchu... 5. minuta filmu: Při pohledu na opíjející se teenagery se mi protáčejí panenky a vaří krev... 15. minuta filmu: Šíp v prsou, půlka hlavy pryč a já už se nesměju... 30. minuta filmu: Liány lezou z rány v koleni a já si říkám "Brrrr!!!"... 45. minuta filmu: Právě probíhá odřezávání nohou a já si ho zatraceně užívám, protože tolik detailů už se dneska vidí fakt jen výjimečně... 60. minuta filmu: Polovina lidí je po smrti, ale můj oblíbenec se stále drží... 80. minuta filmu: Hmm, tak můj oblíbenec už to taky ods*al, díky čemuž pociťuji lehké zklamání... 89. minuta filmu: Právě sleduji poslední dvě scény, které postrádají jakýkoli nápad a působí oproti zbytku zbytečně lacině... Celkově se však jedná o velmi milé překvapení, neboť ony krvežíznivé liány nejsou ani trapné, ani špatně udělané, jsou naopak pořádně hnusné a v rámci možností originální (hlasy, mobilní telefon).;-) (26.09.2010)

Tradiční horor s netradiční zápletkou, v jejímž středu neční nic menšího než po čersvém masu toužící rostlinky. Dokud příběh plynul pomalu, byl jsem docela spokojen, odstrašení přišlo až po nepříjemném zjištění, že ony tajmené květiny jsou logicky uvažující tvorové (!), kteří dokonce dokáží svou oběť vábit pomocí zvuků mobilního telefonu. Je ovšem třeba uznat, že tvůrcům se podařilo dodat snímku působivou atmosféru, která sice není děsivá, ale paradoxně vám možná připomene vaší zahraniční dovolenou. Díky počáteční nevědomosti a hlavně velmi dobře volenému rytmu snímek dobře uteče, tedy až na nepříliš povedenou seznamovací část. Od chíle kdy jsou hlavní postavy na cestě k pyramidě směřuje snímek velmi rychle do svého nepovedeného dvojího - zbytečně efektivního - finále. Smůle je ovšem v tom, že oba konce jsme jakožto žánru znalí čekali a právě ono zdvojení nepůsobí příliš dobře. (25.06.2008)

Tradiční rozjezd ve stylu ‚mladí, nadržení a znudění se vydají za dobrodružstvím‘ se po chvilce mění v napínák, který sice stojí na primitivní zápletce, ale sympatičtí, racionálně uvažující hrdinové, plíživá kamera, zlověstná hudba a hlavně režisérův cit, vytvářejí z tohoto nenápadně vyhlížejícího snímku velkolepé divadlo, které má atmosférou nejblíže k Pádu do tmy a mírou brutality zase k tomu nejlepšímu ze současné francouzské provenience. Australané jsou holt lišky podšité, které vědí jak na to. Nezazlívám jim to. (01.11.2008)