Bitva za Moskvu
Boj o Moskvu
A moszkvai csata
The Battle for Moscow
Režie:
Jurij OzerovKamera:
Jiří HošekObsahy(1)
Film přiblížuje fašistický útok na Polsko, vpád do Francie, bitvu o Anglii, přepadení SSSR v roce 1941 a rovněž dění na "tajné frontě" - případ Sorge, Rudá kapela. Tedy: světové panoráma a všechny politické a válečné peripetie tohoto období až po klíčovou událost prvních let druhé světové války - porážku fašistů u Moskvy. Ve filmu nejsou žádné smyšlené postavy, vystupují tu jen reální lidé s konkrétními životopisy. Partyzánka Zoja Kosmoděmjanská a politický pracovník Vasilij Kločkov, rozvědčík Richard Sorge a generál Ivan Panfilov. Mezi výhradně autentickými postavami najde divák vedle prostých vojáků i významné politické osobnosti, jako byli Stalin nebo Churchill. Angažováno bylo celkem 250 herců a mnohým z nich dali maskéři podobu těchto konkrétních historických postav. Boj o Moskvu je především film o velkém hrdinství sovětských lidí. Nezapomíná se zde ani na hoře a utrpení, které lidem přinesla válka. Život je totiž natolik obdivuhodný ve vytváření okolností a situací, že scenáristům již nazítří nestačí fantazie a představivost k jejich vyslovení.
Ruský režisér Jurij Ozerov se proslavil několika válečnými epopejemi (např. Osvobození), vydatně přispěl k "žádoucímu" pohledu na děje druhé světové války, zcela podřízené požadavkům komunistického režimu. První část velkofilmu Boj o Moskvu zachycuje grandiózní boje o ruské hlavní město, končící - jak známe z dějin - porážkou hitlerovských vojsk. Film samozřejmě ohromuje výpravnými scénami, avšak omezuje se na popisné, proklamativní podání. Z české strany bylo poskytnuto toliko technické zázemí, pomocným režisérem byl Otakar Fuka, jenž pořídil i český dabing. Film se zčásti natáčel ve starém Mostě, odsouzeném k demolici. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (68)
Na stejné úrovni jako Stalingrad. Bohužel kvality Osvobozeni nedosahuje. Film z velké části popisuje krute boje o Moskvu z té menši popisuje začátek operace Barbarosa, nečekány útok a boje o Brestskou pevnost. Z technické stránky boje zvládnuty skvěle, hlavně kamera která boje natáčí z ptačí perspektivy. Příběh je jako u Stalingradu, ten píše historie, to stejné se týká i hlavních postav. ()
Tato sovětská epopej dokazuje, že režisér a scénárista Jurij Ozerov byl mistr svého oboru. Aby ne, když čerpal i ze svých vlastních zážitků. Bohužel komunistická ideologie mu to všechno zprasila, a podle toho to nakonec taky vypadá. Překrucování historie bývalo na denním pořádku. Vždyť nebýt Rudé armády a hlavně soudruha Stalina, kde by jsme teď byli. Stalin tu už však tak není vyzdvihován jako velebůh. Dokonce mu i podřízení opovrhují. Zákulisí v generálních štábech a velitelstvích ukazuje jakých taktických chyb se dopouštělo a jistou nepřehlédnutelnou naivitu. Masové válečné scény jsou nesmírně realistické. Prach, hustý kouř, bláto, výbuchy takové, jaké mají být. Žádné prskavky, jaké známe z amerických filmů. Zkrátka, velkolepá výprava, kterou už dnes, v současných válečných filmech bohužel neuvidíme. Dal bych plný počet bodů, ale již zmíněné zprasení snímku komunistickou ideologií mě nutí dva body ubrat. Ano, jenom dva, protože jinak toto dílo po technické stránce považuji za velmi kvalitní. ()
Velke zklamani. Snaha o vernou rekonstrukci valecnych operaci pusobi ve vysledku toporne a slepovane. Bojova technika je sice pouzita opet masove, ale odflaknute. Je pochopitelne, ze nemecke historicke modely tanku nebyly k dispozici, ale plechove nastavby na T-34/85 pusobi v roli nemeckych tanku v r. 1941 velmi komicky. Tesil sem se na znamou likvidaci stareho Mostu, tady sem se dockal. Sudetske hrazdene domy v ruske vesnici jsou opravdu k popukani. Stalin je opet rozvazny, moudry, ale prekvapive maly, navic z celeho politickeho vyzneni je citit urcity revizionismus zpusobeny zrejme dobou vzniku. Zkratka Soveti natocili lepsi valecny filmy nez Boj o Moskvu. ()
Ačkoliv ideologicky je to dnes zcela jinde, z hlediska zobrazení války Německo - Sovětský svaz v letech 1941 a dalších jde o klíčové monumentální filmové dílo, dosti plasticky a detailně i vcelku ukazující, co se vlastně dělo. Zatímco první díl (Agrese) by zasloužil výrazně prostříhat, druhý díl (Tajfun) má napětí a je plně sledovatelný i pro současného diváka. Co se týče (oprávněných) námitek o zkreslení historie, tak TOHLE je historie - podaná tak, jak ji viděli či měli vidět v roce 1985 všichni obyvatelé Sovětského bloku (a to bylo už 30 let po odhalení a odsouzení Stalinova kultu osobnosti). Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=JXRbx05qXYU&feature=related ()
Clovek jen s otevrenou pusou sedi a zasne nad vypravou. Ta je neskutecne kolosalni. Ovsem u Ozerova nic noveho. Osobne me zaujalo i didakticke zpracovani. Muzeme namitat, ze dejiny obsahle ve filmu jsou zkreslene... A i kdyz jsou nektere dialogy (hlavne ty se Stalinem) az absurdni... Jen sotva si dokazu predstavit ucelenejsi, historicky presnejsi a lepe zpracovany film o techto bojich. Nikdo nemusi s timto filmem zcela souhlasit, ale davat mu odpad je u me kulturni ignorantstvi. ()
Galerie (20)
Photo © Mosfilm
Zajímavosti (7)
- Letadla imitující Me 110 jsou Let L-200 Morava. (Allster)
- Záběry bombardování a demolic se většinou točily v Dolním Jiřetíně. Bojové scény tankového útoku se tam točily také a to na jižním a západním okraji. Letecké scény snímají zčásti Jiřetín a zčásti v libavský prostor. (MN1969)
- Filmaři předělali věže tanků T-34 a IS-2, aby se podobaly modelům z roku 1941. Byly také vytvořeny nástavby na tanky, které měly představovat tanky BT. (Spinosaurus)
Reklama