Příjezd vlaku na nádraží v La Ciotat

Zaujímavé je, že existujú dve rôzne verzie tohto filmu, pričom obe sú označené ako Lumiérovský film č. 653. Jedna sa nachádza napr. na http://www.youtube.com/watch?v=1dgLEDdFddk a druhá na http://www.youtube.com/watch?v=v6i3uccnZhQ Evidentne ide o dva rôzne vlaky, iné prostredia. Ďalšia do očí bijúca odlišnosť je rodová: kým v prvá verzia je takmer výhradne mužská, v druhom je počet žien s dlhánskymi sukňami a klobúkmi oveľa vyšší. (29.12.2007)

Historici oznacuju tento snimok za prvy film v historii - najme kvoli tomu, ze bol ako prvy premietany verejnemu obecentstvu 28. Decembra 1895 v Parizskom Salon Indien Du Grand Café. Odvtedy sa datuje aj oficialny vznik filmu. Je neuveritelne v akej kvalite sa snimok zachoval - perfektne dokumentuje pre nas uz dost vzdialeny rok 1895! (06.01.2011)

Prostřední díl první filmové telenovely, zachycující příjezd dělníka na venkov. Ten znechucený životem ve městě jednou odejde z továrny , aby se už do ní nikdy nevrátil. Vstoupí do služeb místního šlechtice a stará se mu o zahradu. Jednoho dne ale do jeho tichého života brutálně zasáhne nevychovaný spratek, který mu jeho poklidné zaměstnání naprosto zoškliví. Znechucený zahradník se rozhodne emigrovat na Měsíc, do skutečného ráje, kde se rozhodně nepředře, protože ve zdejším úrodném prostředí rozkvetou i deštníky zapíchnuté do země, a místní spratkové se rozprsknou i po malé ráně. (15.09.2012)

Tento snímek je důležitý především z historického hlediska = byl součástí slavného promítání v GRAND Café na bulváru Kapucínů v Paříži v prosinci 1895, které se považuje za první filmovou projekci vůbec (za kterou diváci platii) a traduje se, že dojem přijíždějícího vlaku byl pro tehdejší obecenstvo tak sugestivní, že sálem zaznívaly výkřiky zděšení, protože si diváci mysleli, že se na ně opravdu řítí vlak. Vidíme zde počátky estetiky záběru, vlak přijíždí po diagonále, proto vytváří 3D dojem. (28.09.2010)

Snímek zachycující příjezd vlaku, který ve své době šokoval spousty lidí, kteří na něj vážili mnohdy dlouhou cestu, aby se mohli mrknout na celou minutu dlouhý film, přičemž velká část z nich před vlakem prchala a ani se nedodívala. Mimo jiné si můžeme všimnout, kam až se francouzské vláčky od toho roku posunuly. Ještě že se filmu ujali hned dva režiséři. Pro jednoho by to byla hrozně náročná makačka. Vždyť celý tento "film" obnášel najít vhodné místo pro kameru a čekat...a čekat...a čekat. Na jízdní řády se tehdy asi až tolik nedbalo. Dost mě mrzí, že když už Lumiérovci měli kamerku a uměli s ní manipulovat, že nebyli trošku kreativnější. Minimálně o celých 100 % víc. Úplně mi nejde do hlavy zdejší hodnocení. Buď jste hrozně ctižádostivá bytost a chcete si zachovat image kinematografického odborníka, nebo trpíte přehnanou láskou k vlakům a dáte plný počet. Druhá varianta je, že patříte do té početnější skupinky a koukáte na filmy hlavně pro zábavu. Potom sáhnete po hodnocení zcela opačném. Toto hodnocení tu není tak obvyklé, protože člověk z druhé skupiny na snímek, jako je tento, jen tak nenarazí. Jediné, co ho k takovému filmu přivede je zvědavost. Hodnocení mezi těmito dvěma extrémy vůbec nerozumím. (25.08.2014)